RocknRolla

People asks question. What's a Rock'n'Rolla ? And I'll tell em, it's not about drums, drugs and hospital dripps. Oh no.. There's more in then that my friend. We all got a bit of "good life". Some the money... Some the drugs... Others have sex game, the glamour or a fame. But a Rock'n'Rolla... oh he's different. Why ? Because the real Rock'n'Rolla... wants a fucking lot! (08.02.2009)

Nový tým, staré triky, ale hlavně už poněkud dospělejší pohled na svět, který přidává na váze drogovým dýchánkům a šíleným nápadům. Stačí se podívat, jak se zvedla věková kategorie postav a člověk se nediví, že jediná "klukovina", kterou Ritchie ve filmu vyvede je surrealistická honička s dvojicí nesmrtelných ruských gangsterů. Ale řeknu vám, výskal jsem při ní nadšením a zbytek filmu jel na spokojený volnoběh, pořádně z kopce. Ritchie to v sobě pořád má a jestli je RockNrolla jen takovým opatrným návratem do příjemně vytopeného londýnského podsvětí, pak věřím, že nás čekají velké věci. Přímé pokračování nezní špatně. Slupnul bych ho jako malinu i v případě, že by se v něm celých sto minut promenádoval před kamerou Mark Strong s vybitou bouchačkou a nabitým pohledem č. 2. Ten kluk má v očích silnější rentgen než Kabir Bedi. Chci víc. S Ritchiem nebo bez něj. Chci víc téhle britské rozpustilosti, která ač zestárla, je pořád na míle daleko od hollywoodské sešněrovanosti nebo francouzského lážo plážo stylu. (24.01.2009)

Wilkinson hraje mafiána, který nechce nosit nálepku mafián. Chce vzbuzovat respekt. Z nějakého důvodu (který je mi záhadou) si vypůjčí obraz od Karla Rodena, jenže někdo mu ho zcicí a začíná běh na dlouhou trať. Gerard Butler pak ukáže zadek a aby toho nebylo málo tak blá blá blá blá blá blá!___ Eh? RocknRolla představuje vrchol gangsta-anglických filmů. Je nabušená skvělým humorem, který je doprovázen režijním stylem, jenž nenudí a ke konci možná i malilinko poučí. "Já tomu ale nerozumím", hlásí se o slovo Mahalik a v očích má výraz zděšení. "Mě kupříkladu film při počátečních krocích bavil, možná i překvapil svou zručnou kamerou, ovšem ta "collovost" začne po několika desítkách minut šíleně nudit. To že Ritchieho opustila Madonna mě nijak nerozbuší srdce a neřeknu si: Hmm, tak když má chlapec takovou smůlu, přilepím RocknRolle hvězdu navíc, ať si užije. Navíc řešit homosexuální tématiku v gangsterském filmu je jako dát do filmu Barbie Thumbelina punkové umělce s hroty v ksichtě." pokračuje ve svém vypravování. "Zřejmě nejsi hoden pro tyto filmy, mladý jinochu!" zní tklivá odpověď z řad diváků, pro které byla Ritchieho Rolla zážitkem. "Asi ano, ale jak proti tomu bojovat?" - "Začni fetovat, staň se RocknRollou, ukradni obraz Wistlerovo matky a pak spáchej sebevraždu skokem z nafukovacího balónu!". "Výborně a pak Guyovo filmy pochopím?" - "Ano, dostane se ti hlubokého procitnutí, které je skvostné!"__ Pokud nad výše uvedeným textem kroutíte hlavou ohledně imbecility komentátora, tady máte v kostce to, co chtěl říct: RocknRolla je nuda a hotovo dvacet! (01.05.2009)

