Cesta do lesa

Taková pohádka z mechu a kapradí, kde je vše krásné a po sklepácku jednoznačné, naivní a miloučké (Tessie by se z toho zaručeně poblila :-D). Ovšem přes všechnu tu nadsázku nemohl být život na venkově zachycen jasněji, zvláště pak pro diváka sedícího v multiplexu, který si buďto s radostí zavzpomíná, má-li na co, nebo se nestačí divit. (14.10.2012)

Další Vorlovina. Chápu co chtěl autor říci a ztotožňuji se s jeho myšlenkou. Má pravdu v tom, že vše nasvědčuje tomu, že se města postupně spojí v jedno jediné obrovské osídlení... Stačí se podívat na okrajové části velkých měst. Kde byly dříve vesnice, jsou dnes městské části, ty obce dnes připomínají již jen původní názvy... Ale nějak už to na mně jako v Cestě z města nefungovalo. Tohle je prostě volné pokračování a i když se děj spíše přesunul k rodině Bolka Polívky (resp. jeho synovi) než k Hanákovým nějak mně už to nebralo. Vorel jr hraje skvěle, a zase nám tu sprejuje a inhaluje aceton :-), tentokrát však coby lesní adjunkt při označování stromů napadených kůrovcem. Markéta nám už taky zestárla a mírně odula a její zvedání hlasu spíše iritovalo, babí umřela už v minulém dílu, Hanák rezignoval na město a dělá lesáka... Skvělej jak herecky tak postavou byl Jirka Schmitzer. Ta snaha ukázat že město je psycho a kántry je to pravé je tu moc násilná. Jak říkám, myšlenku jsem pochopil, ale kromě na nohou stjícího Vorla jr a vlastně i sedláka Polívky jsem hrdinům moc nevěřil. Samozřejmě kamera nádherná, záběry na panoramata s kopcemi v pozadí, červánky... Krásné, do toho všeho se filmem broudá všelijaká zvěř, ale já se moc nebavil. Sprostá slova ve filmu (např. navzájem se posílající do prdele Polívka - Holubová) bylo jak z Kameňáku a do poetického filmu tohoto typu mi moc nesedlo, i když pojednává o bodrých venkovanech a květnatá řeč se jaksi očekává... Pokud bude třetí pokračování - cesta k rybníku o rybářích, tak už na to asi nekouknu... Za mne to jsou tři nasušené lysohlávky. * * * (28.06.2013)

Stejnej "New Age" Vorel jako vzdycky, bud ho berete, nebo ne. A trebaze ja osobne tohle lyricky blaboleni moc rad nemam, jeho postavy se mi i pres znacnou pocatecni nevoli dostaly pod kuzi. Vecna skoda, ze se na vsechny ty vazny temata, od generacniho konfliktu az k demytizaci venkova a ceskyho hospodare, nedokaze divat jinak nez s usmevem prechazejicim do sklebu. Protoze obraz ma v oku jako malokdo jinej... (21.09.2012)

Film už se tolik nesoustředí na postavu Tomáše Hanáka, ale na jeho filmovou dceru - návaznost co do počtu let tady rozhodně není úplně přesná a jedná se o volné pokračování. Tahle dcera, která je hodně přírodní po mamince, je v podstatě aktivistkou, jen v malém rozměru. Miluje les a všechno živé, takže se automaticky musí dostat do konfliktu s mladým hajným - hraje ho režisérův syn. "Cesta do lesa" tak není ničím jiným než ekologickou romanci, což zní celkem hrozně. Jsou zde nějaké dobré scény, ale celkově mi to prostě připadá jako druhé omílání jednoho tématu, které je Tomášovi Vorlovi blízké, ale ono to vlastně vyznívá akorát jako moderní hipísácký film. Podruhé už mě to tak neoslovilo, i když mladý Vorel hraje překvapivě dobře. (05.01.2014)

Nevěřil jsem, že jde dvakrát vstoupit do téže řeky. A ono to fakt nejde! Ale tahleta řeka je hooodně podobná té předešlé a koupání v ní je taky svým způsobem roztomiloušká zábaviška. :-) Vesnice je tady zidealizována i odidealizována současně, a to se vyplatí! A mimochodem, mladej Vorel spolu se starym Šmicrem, ti tendle film hooodně (todle slovo se mi líbí) tahali směrem vzhůru. Až ke hvězdám. Čtyřem. (25.10.2013)