Mé srdce pohřběte u Wounded Knee

Sám filmy, které se zde na čsfd označují jako westerny, příliš nemusím. Stačí ale málo, a když se to natočí dobře, může to být klidně o gay pornu a stejně mě to bude bavit sledovat. Tento film totiž má výbornou atmosféru, má spád...má dokonce zajímavý děj a snaží se být především čistě historický. Není ani tolik o drsných koltech a jejich vážných řečích. Je prostě o tom, jak to tenkrát bylo a popravdě mi z toho bylo docela smutno. Takže i emoce tento film měl. Měl prostě všecko, co správný film má mít. Dokonce i zbytečně natáhlou délku měl, jak už to bývá zvykem. Nicméně mě ale zaujal a po historické stránce mě dost poučil. Když si s tím člověk dá práci, tak klidně i TV film může být parádní. Tenhle je jeho zdárným příkladem. (14.07.2010)

Bitva u Little Big Hornu byla posledním velkým úspěchem Indiánů, nešťastný masakr u Wounded Knee jejich definitivním pokořením. Děj filmu (a stejnojmenného románu) je orámován těmito zlomovými událostmi, o nichž sice nezvíme přemíru kdovíjak zdatně podaných informací (normální televizní šeď), ale lze je s povděkem přijmou coby odrazový můstek k zamyšlení nad tím, jakou cestou se utvářely moderní Spojené státy americké; jak velcí bílí mužové odpradávna vše myslitelné (také tradice nebo lidskou čest) převáděli na peníze a kde ty přestaly plnit svou funkci, nastoupily zbraně. Není snadné takový přístup odsoudit, či akceptovat. Je dán dlouhodobým historickým vývojem a mentalitou lidí, kteří si svou zemi a svobodu museli vybojovat. Kolik dalších zemí si dvakrát do roka připomíná ty, jež padli během válek? Pro zpestření diskuze doporučuji zhlédnout také Bowling for Columbine (z něj by možná stačily úvodní animované dějiny USA). 60% Zajímavé komentáře: Kimon, J.Connor, bidja (11.07.2010)

Naučný příběh o tom, kterak Indiáni přišli k tomu ničemu, co mají dnes (jak tomu rozumíme v paralele s Romy, i když nejsme Američani, že?). S kouzelnou Annou Paquin k tomu. Někde jsem měla zasunuto, že Siouxové byly drsným kmenem, no po shlédnutí tohoto (dlouhého) dílka už si to budu pamatovat. Je to poučné, méně už zábavné. (21.11.2010)

Na televizní zpracování je film velmi povedený a je vidět, že HBO do toho nějakou tu kačku vrazilo. Mírně dokumentární forma není na škodu a je historicky velmi přesná. Spíš než akci čekejte politické hašteření a propracování jednotlivých postav a jejich osudů, i když na závěr dojde i kolty. Emocionálně silný příběh, který se opravdu odehrál a musí vzít za srdce snad každého. Nutno ještě vyzvednout skvělé herecké výkony a odkaz, který nám film dává: lidi, nebuďme svině. (30.07.2015)

Film samozřejmě zachycuje pouze zlomek vynikající dějepisné knihy Dee Browna "Bury my heart at Wounded Knee". Pokud by tak nečinil, musel by čítat alespoň deset hodin. Publikace se na vysoké historické úrovni detailně zabývá (nestydím se říci) genocidou severoamerických Indiánů v druhé polovině 19. stol. až do krvavého vyvrcholení u Wounded Knee. Coby děcko žeroucí Mayovky ať už knižní či filmové, sáhl jsem po knize, že si trochu rozšířím obzory a četba znamenala v tomto ohledu ztrátu ideálů a nevinnosti. Podobně se tak daří i filmu, který zachycuje zvěrstva a ujařmení páchané na původních obyvatelích Ameriky, ale zároveň se vyvarovává romantizujícího znázornění Indiánů. Navíc se velmi dobře podařilo zachytit bezvýchodnost situace těchto lidí, pro které byla jakákoliv volba cestou do pekel. Jen více takových filmů, protože rány jsou živé ještě dnes (např. velký incident v roce 1973). "Žádný indiánský jazyk nezná výraz pro vlastnictví půdy." (06.12.2009)