Hobit: Neočekávaná cesta

Dřív nežli vzejde světlo dne, přes horstvo, jež se v mlze pne, jdem do hlubin, kde vládne stín, pro svoje zlato ztracené. Peter Jackson se vrátil do Středozemě a daroval mi srdcovku, která mě dojímá od prvního "Dear Frodo". Ne, opravdu nebudu jeden z těch, kteří Hobitovi vyčítají přílišnou pohádkovost proti slavnějšímu pokračování, aby jedním dechem dodali, jak je protivné, že je s ním dějově, obrazově a všelijak spjatý nebo mu podobný. Knižní Hobit je hříčka plná fantazie, nápadů a tajuplných náznaků toho, co se v dalekých končinách děje nebo za čas dít bude. K hollywoodské adaptaci ale stvořen nebyl a přestože mohl nabídnout humor a dobrodružství, chtělo to ještě nějaký faktor navíc. Kombinací s Dodatky Pána Prstenů nebo Nedokončenými příběhy se právě tenhle faktor dostavil. Výsledkem je splnění mých čtenářských snů, konec několikaletého doufání a čekání a hlavně příběh tří hrdinů. Strážce Středozemě, zatvrzelého trpasličího vůdce a malého hobita, který vyběhnul bez kapesníku, aby prožil největší dobrodružství svého života. (22.12.2012)

Návrat do Středozemě po tolika letech je fajn, ty tři hodiny jsou v dokonalém WETA světě uchvacující pořád, jak v momentech infantilního blbnutí (knížka sama o sobě je pohádkou), tak i ultimátních samoúčelností (bitva hromových mužů ze skal), přesto mám pocit, že je to všechno tak nějak… vyprázdněné. Hlavně proto, že tam absentuje jakýkoliv imaginativní moment osobitého tvůrce a jediným životným momentem celého filmu se tak stane akorát hádankářská hra s Glumem. Nakonec je mi vlastně zpětně líto, že to nerežíroval Guillemo del Toro, PJ má tenhle svět totiž rád možná až příliš. Líbilo se mi to, a přitom nemám jediný důvod to ještě někdy vidět znovu. (16.01.2013)

Tušil jsem, že divní lidé, kteří se ve volném čase převlékají do trpasličího / skřetího / elfího oděvu a srandovně spolu zápasí po lukách a lesích, budou z Hobita nadšení, ať bude kvalita filmu jakákoli, takže jsem bral 86% hodnocení s rezervou a do kina šel s přesvědčením, že mu tu potom nadělím dvě hvězdy a od plic si zanadávám. K takovému názoru mě vedla především očividná snaha studia rejžovat útlou knižní předlohu, co to půjde, matné trailery a především negativní zkušenost s post-lotrovskými Jacksonovými filmy - King Konga i Lovely Bones považuju z hlediska poměru cena/výkon ze skoro největší hrůzy, které v posledních letech Hollywood nabídl. No nestalo se tak, takže tyhle čtyři hvězdičky (70 %), byť rozhodně nesrším nadšením, lze považovat za příjemné překvapení. Hobit je příjemná podívaná. Úchvatné exteriéry, sympatická hlavní postava, povedené triky (většinou). Nic víc, nic míň. Dost škodí podivná rozkročenost mezi pohádkovostí knihy a snahou přiblížit se dospělému Pánovi prstenů. Funguje to na podobně nostalgické vlně jako letošní Expendables II - jenže tentokrát to zapůsobilo i na mne, protože Středozem mám, na rozdíl od tupých osmdesátkových akčňáků, docela rád. A asi budu jeden z mála, komu se víc líbila ta první "nudná" polovina, kde si postavy jen povídají a divák si v poklidu může vychutnávat atmosféru Kraje a Hobitína (i z lotrovské trilogie mám nejradši začátek Společenstva). Druhá polovina pak totiž i přes pěkně provedenou akci představuje esenci toho, proč všeobecně nemám rád žánr fantasy jako takový. A proč ho občas posměšně nazývám parodií na sci-fi. Když se kladní hrdinové dostanou do potíží, vždycky je díky pružným pravidlům fantasy světů může vysvobodit nějaká spásná deus-ex-machina ptákovina. V případě závěru Hobita doslova. 70 % PS: Pokud film někdy zhlédnu podruhé, budu se bavit asi hlavně tím, že se pokusím spočítat, kolikrát nějaká z postav zakřičí "Run!" A pokusím se zapamatovat si jednotlivé trpaslíky i jinak než podle barvy vlasů a vousů. (13.12.2012)

Smršť nápadov, festival Jacksonovej hravosti. 2,5 hodiny som sa šťastne usmieval. S výnimkou okamihov, keď som sa nahlas smial (všetky dobré gagy sa týkali odseknutých hláv, hlavne vynález golfu). Fakt, že má film nevyrovnané tempo a niekde okolo trollov trochu zadrháva, nemá žiadny vplyv na môj dokonalý stredozemský zážitok. (13.12.2012)

Výpravou skvostné, prostředím sympatické, myšlenkou chytlavé a především efekty ohromné... Přesto o mílový krok za Pánem prstenů. Možná, kdyby Hobita nebylo s čím srovnávat - možná, kdyby Jackson ke srovnávání cíleně nevybízel, nebyly by dojmy negativně ovlivněny nadpozemskými očekáváními. 1) Postavy Hobití neočekávané cesty se zkrátka nechytají na charismatičnost a vůdcovství Aragorna s Boromirem, elegancí na Legolase ani vtipností na Gimliho. Máme sice schopného Bilba a sázku na jistotu v podobě Gandalfa, ovšem za nimi je už jen lehce nadprůměrný Thorin se zbytkem party anonymních tváří. 2) Motivace postav, potažmo celé poslání neočekávané cesty není moc dobře objasněno (hnáno). Epičnost, osudovost a tíha cesty do Mordoru je někde úplně jinde. 3) Film působí více jako kompilace akčních (nicméně velice zábavných) epizod, jako mozaika poslepovaná sekunďákem, než jako soudržné a velkolepé naplnění jednoho sdíleného osudu... Přes to všechno paradoxně nejsem zklamán, zázrak se nekonal, avšak chvalitebný kinozážitek ano. 7/10 (14.12.2012)