Krvavá laguna

Prvotina jedna báseň a zároveň přímý důkaz faktu, že zdařilý film nevyžaduje ani tak vysoký rozpočet, jako spíš hlavně dobrý nápad, přesvědčivé herce a schopného režiséra. Film syrový, realistický, uvěřitelný, a přitom prostý takové té nízkorozpočtové amatérské patiny, která podobné kousky často degraduje, hlavně po vizuální stránce. Je úžasné, že většina děje je o útočícím přerostlém krokoušovi a rejža ho ani jednou pořádně neukáže, ovšem aniž by se přitom divák cítil podfouknutý. A dlabu na poněkud podivné chování dravce, byl jsem napnutý a o to přece v první řadě šlo. P.S.: Je s podivem, že stejný rejža natočí za tři roky ještě působivější pecku, aby pak o dalších dvanáct let později natočil tak ubohou podprůměrnou hovadinu. (30.07.2022)

A tohle bylo jako co ?? Tohle mělo být jako napínavé ?? Krvavé ?? 3 lidi na stromě, nehorázná nuda, trapné a nesmyslné dialogy a chování herců, vidíme pouze jedno sežrání krokodýlem a to jako "sežrání", krokodýl musel být hodně unuděný, když nedokázal sežrat ty dvě slepice. Horor ani náhodou, Akční už vůbec ne, kdyby to byl film z roku 2016 a vejš, dal bych odpad. (02.02.2018)

Black Water mě překvapil především tím, jak se mu povedlo navodit pocit realismu. Na zvířecí horror tu neumírá moc lidí, ale zato je tu pečlivě vytvářeno napětí, které film úspěšně zužitkovává v několika poloinfarktových situacích. Přesně takhle si představuju, kam by se měly vydat zvířecí horrory. Ale doufám, že ne úplně všechny - bez zábavných béček jako Frankenfish by to nebylo úplně ono... (28.07.2008)

Minimalistický survival horor, v němž většinu času strávíme napjatým hleděním do zakalené vody, pod jejíž hladinou se skrývá krokodýl, číhající na hlavní hrdinky, které uvízly na stromě uprostřed bažin. Režisér Traucki svůj film úspěšně staví na neustálém pocitu nejistoty z toho, co se skrývá pod hladinou, a zda hlavní postavy dokáží v kalných vodách bezpečně ujít pár metrů a otočit převrácený člun. Film je ovšem nejvíce pozoruhodný v tom, že v něm hraje reálný krokodýl, který byl dokopírován do záběrů s herci. Moment, kdy se hrdinkám poprvé zjeví, je příjemně šokující - místo očekávané CGI animace či animatronické loutky z vody vyskočí opravdový krokodýl. Hrozba, které hrdinky čelí, tak působí velmi reálně. Black Water je díky tomu možná nejautentičtější a nejsugestivnější krokodýlí horor, byť ne vyloženě nejzábavnější (víc by mu sedla středometrážní délka). Traucki o pár let později využil podobný přístup ještě o něco lépe ve žraločím hororu The Reef. (15.11.2023)

Útes smrti (2010) jak přes kopírák. Ale stále koukatelnější a lepší. Žraloka vyměnili za krokodýla a můžeme do Australských řek. Filmy jsou si v mnohém podobné. Oba hlásají podle skutečné události. Oba mají nesympatické postavy a herce, kteří nedlouho poté co vyrazí na cestu, mají nehodu. Vlastně se oběma otočí lodička vzhůru nohama. A hodinový boj o život může začít. Ovšem zatímco Útes smrti byl ubíjející nuda, tak Krvavá laguna mě docela bavila. Krokodýl je skvěle vyobrazený a triky mluví za vše. (I když se vlastně objevuje až za půlkou snímku) Když občas projedou drsné smyčce, tak je na mrazení na ruce zaděláno. Prostředí je vybráno skvěle a hladina vody, ač je do pasu tak přesto je děsivá. Není totiž vidět skrz ní vůbec nic. Austrálie je krásná, ale ocitnout se v kůži týhle trojici by chtěl asi málokdo. Několik scén opravdu postrádají logiku, ale vem to čert. Na hranici dvou až tří hvězdičkového zážitku. (50 %) (09.10.2016)