Mad Men
Mad Men
Série(7) / Epizody(92)
Obsahy(1)
Seriál Mad Men (2007–15) patří k nejoceňovanějším pořadům americké televize. Kromě dalších cen se může pochlubit mj. třemi Zlatými glóby v kategorii dramatických seriálů a čtyřmi Cenami Emmy v téže kategorii. Jeho anglický název je typicky americkým mnohovýznamovým spojením slov Ad Men (pracovníci v reklamě), Mad Men (muži z výstavní třídy Madison Avenue, kde smyšlená reklamní agentura sídlí) a konečně Mad Men (šílenci, což odpovídá životnímu stylu většiny hrdinů seriálu). Vytvoření českého názvu proto představovalo značnou výzvu a skončilo určitým kompromisem – Šílenci z Manhattanu.
Seriál je časově zasazený do šedesátých let a místně pak do prostředí fiktivní reklamní agentury Sterling Cooper, v níž sleduje osudy zaměstnanců a majitelů, včetně kreativního ředitele Dona Drapera – charismatického génia, alkoholika a vraha, skrývajícího se za ukradenou identitou. Za fenomenální úspěch seriál vděčí krom jiného faktu, že díky prostředí reklamní agentury se mohla stát jeho stěžejním tématem konzumní společnost. Postavy působí, jako by vystoupily ze stránek dobových magazínů zaplněných obrazy dokonalých hospodyněk v lodičkách. Děj pak nabízí lákavý únik do jednodušších časů, kdy se kouřit smělo všude, alkohol v práci byl součástí stylu, sexismus byl sexy, stejně jako návyk nechat za sebou v parku po pikniku odpadky. Podvádění pak bylo běžnou součástí života a do jisté míry potvrzením „mužnosti". Jedna z reklamních kampaní na seriál ostatně hlásala, že „Nevěra je zpátky".
Hrdinové seriálu jako kdyby sami podléhali svodům těch reklamních obrazů, jež tvoří. Jejich práce je vyvolat v publiku touhu, naději, že zakoupení něčeho přinese nějaké jiné uspokojení než to prchavé vlastnické, a jejich životy pohánějí podobné touhy, jež jsou nutně podobným způsobem zklamávány. Talentovaná textařka Peggy Olsonová (Elisabeth Mossová) se jen s obtížemi prosazuje v mužském světě. Daří se jí to, ale pořád trpí samotou a výčitkami. Požitkář a pohodář Roger Sterling (John Slattery) se zubí na svět a rozhazuje suché fóry, jeho hédonismus ale nabývá zničujících rozměrů. Únavný šprt Pete Campbell (Vincent Kartheiser) se úporně snaží, ale nikdy se mu nedaří tak, jak by si přál, věci se vždycky nějak vymknou. Ti lidé před sebe staví cíle a třeba jich i dosáhnou, předmět touhy ale vždycky odskočí někam za horizont, aby byl důvod běžet dát, nezastavovat se, protože jinak by hrozilo, že se jejich život zhroutí. Rozumějí potřebě iluzí a umějí je prodat. Ve středu tohoto světa stojí mimořádně talentovaný reklamní kreativec Don Draper (Jon Hamm). Jeho úspěch spočívá i v tom, že utíká sám před sebou, skrývá před ostatními svou minulost a chce se jí zbavit. Zároveň je sám ideální spotřebitel, nutkavě zkouší různé ženy i různé styly. Je to velmi empaticky vykreslený antihrdina, dostatečně okouzlující, aby člověk zaujatě sledoval jeho osudy, dostatečně rozporný, aby se k němu dokázal vztáhnout jako k živé bytosti, která uvnitř prožívá podobné konflikty. (Česká televize)
(více)Videa (13)
Recenze (187)