Nebudeme-li vkládat rovnítko mezi cool-ovost a povrch-nost, zříme neskonale vynalézavou podívanou. Opravdu prvotřídní film. ____ Několik poznámek: (i) Není zde postav hlavních, ni vedlejších. Všechny jsou zrovnoprávněný. A pokud se přece jen s některou více ztotožňujete a fandíte ji (kupř. Butlerovi), svědčí to nikoliv o tom, že by ta postava byla takhle napsaná a vyvýšená nad ostatní, ale o vašich sympatiích k tomu kterému hercovi. (ii) Příběhově se tu konfrontuje východ a Evropa (rusové v Londýně - návaznost na cronenbergovský Východní přísliby), ale je zajímavý, že stylisticky ta konfrontace probíhá naopak mezi Evropou a západem (takzvaný britský Hollywood – návaznost na stathamovský The Bank Job). (iii) Film provází ohromné množství cliff-hangerů - nerozuzlených dramatických situací, ukončených těsně před koncem. Nevadí to ze tří důvodů. Za prvé jsou scény velice krátké a neprovází je sebemenší expozice, tzv. hned se jde na věc, tudíž se ihned přesunete na scénu další a ta předchozí ve vás nedoznívá. Za druhé akce skoro absentuje, a film si tím může unstanovit a udržet jednotnou cliff-hangerovou strukturu, nepřerušovanou čímkoliv jiným (třeba nutností vkládat co půl hodiny pětiminutovou akční sekvenci). A za třetí se tu po celou dobu konstruuje příběh jako síť postupně spojovaných souvislostí, které zapadnou do výsledného obrazu až na konci. Nemá cenu tedy chtít po filmu, aby Vás zahrnoval katarzí uprostřed, nebo kdekoliv jinde. (iv) Ritchieův nejpozoruhodnější rys je kvalita světla. Barevná kompozice s převahou bílé, žluté a černé vychází ze slavného díla renesančního malíře Uccella, Bitva u San Romana. (v) Dále se film vyznačuje prokládáním umírněného vypravěčství s videoklipem, přičemž videoklipové sekvence zde zastupují trailer na film samotný, včleněný do děje. Reklamu uvnitř produktu, řeklo by se. Taková reklama ovšem nemá smysl, neboť produkt je již koupený. Jak ale ukáže následující bod, smysl má a nemalý. (vi) Nejzajímavější záhada je spojená s oním obrazem, okolo něhož obíhá veškerý děj. Obraz („McGuffin", chcete-li) zde totiž symbolizuje samotný film RocknRolla (buď reklamu na něj, nebo film jako takový, to není tak podstatné) – všechny postavy se obrazu obdivují a nepřímo k tomu pobízejí i diváka. Obraz ovšem zůstává po celou dobu skryt, což se váže k oné nesmírně důmyslné paralele s vypravěčskou stavbou – tak jako do sebe veškeré události zapadnou až u konce, tak i u obrazu očekáváme, že nám ho Ritchie na konci odhalí. Neodhalí, protože závěr odkazuje na chystaný druhý díl. (vii) Nakonec bych rád pochválil Ritchieho za opravdu výborně napsaný postavy a ještě lepší dialogy. Vážím si jich snad více než výtečné audiovize. Ono to vypadá všechno děsně samozřejmě, když člověk vypne a jen konzumuje, ale každý absolvent tvůrčího psaní a poctivý čtenář publikace Jak napsat dobrý scénář od Syda Fielda chápe, že tomu tak není. (19.01.2009)

Guy Ritchie opět to samé jen trochu jinak. Podfu(c)k a Sbal prachy a vypadni jsou pro mě stále trochu jinde nejen vtipem, ale i stylově mi sedli více. RocknRolla je podivný film, v kterém jsem tak dlouho čekal, až zjistím, co skutečný RocknRolla dokáže, až jsem to nezjistil:). Gerard Butler má však nakročeno velmi silně mezi nejlepší a nejdrsnější herce současnosti a s jeho hlasem a charisma se není čemu divit. Kromě něj mě potěšila snad jen krásná Thandie Newton. Co se týče děje... čekal jsem čekal jsem až jsem toho opravdu moc nedostal. Klasické schéma, které by mohlo být klidně i komplikovanější, se vším všudy. Ritchie dokáže točit stylově, to ví každý, bohužel občas nedokáže najít správnou míru mezi stylem a kvalitou. V RocknRolle jde trochu na hranu, kde mu to zachraňuje vtip a herci a pro někoho i RocknRolla, který mě moc neoslnil a čekal jsem, že předvede o hodně víc. Celkově stylový film s humorem, který mezi ostatními filmy Guye Ritchie působí jen jako "další verze" zajetého konceptu. (20.02.2009)