Režie:
Brian De PalmaKamera:
Stephen H. BurumHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Gary Sinise, Tim Robbins, Don Cheadle, Connie Nielsen, Jerry O'Connell, Peter Outerbridge, Kavan Smith, Elise Neal, Kim Delaney, Britt McKillip, Jody Thompson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 2021 první expedice s lidskou posádkou dorazila na planetu Mars. Výprava zachytí na monitorech podivný objekt a vypraví se k němu. Dojdou k hoře, ke které vyšlou radarový signál. Ten však vyvolá obrovský písečný vír, ve kterém zahynou všichni kromě velitele Luka Grahama. Na místě, kde stála záhadná hora, se objeví socha obřího ženského obličeje. Vzápětí vyráží k Marsu záchranná výprava. Po téměř půlroční cestě je jejich loď těsně před sestupem na oběžnou dráhu poškozena rojem mikrometeoritů. Jedinou nadějí astronautů je zásobovací modul předchozí výpravy. Podaří se jim přistát poblíž poničené základny předchozí výpravy. Objeví tu pološíleného Luka Grahama, který přežil v provizorním skleníku. Když se vzpamatuje, pustí kolegům záznam signálu, který vycházel z vnitřku sochy. Podařilo se mu ho dešifrovat a zjistil, že to je elektromagnetické zobrazení lidské DNA. Podivné je, že kousek chybí. Astronauté se chystají k odletu, potom je napadne, že signál je možná klíčem k tajemství sochy. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (326)
Mise na Mars nemá scénář. Ne, má pouze užvaněné a bez nadsázky debilní repliky, které tedy nevím jestli měly pobavit nebo co vlastně. Jinak to není úplná katastrofa: efekty zatracované až do podpalubí mi nepřišly tak zlé, ač mohli být lepší. Zabolí křeč některých herců. Gary Sinise je jediný, který se svou rolí vypořádal, ostatní nejsou vidět. Pointa je zvláštní - může Vás pořádně naštvat, nebo příjemně překvapit. ()
V De Palmově kariéře solitérní sci-fi mise, dá se říci sebevražedná. Jeho trademark neobvyklých kamerových kejklí byl přítomen a přitom ho zabíjely žalostné CGI triky a do očí bijící užití modýlků kosmických vozítek. Když přišel s nějakou silnější scénou, obratem to zprasil něčím takovým jako „krátký vlasec na udičce a pápá Frosty Robbins.“ Jestli tam bylo pod vrstvou čediče nějaké hlubší poselství, zazdily ho věty hraničící s parodií, otřepané motivy a posádka, které jsem ani na chvíli neuvěřil, že není bandou herců v ateliéru. Nehledě na to, že závěr s uslzeným Marťanem u podivného 3D modelu naší sluneční soustavy a G.Sinisem v potrubní poště zaváněl srážkou s rojem kýčovité sentimentality.. Musím otřít trochu zdejších slin z Morriconeho, protože pokud plnil zadání „doprovod k melodramatické vesmírné misi“, rozhodně nezklamal a třeba při scéně netěsnícího modulu vnesly jeho varhany mezi poletující kapky krve a Dr.Peppera i notnou porci dramatu. ()
Ako sci-fi vcelku obstojné, zaujímavá myšlienka, pekný vizuál. Ako film De Palmu ťažké sklamanie. Jeho rukopis sa stratil v červenej pustine Marsu. Takže to budem hodnotiť ako sci-fi oddychový kúsok pre priemerne náročného diváka. Slávni herci asi pri scenári netušili, že z toho bude sklamanie. VIDENÉ ZNOVA 12/19: Tak musím skonštatovť, že už aj tá Červená planéta bola lepšia. Slabé dialógy, naivne zobrazení... nebudem spoilerovať, v podstate celé na smiech. Ale stále ide o slušné guilty pleasure s pekným vizuálom, kde charakteroví herci hrajú postavy napísané pre béčkarov. ()
Film plný hvězd a to ať už před kamerou nebo za ní. Výsledkem je ale bohužel pouze průměrný sci-fi snímek. Částečným zklamáním byla poměrně nevýrazná hudba Ennia Morriconeho. Brian De Palma si prostě nevybral správný příběh. S takovýmto ansámblem bych se opravdu nezlobil, kdyby se rozhodl převést na filmové plátno třeba některou z knih A.C. Clarka, či jiného klasika žánru. ()
Mise na Mars mohla dopadnout mnohem lépe. Bohužel je nasáknuta mnoha chybami. Zejména mi vadila přílišná sentimentalita příběhu, která kazí atmosféru. Dalším kiksem je scénář, který je chvílemi nechutně dovysvětlující a doslovný. Takové boty jako:,,Víš, nechtěl jsem aby to dopadlo takhle, ale po tom co tvá žena onemocněla a ty ses o ní staral…“ patří do telenovel a ne do ambiciózních kinofilmů. Někdy selhává i režie, například scéna, kdy se astronauti prochází po kosmické lodi, působí křečovitě a uměle. Nečekané je pro mě i absolutní selhání pana skladatele Ennia Morriconeho, který zde složil tuctové sentimentální melodie, které se, v lehce obměněných podobách linou ze všech filmů v nichž vlaje americká vlajka. Film zachraňuje od úplného propadu do bahna jen pár trikových scén. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (5)
- Povrch planety Mars o rozloze 55 akrů byl postaven z písečných dun, pokryt tisíci kubíky betonu a obarven statisíci litry červené latexové barvy. Ve své době šlo o největší filmovou konstrukci a filmaři ji postavili nedaleko Vancouveru. [Zdroj: měsíčník Cinema 6/2000] (Locksley)
Reklama