Zlatý Glóbus - cena (4) - 65. ročník (za rok) 2007 - *Nejlepší seriál (drama), *Nejlepší herec v seriálu (drama) - Jon Hamm, 66. ročník 2008 - *Nejlepší seriál (drama), 67. ročník 2009 - *Nejlepší seriál (drama) + nominace (8) - 66. ročník 2008 - Nejlepší herečka v seriálu (drama) - January Jones, Nejlepší herec v seriálu (drama) - Jon Hamm, 67. ročník 2009 - Nejlepší herečka v seriálu (drama) - January Jones, Nejlepší herec v seriálu (drama) - Jon Hamm, 68.ročník 2010 - Nejlepší seriál (drama), Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Elisabeth Moss, Nejlepší herec v seriálu (drama) - Jon Hamm, 70. ročník 2012 - Nejlepší herec v seriálu (drama) - Jon Hamm ()
Nejlepší retro seriál jaký jsem zatím viděl, i když mám takový neodbytný pocit, že může způsobovat infarktové stavy mezi militantními feministkami a v ligách bojovníků proti kouření a alkoholu. Je opravdu zajímavé pozorovat, kam se během padesáti let posunuly některé hranice, já být běžným Američanem, byl bych asi nucen neprodleně navštívit svého psychologa. Vzhledem k tomu, že jsem neafektovaný Evropan, seriál jsem si užil a výborně jsem se bavil. ()
Trvalo dlouho než jsem se k tomu dostal, nakonec jsem ale všechny díly, od první série až po momentálně natočenou půlku závěrečné sedmé série, zhlédl během nějakých 10 dní. A nebylo toho málo, 86 epizod, to je skoro 70 hodin. Ale Mad Men prostě vtáhnou. Všechno se rozjíždí hodně pomalu, ale to zrovna tady velké plus. Jenom to chce vydržet, první sérii a pak budete chtít pokračovat. Ne jak bývá u některých chytráků zvykem, přestat koukat a hodnotit po prvním díle, protože se tam představilo 30 charakterů, ale nikdo nic neudělal a nevím co se děje, to je nuda. Postavy jsou poměrně, ne zrovna racionální, ale rozhodně uvažující, tak jak by to bylo i v reálném životě. Napříč seriálem prochází poměrně značným vývoj téměř každá důležitější postava. Dobová atmosféra je skvělá, sice nejsou v podstatě žádné široké záběry města nebo krajiny a většina věcí je točena ve studiu, ale interiéry jsou promakané do detailů. Jsou horší a lepší díly, ale není tendence s přibývajícími sériemi klesat na kvalitě, jak tomu je u nemálo jiných seriálů. Mad Men si drží velmi slušnou úroveň po celou dobu a vypadá to, že seriál zakončí ve správný moment. Díky vývoji postav se i moji oblíbenci mění napříč sériemi. Tady je takový shortlist: samozřejmě Don Draper, Roger Sterling, Paul Kinsey, Stan Rizzo a Peggy Olson. January Jones a jako Betty a Jessica Paré jako Megan jsou obě velmi hezké a milé, alespoň ze začátku. Velmi povedené, rozhodně stojí za zhlédnutí. ()
“I’ve learned to believe people when they say it’s over. They don’t want to say it, so it’s usually the truth.” Máte-li lahev značkové dvanáctileté whisky, tak ji nevyžahnete na ex. A stejně tak i reklamákům sedí postupné dávkování. Chce si to na ně udělat čas. Dopřát si k projekci sklenku něčeho exklusivního, co se vychutnává striktně po douškách, zapálit si cigaretu (Nekuřák říkáte? Navození atmosféry říkám já.) a plně se poddat seriálu, který se z většiny sestává čistě z toho, že pár postav v interiéru nad sklenkou a se zapálenou cigaretou v ruce po celou dekádu (h)řeší. Sedm sezón jakožto studie amerického snu