Hobit: Neočekávaná cesta

Je dobré si uvědomit, že pojem Tolkien vznikl nikoliv díky Hobitovi, ale díky legendární knižní trilogii Pán prstenů. Hobit není nic víc, ale ani méně, než sympatická dobrodružná dětská pohádka s plochými postavami a bez fungujícího alternativního univerza. Ten bájný mytologický svět, kterým oslovil všechny generace, vytvořil Tolkien skutečně až v Pánu prstenů. Zatímco ve filmové trilogii musel Jackson postavy, motivy a děj redukovat, tady musí pro změnu přidávat a nafukovat. Na literárního Hobita by bohatě stačil jeden velkofilm. Chápu ale, že tahle fantasy je zlatý důl a v zájmu producentů a jejich zisků je třeba vyrukovat s novou trilogií. Výsledkem ale je pocit, že každý záběr trvá o nějakou tu vteřinu či chvíli déle a tempo filmu se ztrácí. Pořád je to ale atmosférická záležitost s velkorysým rozpočtem a díky tomu i velkolepou podívanou. Kamera se pase po fascinující scenérii divokých hor, lesů, fantaskních staveb a režisér zabydluje ten svět spoustou roztodivných tvorů a oživuje je pomocí špičkových triků. Je tady ale zřetelně znát, jak moc je ta původní předloha dětská záležitost, protože oproti Pánu prstenů jsou postavy víc dětinské. To platí nejen pro chování trpaslíků, ale například a především pro čaroděje Radagasta. Vedle natahovaného děje mám ještě jednu výhradu. Při sledování filmu jsem si vzpomněl na jeden starý vtip o tom, kolikpak těžce vyzbrojených německých tankových divizí je potřeba ke zdolání dvou sovětských partyzánů vyzbrojených kapesním nožíkem. Ta malá skupinka hrdinů až příliš snadno drtí své nepřátele, likviduje jednu krvelačnou bestii za druhou a divák se nemusí o své hrdiny vůbec bát. Je s podivem, proč se v Pánovi prstenů strachovali o osud Středozemě, když by na gigantické hordy Saurona v podstatě stačila tahle parta trpaslíků s Gandalfem a jeho hobitím přítelem. Pokud víte, že hrdinové nemohou zemřít, jaksi se o ně nebojíte a dramatická podstata filmu je v háji. Místy (a vlastně docela často) to v akčních scénách připomíná animované grotesky. Na druhou stranu např. scény s Glumem jsou opravdu vymazlené a celkově jde říct, že se jedná o ne-li vůbec nejlepší, tedy jednu z nejlepších, popkornovek sezóny. Celkový dojem: 65 %. (10.02.2013)

Peter Jackson v plné síle opět přináší na plátna vizuální orgie a úchvatnou přehlídkou krás Nového Zélandu. Martin Freeman v roli, která mu padne na tělo jako ušitá. Andy Serkis podává opět famózní výkon coby rozpolcený Glum a už by mu měl kurňa konečně někdo dát Oscara!:) Velkolepá výpravná podívaná plná známých i nových tváří nám ukazuje, jak to všechno začalo. A i když to prostě není Pán prstenů, je fajn být zase ve Středozemi, vidět Kraj, Roklinku a vnímat hrozbu Mordoru. Nejsem žádnou zapálenou znalkyní tvorby pana Tolkiena, nečetla jsem žádnou z jeho knih, ale myslím, že na svět, který dle jeho neuvěřitelné fantazie Peter Jackson vytvořil, by byl pyšný. Filmová adaptace Pána prstenů změnila filmový svět, když jeden malý, obtloustlý chlápek s vizáží povaleče, dokázal přivést na plátna fascinující svět, který dlouho většina považovala za nezfilmovatelný. A toto pokračování nám přináší ten svět, který jsme si tak zamilovali. Jeden prsten, aby vládl všem... (29.11.2014)

Technologické demo, které napoprvé okouzlí, ale napodruhé už nemá čím, a tak vypluje na povrch povrchnost, spotřebnost a halda stupidních režijních řešení, které mají mnohem blíž k nabubřelosti King Konga než upřímnosti Braindead. Mrzí mě to hodně, protože jsem se po prvním zhlédnutí vážně těšil a HFR má rozhodně potenciál (byť ho samozřejmě odpálí až Cameron). P.S.: Za dabing prosím řezat ruce, děkuji. P.P.S.: Rozšířený sestřih přináší pár dalších motivů k příběhu i postavám, bohužel je ale vyvažuje i další porce nuzného protahování. Takže pat. (07.01.2013)

Tušil jsem, že divní lidé, kteří se ve volném čase převlékají do trpasličího / skřetího / elfího oděvu a srandovně spolu zápasí po lukách a lesích, budou z Hobita nadšení, ať bude kvalita filmu jakákoli, takže jsem bral 86% hodnocení s rezervou a do kina šel s přesvědčením, že mu tu potom nadělím dvě hvězdy a od plic si zanadávám. K takovému názoru mě vedla především očividná snaha studia rejžovat útlou knižní předlohu, co to půjde, matné trailery a především negativní zkušenost s post-lotrovskými Jacksonovými filmy - King Konga i Lovely Bones považuju z hlediska poměru cena/výkon ze skoro největší hrůzy, které v posledních letech Hollywood nabídl. No nestalo se tak, takže tyhle čtyři hvězdičky (70 %), byť rozhodně nesrším nadšením, lze považovat za příjemné překvapení. Hobit je příjemná podívaná. Úchvatné exteriéry, sympatická hlavní postava, povedené triky (většinou). Nic víc, nic míň. Dost škodí podivná rozkročenost mezi pohádkovostí knihy a snahou přiblížit se dospělému Pánovi prstenů. Funguje to na podobně nostalgické vlně jako letošní Expendables II - jenže tentokrát to zapůsobilo i na mne, protože Středozem mám, na rozdíl od tupých osmdesátkových akčňáků, docela rád. A asi budu jeden z mála, komu se víc líbila ta první "nudná" polovina, kde si postavy jen povídají a divák si v poklidu může vychutnávat atmosféru Kraje a Hobitína (i z lotrovské trilogie mám nejradši začátek Společenstva). Druhá polovina pak totiž i přes pěkně provedenou akci představuje esenci toho, proč všeobecně nemám rád žánr fantasy jako takový. A proč ho občas posměšně nazývám parodií na sci-fi. Když se kladní hrdinové dostanou do potíží, vždycky je díky pružným pravidlům fantasy světů může vysvobodit nějaká spásná deus-ex-machina ptákovina. V případě závěru Hobita doslova. 70 % PS: Pokud film někdy zhlédnu podruhé, budu se bavit asi hlavně tím, že se pokusím spočítat, kolikrát nějaká z postav zakřičí "Run!" A pokusím se zapamatovat si jednotlivé trpaslíky i jinak než podle barvy vlasů a vousů. (13.12.2012)