Valkýra

Singer je talent nevídaný, protože i když celou událost znáte důvěrně od školních škamen, daří se mu vytvářet napětí a operovat chladně, perfekcionalisticky a vpravdě germánsky precizně... jenže i tak mě průběžně napadalo, jestli by nebylo lepší ponechat Germánovi, co je Germánovo, už proto, že v disciplíně vyrovnávání se s minulostí na filmovém plátně naši sousedé nasbírali tolik medailí, že mají nejvyšší medailový stupeň zajištěný, i kdyby zbytek dějin strávili šťouráním v nose. Britští herci jsou fajn, britská angličtina v filmu o nacistickém Německu už méně a místo Stauffenberga jsem pořád viděla jenom Cruise s páskou přes oko. Nějak mu víc žeru záporné nebo aspoň nejednoznačné postavy, zatímco tady to byla taková óda na rytíře v zářivé zbroji zachraňující pobloudilou, avšak milovanou Vaterland, že jsem v duchu Singerovi adresovala slova jednoho svého literárního oblíbence: "Hraj šachy, tam bude všechno podle tvého gusta. Na jedné straně černé, na druhé bílé a všechna políčka stejná." (20.10.2011)

Řemeslně prvotřídní thriller, který sice víte jak skončí, ale napínavý dokáže být stejně. Už jenom to čekání na to, kdy a jak se to vlastně celé pohnojí je fakt napínavé a funguje to bezvadně. Singer vsází na atmosféru, výborný scénář a dobře napsané dialogy. Jenom škoda, že těch postav je tady tolik, že někteří herci dostávají až moc málo prostoru. Třeba takový Branagh s Wilkinsonem by si ho rozhodně víc zasloužili. Cruise předvádí taky hodně slušný výkon a neměl jsem problém s tím mu toho Němce věřit. Celý to prostě šlape jak správně seřízené hodinky a i když má Singer za sebou i mnohem lepší kousky, tak přesně takovouhle správně odvedenou řemeslnou práci jsem od něj po Supermanovi potřeboval vidět. (01.03.2009)

Zrovna nedávno jsem se díval na dokument o mnoha neúspěšných pokusech a o tom, proč selhaly s názvem 42 Ways to Kill Hitler z dílny National Geographic, takže jsem měl již slušně zaděláno právě na nadcházející Valkyrie. Asi jako většina diváků jsem měl i já zpočátku trochu obavy o hlavní postavu Clause von Stauffenberga hraného Tomem Cruisem. Ne, že by zbytek ansámblu byl zrovna tvořen německými herci, ale přeci jen Cruise v roli jednookého nacisty, to už chce kuráž. Když se však podíváme na bronzovou bystu Clause von Stauffenberga, nakonec zjistíme, že to nebude až tak horké, tedy alespoň co se týče té podoby. Ba co víc, zahrané je to také obstojně, ale nemohu si prostě odpustit poznámku, když řeknu, že tu Cruise místy působí jako pěst na oko, ale on sám zato prostě nemůže, to já v něm prostě vidím Mavericka, Ethana Hunta a mnoho dalších, jen ne toho německého důstojníka. Důležitý je však faktor očekávání a napětí, který se podařilo splnit v dostatečné míře i přesto, že víte, jak vše nakonec dopadne a především druhá část snímku po výbuchu má výtečnou gradaci. Singer každopádně umí a i když je film o Němcích paradoxně britsko-americký, i tak decentně uspokojí nejednoho fanouška WWII či spolek uctívačů Toma Cruise. (8/10) (23.02.2009)

To, co děla Singer, není filmařina, ale manýra – ulpívání na uplývajících záběrech, marnotratné dodržování pravidel žánru a skrovné vypravěčství. Singer je ještě kluk – a já mu proto, ale jen proto, odpouštím; kdyby natočil Valkýru v šedesáti, nebylo by pro ni omluvy -, je to vidět třeba z doslovné a průhledné inscenace veškerého dění před kamerou. Kódy, které mají divákovi pomoct s orientací v příběhu, získávají u Singera výsadní postavení a nic, vskutku nic jiného k obdivu nezbývá (jako kdyby někdo odstranil hory a cesty a zanechal v krajině pouze rozcestníky), protože Singer nechápe žánr jako jasně určený rámec, v němž by mohl kreativně pracovat, a který pouze kontroluje jeho přílišnou tvůrčí kreativitu, jež by film vzdalovala od masového publika, kterému byl určen. On chápe žánr jako danou nutnost, bez ohledu na to, že jakákoli precizní práce ohraničená žánrem sice může vézt k maximální kvantitě (naplnění kót), nikoliv však k maximálnímu kvalitě - odtud zástup 4-hvězdičkových hodnocení. Věděl to i Ockham: stačí pohnout jediným prstem a narušíme všechny vztahy a pravidla ve vesmíru, například vzájemné postavení všech sublimárních a nebeských těles vůči našemu prstu. Singer to doposavad nepochopil. Má-li nějaké pocity, nerodí se z nich žádné myšlenky. Zdálo by se, že není žádného spojení mezi jeho myslí a jeho tělem. (03.03.2009)

Brilantně vylíčený film z prostřední bláznů a fanatiků. Valkýra mě naprosto uchvátila, vtáhla do děje a nepustila do teď. I když jsem věděl, jak to všechno musí skončit, přesto jsem doufal v nějáký filmový zazrak, který by změnil historii. O tu se zajímam poměrně dost a II. WW je moje oblíbená zastávka v ziskávání různých informací a dokumentů, přesto ale nevím, zda je vše vylíčeno do nejpřesnějších detailů, nebo mírně upraveno pro oko běžného diváka. Tento film není o hrdinném Cruisovi, ale o chabém charakteru Hitlerových vlezdoprdelků, kterým strach zatěmnil zdravý rozum. 90% (31.01.2009)