jdoucích ruku v ruce s americkým úsměvem a odvrácenou tváří "konzumu" za ním ("Happiness is just a moment before you want more happiness."). A co je s podivem vzhledem ke zvolenému stylu, tématům i "programové" nepodbízivosti divákovi, tak to nikdy a za žádných okolností nesere mramor. Možná by vás spíše zajímalo, zda Don Draper (jeden z nejkomplexnějších a nejrozháranějších charakterů současné quality TV) a spol. dostojí šuškandě o skrz na skrz satirickém a nejlépe napsaném, zahraném a tak nějak i nejlepším seriálu vůbec? Jenže není to vlastně zcela jedno, když je neoddiskutovatelně tím nejstylovějším seriálem? A ostatně ve chvíli, kdy tu stylovost přijmete za svou (což není proces na jednu či dvě epizody, ale spíše na jednu či dvě sezóny; i kvůli faktu, že první série je rozháraná a zdaleka ne tak sofistikovaná jako zbytek seriálu), tak je více než pravděpodobné, že na výše uvedené dotazy naleznete kladnou odpověď. Častá (a oprávněná) výtka je, že pasáže "ve firmě" to bez výjimky táhnou a pasáže "v kruhu rodinném" mají kolísavou tendenci. Naštěstí i v těch nejslabších momentech se to může opřít o nebývale nosné charaktery (nejen Don, ale i Pete, Peggy, Roger...). Mad meni nikdy nesklouznou do vod tuctovosti či pocitu vaty s účelem vyplnit stopáž; a když už to tím v průběhu třetí řady začíná hrozit, tak se to vyřeší "velkým třeskem". Hrozí, že se z vás kvůli veškerému tomu stylu a navozování atmosféry stane alkoholik, požitkář a zadlužený jedinec, protože vzhledem k počtu epizod budete těch cigaret a kvalitních destilátů k večerním projekcím potřebovat... No, bratru habaděj. Problémové je rozdělení finální sezóny do dvou let, kdy po první polovině posouvající postavy vpřed katarzi, je druhá polovina pro některé z nich nadbytečným epilogem, který navíc trestuhodně v posledních epizodách spoléhá u mnohých spíše na fan-service než adekvátní ukončení. Čímž neříkám, že úplný závěr není dokonalý. Protože je. PS: Má to jedinou zásadní chybu; je to barevné a nikoli černobílé. Sedlo by to k té stylovosti ještě o chlup lépe (ověřeno na vlastní oči). | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 | S4: 5/5 | S5: 5/5 | S6: 4/5 | S7: 4/5 | ()
Galerie (1 708)
Zajímavosti (20)
- Seriál v roce získal cenu Emmy v kategorii mimořádný dramatický seriál. (Agita)
- January Jones, manželka Dona Drapera, začala v této sérii přibývat na váze v důsledku těhotenství. Režiséři se proto rozhodli, že to budou v seriálu připisovat stresu z manželského konfliktu. Maskéři jí přidali druhou bradu a na sobě musela nosit více vrstev oblečení, aby to vypadalo, že na váze přibývá opravdu všude. Její maskování zabralo až šest hodin. [Zdroj: prozeny.blesk.cz] (Duoscop)
- Na konkurzu se John Slattery původně ucházel o roli Dona Drapera, až poté mu byla nabídnuta postava Rogera Sterlinga a Dona si zahrál John Hamm. (3DD!3)
Související novinky
Oscaři nabírají trojici moderátorek
Zájem o slavnostní ceny Oscar v posledních letech značně upadl. Filmová akademie se to pochopitelně zkouší různé způsoby změnit, v současné době je ale obtížné přijít na to, jak Oscary znovu učinit… (více)
Nejlepší seriály posledních deseti let?
