Reklama

Reklama

Hobit: Neočekávaná cesta

  • USA The Hobbit: An Unexpected Journey (více)
Trailer 2

Film sleduje cestu hlavní postavy Bilbo Pytlíka, který se ocitne na dobrodružné výpravě. Cílem cesty je si znovu nárokovat ztracené trpasličí království Erebor. Bilba nečekaně osloví čaroděj Gandalf Šedý, díky kterému se ocitne ve společnosti třinácti trpaslíků v čele s legendárním bojovníkem Thorinem. Cesta do divočiny vede přes tajemné země, kde se to hemží zlobry, skřety a kouzelníky. Ačkoliv cíl jejich výpravy - Osamělá hora, leží na Východě, musí projít nejdříve jeskynním systémem, kde Bilbo potká někoho, kdo mu navždy změní život…Gluma. Skromný Bilbo Pytlík pak sám s Glumem na břehu podzemního jezera objeví nejen hloubku lstivosti a odvahy, která překvapí i jeho samotného, ale také získá do svého vlastnictví Glumův prsten „miláška“, který má nečekané a užitečné možnosti... Jednoduchý zlatý prsten je spojen s osudem celé Středozemě takovým způsobem, jaký Bilbo nemůže zatím ani tušit. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (74)

Trailer 2

Recenze (3 241)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Hobit není stavěn pro násilné z prstu vycucané převedení do regulérní fantasy ságy. Je a vždy to i byla především pohádková selanka s ponaučením a nikdy neměla větší ambice než být „pouze“ dobrým čtením na dobrou noc. A právě z rozporu pohádka/nařáchlá fantasy, pro kterou není v narativní struktuře předlohy (či dodatcích) opora, vznikají třecí plochy, které se Jacksonovi ne vždy daří zahladit. Jeden moment je to milá výprava po přírodních krásách, o scénu později fetish fantasy à la Warhammer plná zpomalených záběrů na nabušené trpajzlíky, co sekají údy jak Baťa cvičky a pak zase hned návrat do nekonfliktní idylky o trampotách na cestě. Šest kapitol, které první filmový Hobit zpracovává, přečtete rychleji než za ty bezmála tři hodiny, které jim na plátně věnuje Peter. Navíc se PJ rozhodl pro nešťastnou stylizaci do nepřiznaného remaku Společenstva prstenu; kdyby tedy Společenstvo z jednoho filmu roztáhl na tři a proložil ho veleakčními CGI eskapádami jak ze svého King Konga. Nejlepší scény tu jsou ovšem ty prosté založené čistě na hercích (v čele s hádankami ve tmě). Jasně tu rozpoznáte, které ze scén by v původním dvojdílném konceptu nemilosrdně skončili na podlaze střižny. Ovšem nic z výše uvedeného neznamená, že by snad i tak nešlo o zdařilý biják. Protože on to zdařilý biják se vším všudy prostě a jednoduše je. A ani má spokojenost nic nemění na skutečnosti, že to měl po Jacksonovi převzít někdo jiný; ideálně zvažovaní Cuarón či del Torro, protože takhle vznikl sestřih pro fanoušky a nikoli pro diváky. Z mého hodnocení je ovšem asi jasné, do které kategorie se navzdory všem těm výtkám řadím; já si to totiž od druhé projekce s přiblblým úsměvem na rtech nehorázně užívám, ať si rozum říká co chce... Prodloužená verze pak plní obdobnou roli jako svého času u Společenstva; tedy zajímavé a milé rozšíření. Ovšem o nic nepřijdete, pokud ho neuvidíte. Až na jednu výjimku (z gruntu přepracovaná Roklinka; speciálně pak noční pasáž) totiž neobsahuje nic zásadního. Rozhodně nejde o zážitek měnící sestřih à la delší verze Dvou věží. Technické PS: HFR 48 fps je vpravdě přesně tak (r)evoluční jak se