Nový život

Drama Nový život je vlastně snímkem o eugenice a malthusiánství, které byly v první polovině 20. století jako ideologie velice populární a hlásala je a inspirovala se jimi ve svém díle celá řada špičkových intelektuálů a umělců. Učení o tom, že je nutné zušlechťovat lidský genofond a bránit těm méněcenným v plození dalších neúspěšných, mělo ohlas právě v těch měšťanských usedlých a bohatých zemích, jako bylo Švédsko nebo Švýcarsko, kde podobné programy skončily až v první polovině 70. let. Vlivní publicisté a státní úředníci předpokládali, že právě chudí mají nekvalitní geny a jejich porodnost je nutné regulovat, a těmto snahám padla za oběť i hrdinka Häröova snímku. Její anabáze po ústavech a psychiatrických klinikách spolu s bojem za právo mít vlastní dítě je nesrovnatelně uvěřitelnější, tragičtější a procítěnější než barvotiskové emoce a manipulace v Renčově dílku Requiem pro panenku. Smutný, ale zajímavý a poučný film. Eugenice zasadil úder nacismus a jeho program likvidace méněcenných národů a duševně nemocných, který tento myšlenkový směr zkompromitoval, takže naštěstí nenapáchala větší škody. Celkový dojem: 80 %. (20.09.2010)

"Mám říct co si myslím,nebo co se sluší?" ..... Mám pocit, že nejvíc mentálně zaostalej byl tady ten doktor z ústavu a ti, co měli stejný názor jako on. Vzhledem k tomu,že příběh je natočený podle skutečných událostí, klepu si ještě víc na čelo jaký volové a milky to tenkrát měli ve Švédsku práva ničit životy zdravých mladých holek. (15.05.2013)

Film, ktorý je dôkazom vyspelosti švédskeho národa. Iba málokto si dokáže takto otvorene priznať chybu a svoju hroznú minulosť, za ktorú sa musí každý slušný človek hanbiť. Eugenika je svinstvo, ktoré neospravedlňuje ani hlad a biedny stav vtedajšej švédskej spoločnosti. Preto aj keď snímok neoplýva zvlášť výrazným dramatickým a emotívnym nábojom aký by si možno táto ťažká téma zaslúžila, jeho posolstvo a myšlienkový presah je veľmi veľký a to treba oceniť. 75/100 (22.08.2015)

Scénu topenia mačiek si mohli odpustiť, nemám rád ich mňaukanie ani zabíjanie zvierat. Aj preto sa držím ďaleko od osád stredoeurópskych Indiánov. A keď Astrid povedala: „Já chci ven odsud!“, pripomenulo mi to aktuálne korona zatvaránie ľudí doma na hajzloch v rúškach. Film je celkovo pomerne nudný, pred spánkom zachraňuje aspoň príjemná husľová hudba, no naozaj mi chýbala väčšia dráma. Toto je totiž fašizmus v praxi a je zvláštne, že my ho dnes vidíme iba v podobe Hitlera či Mussoliniho a iných zverov II. svetovej vojny, pretože ten fašizmus má veľa podôb (dnes napríklad aj v potieraní akýchkoľvek od jedného povoleného názoru na liberálne témy či pandémiu). My si sypeme popol na hlavu za minulosť, no netreba zabúdať, že škandinávske krajiny boli najväčšími kolaborantmi a ostalo to v nich v podstate dodnes. Tento príbeh je spred polstoročia, ale keď si pozriete film Zlo (2003), napadne vám, že tie skostnatelé náckovsko-aristokratické štruktúry vládnu v krajinách ako Švédsko dodnes. (31.12.2020)

Omračující depresivní drama o genetickém inženýrství, které je o to vÍc překvapující, že má odraz v reálném životě ve Švédsku počátkem padesátých let. Ani v nejmenším by mě nenapadlo, že by něco takového mohlo být tak brzy po zkušenosti s druhou světovou válkou možné. Oni ti Švédové zřejmě vždycky měli k nějakému druhu socialismu, a tedy upřednostňování kolektivního mozku před svobodou jedince, sklony. (18.02.2011)