Californication

Sexistický, sarkastický, vtipný a pravdivý obraz toho, ako to môže vo vzťahoch medzi mužmi a ženami chodiť. V hlavnej úlohe sa predstavil David Duchovny, ktorý týmto seriálom vyvrátil mojou zidealizovanú predstavu klaďasa agenta Foxa Muldera. Hank Moody ako spisovateľ s momentálnou tvorivou krízou sa rúti životom nekontrolovanou rýchlosťou a riadi sa heslom "chlast, sex, chlast, sex". Tento životný štandard je navyše vykreslený ostrými, ale napriek tomu vtipnými dialógmi. Jedinečný a nenapodobiteľný seriál. Duchovný nikdy nesklamal. Navyše radosť sa dívať na krásnu Nataschu McElhone. (10.12.2012)

David Duchovny je kultovní postava teď už minimálně dvou seriálů, krom toho, že se občas objevil i v nějakém výraznějším filmu, kde dokázal, že talent rozhodně má. V seriálu takovéhoto typu ho divák asi jen tak neviděl. V Americe se roztrhl pytel se seriály, kde hlavní postava se vymyká normálu. Začalo to Dr. Housem a pokračuje Hankem, člověkem, kterej se s ničím a nikým nesere i když je ve skrytu duše postavou totálně na dně. Californication má na to být solidním seriálem. První sezóna to rozhodně dost slušně dokazuje. Zobrazuje svět člověka na dně zase jinýma očima a bohužel i pravdou dokořán, kterou se jen tak někdo chlubit nebude. Jsem rád, že se David odtrhl od Akt-X a objevil se v seriálu, který ho rozhodně pozvedne opět o trochu výš, jenže jak to tak bývá, on už dál chtít jít nebude. Tohle mu stačí a ještě aby ne, já být na jeho místě, taky si pískám. V poslední době výborný seriál, který jsem sledoval od začátku do konce se zatajeným dechem jako hooodně dlouho ne. Proto si zasluhuje plný počet, málokdy mám divný pocit v žaludku, a smutnou náladu po skončení seriálu, jako jsem měl tady. Kéž by byla další série... (10/10) (15.11.2007)

7 / 10 Californication síce vyzerá ako jednoduchá a plytká zábava, no pod jej povrchom tiká prekvapivo delikátny vnútorný mechanizmus. Celý seriál je jedna veľká výstava – prázdneho sexu a citového tápania – a každá nová epizóda pred nami otvára ďalšiu jej monotematickú pasáž (dobročinný večierok, spomínanie na zosnulého otca a pod.); vojdeme, poobzeráme si všetky exponáty, zabuchneme za sebou dvere a pokračujeme ďalej. Dej je dotváraný hrubými líniami, postavy prešľapujú na mieste a predsa sa hýbu, prichádzajú a odchádzajú. Každá z nich operuje v rámci presne nalinkovaných vzorcov správania, rieši vlastné problémy a má vlastné (zväčša sebecké) ciele, no samotný konflikt ju neposúva ďalej, snáď ani nezaujíma. V rozpore s bežnou praxou, neúspechy a pády sa tu prehĺtajú, vstrebávajú s priam nihilistickým pokojom, či dokonca odmeňujú, čo vytvára zaujímavé / zvrátené pnutie naprieč seriálom. • O to väčšie sklamanie nastáva kdesi uprostred druhej série, kedy sa inak celistvý materiál začína párať a my si spätne uvedomujeme, že Californication vo svojej vrcholnej forme nebol až taký prostučký a v skutočnosti veľmi umne balansoval medzi štýlovým humorom a lacnou limonádou. Postavám nechával slobodu voľby, no pestoval ich človečinu, nedovolil im klesnúť do úplnej morálnej anarchie, kde je možné a prijateľné všetko, nič nemá reálny dôsledok a vás tak trápi – nič. Do očí bijúce je to najmä v stále viac a viac prekrúcanom vzťahu agenta Charlieho a jeho ženy Marcy, ktorý ku koncu definitívne zavrhuje stavanie na uveriteľných základoch a nahrádza ho deravou porno-fraškou. Ak išlo o úmysel zhodiť ich až na absolútne dno, nebol dobre vypointovaný. I bezbrehý hedonizmus potrebuje ľudskú tvár. • Našťastie, Hank Moody je postava, kvôli ktorej sa oplatí preberať aj nejakým tým balastom. Ťahajú z neho cigarety, ženské šťavy a vinyl a to je fajn, pretože mu to vďaka vynikajúcemu Duchovnemu žeriete aj s navijakom a kráľovsky sa bavíte. Autori skrz neho pumpujú jeden cynický komentár za druhým a i keď Californication nie je tá hĺbková sonda do rozkladajúceho sa svedomia západnej civilizácie, za ktorú ju niektorí majú, je dobré vedieť, že pod zábavným povrchom drieme uvedomelý duch. • Seriál ako taký rozhodne predstavuje silný nadpriemer. Prvá séria je vynikajúca a civilnejší úvod tej druhej ju v mojich očiach dokonca tromfne, no potom to už ide dole vodou. Občasné záblesky stratenej slávy len podčiarkujú fakt, že Californication je najpohlcujúcejší v momentoch, kedy vás pustí do svojho teplého vnútra a prestane sa hrať na kontroverznú čiernu ovcu seriálového neba. (10.07.2009)

Pche, prej Mulder, ale kdepak. David Duchovny pro mě bude vždycky už asi jenom Hank Moody, kterej chlastá, přefikne každou sukni a s ničím se nepáře. Navíc jeho hlášky plný cynismu a ironie jsou taky super. Duchovny je tu v životní roli a opravdu si to tu užívá. Příběhově to taky není špatný, nebere si to servítky a věřim, že místy to bude asi fakt ze života (40 mi ještě nebylo takže to potvrdit nemůžu). Ale bez Davida a jeho postavy by to asi bylo poloviční. (18.01.2009)

Není to typický sitcom, to ani v nejmenším. Rozhodně se nebudete smát na celé kolo (LOL, jako bych slyšel Hanka, za to by mě pěkně setřel :-). Jedna scéna tu ale byla, při které jsem se doslova potrhal smíchy (2. díl, scientoložka-tráva-sex-následný "incident" - zasvěcení ví). Je to právě ústřední postava spisovatele prožívajícího tvůrčí krizi Hanka Moodyho (jak příznačné příjmení) a jeho do diamantu vybroušeného charakteru, který seriál dělá tím, čím je. Přes den se jen tak poflakuje, zevluje, večer chodí po barech, píchá vše, co se pohne a zavání ženským pohlavím. Zrovna, když si neužívá v posteli s nějakou kurevsky sexy nadrženou kočičkou, tak se snaží dát si život dohromady, vyhrabat se ze dna a získat zpět svojí... no, řekněme bývalou partnerku. Seriál je rozhodně vulgární (což v dnešní době nepřekvapuje) a to nejen mluvou, kterou postavy používají, ale i explicitním vyobrazením nejrůznějších sexuálních "praktik" (vše zabaleno a ve výsledku doručeno divákovi ve velmi vtipném podání). Nechybí ani tradiční americké moralizování a zobrazení některých současných problémů. Suma sumárum seriál, od kterého jsem nemohl odtrhnout oči. (15.12.2007)