tvrdí a mění částečně způsob vnímání filmového média. Díky jasnosti, ostrosti, plynulosti i detailnosti ovšem naprosto neodpouští filmařské chyby/fígle a tak se nehodí do filmů, kde hrají prim rekvizity, kulisy a masky. Kazí to filmovou iluzi, protože jasně rozpoznáte "kde končí lepidlo na trpasličí vousy" a že "tamten balvan je nabarvený papundekl". Stejně tak je u toho nevhodný dabing, jelikož u běžného snímkování se ještě v zásadě dabér může trefit do hercových úst, tak nyní, kdy je vidět každé našpulení rtů na souhlásku, už to neprojde a vzniká poněkud bizarní dojem, kdy ústa vizuálně evidentně říkají něco jiného než slyšíte. Ovšem HFR jako takové pusobí živě, bezprostředně, ale trochu jako na divadle. Ovšem v nestudiových záběrech (nejen) na krajinu či čistě CGI momentech bere HFR dech a kupříkladu pro přírodopisné dokumenty, sportovní přenosy či CGI spektákly je to nesporný příslib do budoucna. Své nesporné klady to má, ale nese to sebou i zápory a Hobit dává obojí v plné míře pocítit. () (méně) (více)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Je dobré si uvědomit, že pojem Tolkien vznikl nikoliv díky Hobitovi, ale díky legendární knižní trilogii Pán prstenů. Hobit není nic víc, ale ani méně, než sympatická dobrodružná dětská pohádka s plochými postavami a bez fungujícího alternativního univerza. Ten bájný mytologický svět, kterým oslovil všechny generace, vytvořil Tolkien skutečně až v Pánu prstenů. Zatímco ve filmové trilogii musel Jackson postavy, motivy a děj redukovat, tady musí pro změnu přidávat a nafukovat. Na literárního Hobita by bohatě stačil jeden velkofilm. Chápu ale, že tahle fantasy je zlatý důl a v zájmu producentů a jejich zisků je třeba vyrukovat s novou trilogií. Výsledkem ale je pocit, že každý záběr trvá o nějakou tu vteřinu či chvíli déle a tempo filmu se ztrácí. Pořád je to ale atmosférická záležitost s velkorysým rozpočtem a díky tomu i velkolepou podívanou. Kamera se pase po fascinující scenérii divokých hor, lesů, fantaskních staveb a režisér zabydluje ten svět spoustou roztodivných tvorů a oživuje je pomocí špičkových triků. Je tady ale zřetelně znát, jak moc je ta původní předloha dětská záležitost, protože oproti Pánu prstenů jsou postavy víc dětinské. To platí nejen pro chování trpaslíků, ale například a především pro čaroděje Radagasta. Vedle natahovaného děje mám ještě jednu výhradu. Při sledování filmu jsem si vzpomněl na jeden starý vtip o tom, kolikpak těžce vyzbrojených německých tankových divizí je potřeba ke zdolání dvou sovětských partyzánů vyzbrojených kapesním nožíkem. Ta malá skupinka hrdinů až příliš snadno drtí své nepřátele, likviduje jednu krvelačnou bestii za druhou a divák se nemusí o své hrdiny vůbec bát. Je s podivem, proč se v Pánovi prstenů strachovali o osud Středozemě, když by na gigantické hordy Saurona v podstatě stačila tahle parta trpaslíků s Gandalfem a jeho hobitím přítelem. Pokud víte, že hrdinové nemohou zemřít, jaksi se o ně nebojíte a dramatická podstata filmu je v háji. Místy (a vlastně docela často) to v akčních scénách připomíná animované grotesky. Na druhou stranu např. scény s Glumem jsou opravdu vymazlené a celkově jde říct, že se jedná o ne-li vůbec nejlepší, tedy jednu z nejlepších, popkornovek sezóny. Celkový dojem: 65 %. ()