Konec roku se pomalu ale jistě blíží a s ním pochopitelně brzy dorazí i nejrůznější filmové a seriálové žebříčky. Ty nás teď ale nezajímají. Místo toho se podíváme na žebříček, který se ohlíží rovnou… (více)
Anne Hathaway, Tina Fey a moderní láska
Amazon Studios na své streamovací službě nedávno vypustilo poslední epizodu hvězdami nabitého antologického seriálu The Romanoffs od tvůrce Šílenců z Manhattanu Matthew Weinera. Nyní to však vypadá,… (více)
Breaking Bad, Fincher a Soderbergh ovládli Emmy
65. ročník udělování cen Emmy, o nichž rozhodují členové The Academy of Television Arts and Sciences, nepřineslo žádné velké překvapení. Cenu za nejlepší dramatický seriál si konečně (a zaslouženě)… (více)
„The Universe is indifferent.“ Hodnocení první série. Kouřem načichlý návrat do posledních let éry, kdy muži ještě byli pány a nikdo to nezpochybňoval. Nikoli ženám s jasně stanovenou rolí poslušných hospodyněk, nýbrž mužům patří soukromí. Občas si z něj kus přinesou do práce, zaskakující tu za bar, tadyhle za ložnici. Před vyděláváním peněz není úniku. Společným jmenovatelem všech trablů je logicky práce. Nezávisle na tom, kolik životů jako pracující muž žijete, přípustný je pro vás jediný směr – vpřed. Ženy přitom paradoxně představovaly významnější součást mužské existence než dnes. Manželský svazek značil normálnost, podřízení se všudypřítomným pravidlům. Pokud se nedokázali, za cenu potlačení vlastní identity, přizpůsobit jeho požadavkům, dospělé samotáře systém automaticky eliminoval. Neschválená, mimomanželská činnost vyvolává strach. Co ostatní dělají, když nejsou vidět? ___ Mad Men se vzpírají zařazení mezi dramatické seriály. Skutečné drama přinejmenším neprobíhá v dlouho doznívajících, často statických a hudbou málokdy podkreslených záběrech, ale pod jejich povrchem. Jako kdyby společenské konvence nikomu neumožňovaly skutečně se projevit. Jaká je jejich pravá tvář, k čemu směřují, co by rádi? Nečitelnost přirozeně vyvolává napětí a všemožné spekulace. Co postava, to latentní psychopat. Donovu neschopnost činu, jakousi „zaseklost“ na místě, nevystihuje jenom obehraný symbol červeného světla na semaforu, ale třeba i vyústění jeho tajného setkání s bratrem, kdy z kufříku vytáhne namísto očekávané pistole jenom „pasivní“ peníze. Jen velmi pozvolna jsou odlupovány ochranné vnější vrstvy: falešné úsměvy hospodyněk jako mýdlových oper, perfektně padnoucí obleky a sebevědomé vystupování. ___ Při znalosti historického kontextu, radikalizace společnosti v druhé půli 60. let, lze snadno odtušit, že upjatost vůdčí třídy ustupuje příliš pomalu. Bude muset nastat zlom. Jakkoli je jasné, že něco visí ve vzduchu, stále se nic děje. Tempo sice není stejně ubíjející jako všednodenní činnost, kterou postavy vykonávají s robotickou poslušností, ale oproti akcí napěchovaným americkým seriálům jde o zpomalení dost výrazné, aby přitáhlo pozornost k sobě samotnému. Vtahující nedění narušují kromě místy agresivního upozorňování na dobové detaily hlavně flashbacky. Škodí trpělivě budované atmosféře a zjevně mají seriálu dodat určitý „epic scale“. Síla Mad Men přitom spočívá v interiérové komornosti a schopnosti vměstnat do malého prostoru a nedlouhého času hezky pestrou škálu symptomů tehdejší (a potažmo i současné) americké společnosti. 80% ___ Druhá série si drží vysoký standard a zenové tempo vyprávění, odpovídající citovému rozpoložení protagonisty. Změny nepřicházejí náhle, ale jsou pomalu budovány napříč mnoha epizodami. Zásadní proměnu společnosti v souladu s neviditelným stylem často naznačuje nepatrný detail, moment, k němuž se vyprávění později již nevrací. Herci, na jejichž tvářích kamera uplývá déle než je v dramatických seriálech obvyklé, hrají do jednoho výborně. Také díky svědomitému vykreslení kultury, ve které žijí, je zřejmé, proč činí rozhodnutí, s nimiž liberální intelektuál žijící v 21. století nemůže souhlasit. Mad Men diváka vtahují pomalu, ale když si vás jednou získají a strávíte s nimi pár hodin v kuse, chvíli si budete muset zvykat na svět, v němž sexismus a kouření nejsou něčím přirozeným. Zajímavé komentáře: Toj, jasiska () (méně) (více)