Sluha

Perfektná, geniálna, dokonalá, progresívna čierno - biela kamera, kameramana Douglasa Slocombea, a to je úplne TO NAJ, čo by som skonštatoval, zhodnotil, pochválil na tomto, dosť znepokojivom snímku o všestrannej manipulácii človeka človekom. Všimol som si, že nezainteresovaní okoloidúci občania, sem - tam pozreli do kamery, lebo nemali tušenia, čo sa deje. Fox a Bogarde, si vymenia úlohy, najprv pán a sluha, po čase naopak, sluha a pán, Tony si mal dobre premyslieť myšlienku vzatia Barretta do pracovného pomeru komorníka, lebo tento človek kuje veľké plány, ako ho zdecimovať, podviesť, oklamať, nastražiť naň svoju pôvabnú sestru, ktorá je v skutočnosti, jeho snúbenicou, o to prekvapivejšie sa všetko začína vyvíjať v jeho neprospech, že sa stáva poslušným barančekom, ktorý si necháva dobrovoľne vymývať mozgy. Škoda, že Patrick Magee sa v snímku len na pár scén, sotva mihol, ale aj tak by tu preňho nebolo miesta, vo filme na to stačia traja, štyria, aby bol divák totálne opantaný výnimočnými hereckými výkonmi, kamerou, scenárom a réžiou. A práve z hereckého zoznamu vyzdvihujem najmä Dirka Bogarda, ktorý je vo svojej role Huga Barretta maximálne presvedčivý, strhujúci, prefíkaný ako líška, zároveň vo vnútri je slizký a hnusný, na pohľad by ste mu nepovedali, že by vás opil rožkom. Pozor si treba dávať na extra milých ľudí, z ktorých sa vykľujú... (07.10.2016)

Nahlížení do světa těchto artových filmů bývá pro mne často obrovskou houpačkou, některé podobné kousky mne úplně nadchnou, vyvolají silné emoce, jiné i přes své nesporné silné kvality spíše minou. U Sluhy jsem v poslední půlhodince už doslova trpěl, těžko se mi hledá odpověď, proč. Film jsem před nedávnem po zhlédnutí prvních minut odložil pro rozpoložení na daný styl, díval se úplně v klidu odpočinutý, v případě nutnosti udělal i přestávku. Zpočátku mne film hodně zaujal, už od prvních minut začal přinášet podivně depresivní náladu, ale dostával mne do očekávání, jak se načrtlé vztahy vyvinou. Občas jsem byl trochu otráven z poněkud monotónní formy ve znamení dusivé atmosféry na prostorách jednoho pokoje, ale definitivně to zazdila úplná destrukce všech postav spějící k závěrečnému dění, kdy se skoro ze všech přítomných stávala jakási podivná monstra a celé to začlo nabírat na surrealistických obrátkách. Ač mne povětšinu času zaujala minimálně osobitá experimentální kamera, za cca poslední půlhodinu (a mé dojmy z ní) nakonec musím jít s hodnocením ještě níž, než jsem předpokládal. S Josephem Loseyem jsme se ve finále totálně minuli. 45% (29.12.2019)

Film na který jen tak nezapomenu. V ději dochází ke dvěma zásadním zvratům v důsledku nějaké události. V první třetině jsou rozdané role - pán se chová jako pán, dává příkazy, vyžaduje, sluha posluhuje, poslouchá. Je patrné napětí mezi přítelkyní Tonyho Susan a jeho sluhou. Jí se Hugo nepozdává a staví ho do přímé konfrontace. V druhé třetině dochází ke zvratu, pán je sesazen ze své pozice, ukazuje se jeho zranitelnost, nezvládá každodenní starosti o sebe a o dům, poznává, že se bez pomoci neobejde. Sluha přestává být pouhým sluhou, stane se jakýmsi kumápnem, který určuje pravidla. Samotný závěr filmu je vyhrocením přechozích konfrontací, postavy jsou odhalené bez příkras, nkdo nezůstává ve své původní roli, je odhalená vnitřní destrukce všech zúčastněných. Nový český dabing (Etzler, Zedníčková, Trojan) (10.02.2015)

Slúžim, slúžiš, slúžime. V každom sluhovi kus pána. Pretože len oni dvaja majú rovnako intímny prístup všade. Nakoľko podriadený vzťah je z hľadiska prirodzeno právnej teórie rovnosti všetkých prirodzene neprirodzený, každý otrok sa snaží zachytiť odlesk trblietavej nádhery toho, pre koho pracuje. Záleží len na jeho šikovnosti a vynaliezavosti, koľko sa komu podarí uchmatnúť z vládcovho bohatstva, moci a manierov., a ako dlho to vydrží. Losey v dômyselne zrežírovanom príbehu ukazuje pána, ktorý sa spočiatku snaží udržať hru v medziach rozkazovačne poslúchacích konvencií. No klinec do hlavičky udrie jeho frajerka, keď lakonicky skonštatuje: "Ty si tak lenivý." A ozaj - developer, ktorý sa dá nahovoriť na megalomanský projekt v Brazílii, extra pracovitosťou ani záujmom oň nevyniká. Vyvolenej srdca manželstvo síce sľúbi , no nekoná. Po tom, čo osirie jeho príbytok, nie je schopný sa postarať ani o jednoduchý poriadok. Prirodzene siahne po prosiacej ruke sluhu, ktorý už raz zradil. V skutočnosti ho potrebuje ako soľ. Úlohu zohráva i explicitne nevyslovená, no v náznakoch zrejmá, mužská erotická príťažlivosť. Je potom celkom prirodzené, že z kašírovanej pokryteckej hry sa stane to, po čom slabošský aristokrat v skutočnosti vždy túžil - nikdy sa nekončiaci dekadentne opilecký žúr. (05.11.2020)

Sluha představuje kus poctivé práce na poli psychologického dramatu, výborné herectví, velmi dobře nasnímané scény, jenže celek nefunguje tak, jak by člověk předpokládal právě pro to, co ve svém komentáři popsala JitkaCardova. Zkrátka a dobře, scénář v sobě obsahuje nedodělky a postavy prochází podivnými psychologickými zvraty a postavy ve vývoji stejně podivnými divokými skoky. Je to tak 3,5*, tentokrát se přikloním k nižšímu hodnocení. Celkový dojem: 65 %. (08.02.2015)