Sestry

Brian De Palma opět kráčí ve šlépějích velkého Alfreda Hitchcocka a je to znát už od prvních vteřin snímku. Jakmile se při úvodních titulcích rozezní fantastická hudba Bernarda Herrmanna, je nám všem jasné, kam vše povede. Tenhle film je opravdu velkým příkladem toho, jak byl De Palma silně ovlivněn svým vzorem. Samotný příběh je velmi silný a kdyby si svou sílu a napětí udržel až do konce, dal bych klidně i plné hodnocení. Takhle dám silné tři hvězdy s tím, že třeba Dressed to Kill (taktéž velmi ovlivněné Hitchcockem) se mi líbilo daleko víc. (04.11.2012)

Prechod k novej hlavnej postave je prekvapivý podobne ako v Psychu a rovnako nečakaný ako záverečné, intenzívne finále. Skrátka prekvapenie v každom momente. De Palma sa hrá so štruktúrou scenára aj formou ako to len ide. A navyše ide o film, ktorý je skôr hit, alebo miss, a tak som dosť prekvapený z trojhviezdičkových hodnotení. Jennifer Salt som vôbec nepoznal, išlo o veľmi sympatickú herečku a skrátka o ženu, s akou by si asi každý muž vedel predstaviť manželstvo. To ani nemusela byť extra kráska, hovorím viac o jej sympatickom pôsobení. (30.11.2021)

Tento snímok má svoje kvality. Jednou z nich je non-stop drajv, pri ktorom sa hlavne v prvých 30 minútach riadne zadýchate. A potom príde spád, ktorý snáď nikto nečakal. Detektívna časť filmu spadá do priemeru, pointa je neúčinná, nečakaná a paradoxne nechcená. Atmosféra blízka hlavnému inšpirátorovi je badateľná, ale nie vždy doladená. SISTERS sa mohli chváliť ešte aj dnes, nebyť zbytočnej prekombinovanosti druhej polovice. (24.08.2017)

Margot Kidder (Black Christmas, Superman) v první velké roli, a nutno říct, že si to sakra užívá. Ty přerody z usměvavé Danielle do běsnící Dominique jsou úžasný a obzvlášť první půlka filmu je díky ní správně Jekyll-Hydeovská. Po technické stránce je to jinak klasická "De Palmovina", tudíž jsou tu znatelné stopy Hitchcocka nebo dokonce Cronenberga, ale samozřejmě nechybí drásavá hudba a nějaké ty vychytávky typu rozděleného obrazu. Střed malinko slabší, ale závěr, ač lehce předvídatelný, hezky graduje v posledních patnácti haluškoidních minutách. (12.08.2013)

Hitchcock meets Easy Rider, alebo tiež nečakane silná chémia medzi postupmi starosvetského a "Nového" Hollywoodu s kusom cormanovského béčkového ducha. Funguje to viac ako zaujímavé štylistické cvičenie a teaser na neskoršie De Palmove filmy, kde fúziu dvoch Hollywoodov doťahuje do súdržnejšieho celku. (10.07.2022)