Hobit: Neočekávaná cesta

Neni potreba chodit kolem horky kase, Jackson to opet dokazal. V mnohem to je stejny jako Pan Prstenu, ale v mnohym jiny. Roztahnout v podstate detskou knizku do trech dilu je sice nesmysl, ale i kdyz tu mame teprve prvni dil, kterej ma ocekavane ke trem hodinam, rozhodne to nepusobi nejak natahovane nebo prazdne. Nektery sceny jsou sice vic ukecany, nez by bylo potreba, obcas je to jen takovy nostalgicky vzpominani na dobre znamy mista, pripadne pohled na mista, ktery jeste nejsou tak zniceny, jako v udalostech o 60 let pozdejc, ale stejne to pusobi dojmem, ze se neustale neco deje a rozhodne tu neni jen bitva na zaver, nehlede na to, ze vicemene v kazdym souboji se da najit nejaka vyraznejsi zaporacka postava a ne jen banda osklivejch anonymnich skretu. Co se trochu nedari, je pohled na udalosti, ktery se dejou mimo hlavni particku, zatimco u Pana Prstenu to bylo takovy uceleny, tady to pusobi spis jak nejaky flashbacky. Jinak, jelikoz tu zatim nejde o osud sveta, ale obycejnou vypravu trpasliku, nepusobi to tak osudove, i kdyz i nejaky temnejsi a atmosferictejsi sceny se najdou. Coz ale neni na skodu, ono to vynahrazuje poradna davka humoru, takze krome skvelejch souboju to je taky poradne vtipny. Co se tyce hercu, Freeman je super, stary znamy samozrejme taky, akorat u tech trpasliku mi chybi nejaka vyraznejsi postava, na tu aspiruje akorat Thorin, ale ten zas nevypada jak trpaslik, ale jako mensi verze Aragorna. Hudba je taky spickova, nejaky stary znamy melodie a nektery novy, ktery zni, jak kdyz se Shore strasne snazil udelat nejaky odlisny tony, ale moc se mu to nedari. Ale ani tohle neni nijak naskodu. Kdybych mel neco zkritizovat, tak nektery sceny pusobi jako vykradacka Pana Prstenu v ne tak epickym baleni a nektery triky jsou silne nedoladeny a dost rusi. Moc sem od filmu necekal, ale nakonec to je pecka, ktera sice na Pana Prstenu nedosahuje, ale rad si film pustim nekolikrat znovu vcetne prodlouzeny verze. (01.03.2013)

S Hobitem to je jako s počasím. Když je horko, lidé nadávají, že je horko. Když je zima, lidé naopak nadávají, že je zima. U ´Pána prstenů´ diváctvo mrmlalo, že Jackson mnohé vypustil a upravil si ho k obrazu svému, u ´Hobita´ se nadává zas v opačném gardu – že je adaptace příliš doslovná a důsledná v citaci Tolkienovy knihy. Lidé prostě nevědí co chtějí, nikomu se nezavděčíš a já se tomuto stádovitému myšlení směju. Takže….připadal vám Jacksonův ´King Kong´ přeplácaný, ale stejně jste ho měli rádi, protože jste obdivovali perfektní filmařské řemeslo a imaginaci tvůrců? Nebo jinak – zůstala ve vás aspoň malinká duše dítěte, které si rádo hraje a rádo žasne? Pak si ´Hobita´ zaručeně oblíbíte. Je to jako přijít na dlouho vyhlíženou párty mezi staré známe a cítit se s nimi v pohodě. A navíc vás Jackson zahltí tolika audiovizuálními vjemy, že si budete připadat jak při konzumaci tuzemáku z likérky Drak. Nudu a negativismus nechte kverulantům a Spáčilový s její obšlehnutou kompilací zahraničních recenzí. A vy ostatní – šup lembas do hlavy a vzhůru do kina! Jackson pořád umí a duch Středozemě stále žije! (14.12.2012)