Reklama

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Peter Jackson v plné síle opět přináší na plátna vizuální orgie a úchvatnou přehlídkou krás Nového Zélandu. Martin Freeman v roli, která mu padne na tělo jako ušitá. Andy Serkis podává opět famózní výkon coby rozpolcený Glum a už by mu měl kurňa konečně někdo dát Oscara!:) Velkolepá výpravná podívaná plná známých i nových tváří nám ukazuje, jak to všechno začalo. A i když to prostě není Pán prstenů, je fajn být zase ve Středozemi, vidět Kraj, Roklinku a vnímat hrozbu Mordoru. Nejsem žádnou zapálenou znalkyní tvorby pana Tolkiena, nečetla jsem žádnou z jeho knih, ale myslím, že na svět, který dle jeho neuvěřitelné fantazie Peter Jackson vytvořil, by byl pyšný. Filmová adaptace Pána prstenů změnila filmový svět, když jeden malý, obtloustlý chlápek s vizáží povaleče, dokázal přivést na plátna fascinující svět, který dlouho většina považovala za nezfilmovatelný. A toto pokračování nám přináší ten svět, který jsme si tak zamilovali. Jeden prsten, aby vládl všem... ()

Psema 

všechny recenze uživatele

Technologické demo, které napoprvé okouzlí, ale napodruhé už nemá čím, a tak vypluje na povrch povrchnost, spotřebnost a halda stupidních režijních řešení, které mají mnohem blíž k nabubřelosti King Konga než upřímnosti Braindead. Mrzí mě to hodně, protože jsem se po prvním zhlédnutí vážně těšil a HFR má rozhodně potenciál (byť ho samozřejmě odpálí až Cameron). P.S.: Za dabing prosím řezat ruce, děkuji. P.P.S.: Rozšířený sestřih přináší pár dalších motivů k příběhu i postavám, bohužel je ale vyvažuje i další porce nuzného protahování. Takže pat. ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Tušil jsem, že divní lidé, kteří se ve volném čase převlékají do trpasličího / skřetího / elfího oděvu a srandovně spolu zápasí po lukách a lesích, budou z Hobita nadšení, ať bude kvalita filmu jakákoli, takže jsem bral 86% hodnocení s rezervou a do kina šel s přesvědčením, že mu tu potom nadělím dvě hvězdy a od plic si zanadávám. K takovému názoru mě vedla především očividná snaha studia rejžovat útlou knižní předlohu, co to půjde, matné trailery a především negativní zkušenost s post-lotrovskými Jacksonovými filmy - King Konga i Lovely Bones považuju z hlediska poměru cena/výkon ze skoro největší hrůzy, které v posledních letech Hollywood nabídl. No nestalo se tak, takže tyhle čtyři hvězdičky (70 %), byť rozhodně nesrším nadšením, lze považovat za příjemné překvapení. Hobit je příjemná podívaná. Úchvatné exteriéry, sympatická hlavní postava, povedené triky (většinou). Nic víc, nic míň. Dost škodí podivná rozkročenost mezi pohádkovostí knihy a snahou přiblížit se dospělému Pánovi prstenů. Funguje to na podobně nostalgické vlně jako letošní Expendables II - jenže tentokrát to zapůsobilo i na mne, protože Středozem mám, na rozdíl od tupých osmdesátkových akčňáků, docela rád. A asi budu jeden z mála, komu se víc líbila ta první "nudná" polovina, kde si postavy jen povídají a divák si v poklidu může vychutnávat atmosféru Kraje a Hobitína (i z lotrovské trilogie mám nejradši začátek Společenstva). Druhá polovina pak totiž i přes pěkně provedenou akci představuje esenci toho, proč všeobecně nemám rád žánr fantasy jako takový. A proč ho občas posměšně nazývám parodií na sci-fi. Když se kladní hrdinové dostanou do potíží, vždycky je díky pružným pravidlům fantasy světů může vysvobodit nějaká spásná deus-ex-machina ptákovina. V případě závěru Hobita doslova. 70 % PS: Pokud film někdy zhlédnu podruhé, budu se bavit asi hlavně tím, že se pokusím spočítat, kolikrát nějaká z postav zakřičí "Run!" A pokusím se zapamatovat si jednotlivé trpaslíky i jinak než podle barvy vlasů a vousů. ()

Galerie (240)

Zajímavosti (143)

  • Málokdo ví, že první adaptaci Tolkienova "Hobita" má na svědomí Adolf Born, který s americkým režisérem Genem Deitchem vytvořil krátkometrážní animák Hobit (1966). Původně zamýšlený celovečerní film se nepovedlo zrealizovat.
    (Dizzy_eM)
  • Natáčení filmu se kvůli finančním problémům studia MGM, kterému hrozil zánik, protáhlo o 4 roky. (PauloZ)
  • Do tuzemských kin zavítalo o premiérovém víkendu promítání více než 186 000 lidí, čímž se stal snímek v době uvedení 4. nejnavštěvovanějším premiérovým snímkem. Diváci pak v pokladnách nechali 28,5 milionu Kč, což tehdy byl třetí nejvyšší premiérový výdělek. Nakonec se v tuzemských kinec prodalo 662,3 tisíc vstupenek za 98,9 milionu korun. (gogos)

Související novinky

Pán prstenů mění majitele

Pán prstenů mění majitele

19.08.2022

Těsně před premiérou seriálového Pána prstenů: Prsteny moci přichází zásadní změny týkající se práv na knižního Pána prstenů a Hobita. Ty totiž odkoupila švédská herní společnost Embracer Group,… (více)

Práva na Pána prstenů jsou opět na prodej

Práva na Pána prstenů jsou opět na prodej

10.02.2022

Zatímco už za pár dní přistane na internetu první trailer z očekávaného televizního seriálu Pán prstenů: Prsteny moci, neméně tak důležitou zprávou je nová informace, že filmová práva (samostatně… (více)

Druhý ročník Comic-Conu Prague se blíží!

Druhý ročník Comic-Conu Prague se blíží!

18.09.2021

Druhý ročník festivalu Comic-Con Prague proběhne v termínu 15. – 17. října 2021 v pražském O₂ universu. Comic-Con Prague 2021 nabídne fanouškům sci-fi, fantasy a hororu velmi pestrý a bohatý program… (více)

Reklama

Reklama