…a o tři hodiny později už ani nevím, že jsem nějakého Hobita viděl. Vážně. Ono se totiž tentokrát nebude deset hodin chodit, ale deset hodin běhat! Bez nějaké palčivé motivace. Peter Jackson sice do mrtě využívá rozpočet na trikových orgiích, kde se hordy skřetů prohání po velkorysých scenériích, zatímco okolo nich do zemdlení krouží virtuální kamery, ale tohle digi megalomanství mě moc nebralo ani u Návratu krále. A tady je zasazeno do prostoduchého ne-příběhu, ve kterém se tři hodiny jen přimykáte k postavám, aniž by vás kterákoliv z nich začala bavit tak jako libovolná figura ze Společenstva prstenu. Dějové prázdno Jackson vyplňuje tuze dlouhou představovačkou, zasazením opulentních, ale vlastně zbytečných legend ze Středozemě, plonkovými vedlejšími postavami a neustálým naháněním nostalgických reminiscencí na původní prstenovou trilogii (proč máme být zase půlhodinu okouzlováni Roklinkou, když ji známe?). Občas jsem si připadal jak u Terminator: Salvation, kde se taky víc dbalo o skládání poct předchůdcům, než že by se budovalo něco vlastního, svébytného… mocného. Hobit je proto jen nevýrazným spotřebním blockbusterem, jenž vám v běžném kině navíc připomene 3D v celé jeho otravnosti (tmavé jak cyp a s českým dabingem). Popcornová jednohubka, nebo přebujelá nuda, po které vás další dvě kapitoly nebudou zajímat? U mě spíš to druhé. Jestli v tomhle někdo uzří blockbuster roku, má místo mozku lembas a v kině mu ke štěstí stačí fakt jen vidět Galadriel, Elronda a Sarumana, aniž by ho zajímalo, jestli vůbec mají ve filmu co říct. 50% (12.12.2012)

Tušil jsem, že divní lidé, kteří se ve volném čase převlékají do trpasličího / skřetího / elfího oděvu a srandovně spolu zápasí po lukách a lesích, budou z Hobita nadšení, ať bude kvalita filmu jakákoli, takže jsem bral 86% hodnocení s rezervou a do kina šel s přesvědčením, že mu tu potom nadělím dvě hvězdy a od plic si zanadávám. K takovému názoru mě vedla především očividná snaha studia rejžovat útlou knižní předlohu, co to půjde, matné trailery a především negativní zkušenost s post-lotrovskými Jacksonovými filmy - King Konga i Lovely Bones považuju z hlediska poměru cena/výkon ze skoro největší hrůzy, které v posledních letech Hollywood nabídl. No nestalo se tak, takže tyhle čtyři hvězdičky (70 %), byť rozhodně nesrším nadšením, lze považovat za příjemné překvapení. Hobit je příjemná podívaná. Úchvatné exteriéry, sympatická hlavní postava, povedené triky (většinou). Nic víc, nic míň. Dost škodí podivná rozkročenost mezi pohádkovostí knihy a snahou přiblížit se dospělému Pánovi prstenů. Funguje to na podobně nostalgické vlně jako letošní Expendables II - jenže tentokrát to zapůsobilo i na mne, protože Středozem mám, na rozdíl od tupých osmdesátkových akčňáků, docela rád. A asi budu jeden z mála, komu se víc líbila ta první "nudná" polovina, kde si postavy jen povídají a divák si v poklidu může vychutnávat atmosféru Kraje a Hobitína (i z lotrovské trilogie mám nejradši začátek Společenstva). Druhá polovina pak totiž i přes pěkně provedenou akci představuje esenci toho, proč všeobecně nemám rád žánr fantasy jako takový. A proč ho občas posměšně nazývám parodií na sci-fi. Když se kladní hrdinové dostanou do potíží, vždycky je díky pružným pravidlům fantasy světů může vysvobodit nějaká spásná deus-ex-machina ptákovina. V případě závěru Hobita doslova. 70 % PS: Pokud film někdy zhlédnu podruhé, budu se bavit asi hlavně tím, že se pokusím spočítat, kolikrát nějaká z postav zakřičí "Run!" A pokusím se zapamatovat si jednotlivé trpaslíky i jinak než podle barvy vlasů a vousů. (13.12.2012)

Nikdo mi nenamluví, že rozdělení Tolkienova Hobita na tři díly je opodstatněné. Každou druhou scénu (třeba úvodní příchod trpaslíků do Bilbova obydlí) byste mohli bez ztráty jakékoliv výpovědní hodnoty zkrátit na třetinu a řada zápletek (mytologické vsuvky, souboj skalních obrů) by ve filmu jako takovém nemusela být vůbec. Takhle je to jen nastavovaná pohádka plná digitálních efektů, ne vždy fungujících vtipů, deus ex machina momentů a postav, ke kterým si narozdíl od hrdinů ze Společenstva prstenu nevytvoříte žádný vztah (a vlastně ani netušíte, jak se dvě třetiny z nich jmenují). Ne, první díl Hobita není špatný film, jen si člověk při srovnání s původním Pánem prstenů ještě více uvědomí, jak prostoduchý a natahovaný tenhle první díl nové Jacksonovy trilogie je. A narozdíl od Společenstva prstenu nemám žádné nutkání podívat se na něj v budoucnu znovu. (16.12.2012)