Nanga Parbat

"Slyšel jsem, že na Nanga Parbatu zemřeli dva lidé. - Jsem jedním z nich." Na Nangu ani Parbat jsem doposud nezabloudil, ale Klínovec už jsem zdolal. Kolega Messner se vydrápal o něco výš a já jsem se na to rád mrknul. Bylo to celkem dramatický. Jenže tyhle horolezecký filmy jsou pořád stejný a to trochu sráží zážitek. Nic to však nemění na tom, že Messner, Hillary nebo Kukuczka jsou borci. Ale Nims Purja je někde jinde. (22.11.2022)

Nanga Parbat je pre mňa rozhodne jeden z najkultovejších filmov vôbec, keďže ma výrazne ovplyvnil a prebudil vášeň k horám a náročnejším terénom, ktorá bola u mňa samozrejme aj predtým, ale práve pri prvom sledovaní tohto filmu som si ju naplno uvedomil a do tohto životného štýlu som sa úplne zamiloval, či už v reále, alebo aj formou rôznych médií. No a čo sa týka samotného filmu, k dokonalosti mu určite dosť chýba, aj v rámci žánru mi tu chýba viacero podstatných prvkov, ako napríklad dôraz na detail, keďže to lezenie po najväčšej stene sveta mi prišlo len tak mimochodom, ako by sa ani nejednalo o nič extra výnimočné a náročné, takže problémy tu robí len počasie a navyše ani ten pocit drsnosti Himalájí som tu moc nepociťoval, film občas pôsobí trochu štúdiovo a prostredie hôr umelo. Ale inak to nie sú až také problémy, aby mohli výraznejšie prekážať a navyše priority sú aj tak niekde inde a to je práve tá vášeň k lezeniu, horám, prekonávaniu nielen problémov samotného výstupu, ale hlavne samého seba a to tu funguje vynikajúco. Takže sa vo filme ani nemuselo diať niečo dôležité, stačilo len, aby sa postavy rozprávali o svojich snoch alebo v detstve vyjadrovali svoju lásku k lezeniu za každých okolností a mňa to veľmi bavilo a o to viac, že hlavnou postavou je vlastne samotný Reinhold Messner, vzor snáď každého, kto sa o hory aspoň trochu zaujíma. Inak samotní herci síce nepredvádzajú nejaké výnimočné herecké výkony, ale aj tak mi všetky dôležité postavy prišli dosť sympatické, či už hlavné bratské duo, ale aj Karl Markovics ako doktor Herlingkoffer, zvyšní horolezci alebo aj rodičia bratov. Ako som spomínal, po režijnej stránke sa to určite dalo ešte vylepšiť, ale aj tak mi to celkovo pomerne vyhovovalo. Skôr som mal problém s hudbou, táto sa tu vôbec nehodila. Takže kvality špičky žánru Nanga Parbat určite nedosahuje, o dva roky starší Nordwand bol po väčšine stránkach kvalitnejší a hlavne špičkovo fungoval tam, kde Nanga Parbat zlyháva, ale inak je to výborný film, môj osobný kult a aj po viacerých pozretiach ma baví stále rovnako. 80% (14.07.2016)

Reinholda Messnera považuji za nejlepšího horolezce všech dob, tudiž jsem byl velmi potěšen když jsem se dozvěděl o tomhle filmu.Herci se zhostili svych rolí jak se patří a rozhodně si neudělali ostudu.Kamera a některé záběry hlavně co se týka výstupu se mi až tak moc nezamlouvaly, například film K2 nebo Pád do ticha na tom byly mnohem lépe.Film jsem viděl v původnim jazyce tudiž v Němčině, která mi u filmu vždy dost vadila, ale tady né přišlo mi to tak nějak přirozené.Takže pokud máte rádi hory a horolezectví, nebo jste fanouškem R.MESSNERA vřelé doporučuji. (28.04.2011)

Úchvatné a nádherné scenérie Kašmíru...To, že je Messner blázen je asi všem jasné, poněvadž by nikdy nemohl sám vylézt na všech 14 osmitisícovek a bez kyslíku. Tento film je o jeho prvním výstupu na výše uvedenou horu, kde dojde k tragédii. Děj je sice takový nijaký, ale to vše převálcuje kamera a geologické útvary...Pro mě osobně hory vždycky představovaly takovou majestátní vznešenost, naprostou svobodu a neskutečné nebezpečí, ale to asi pro všechny co vyrůstali za socíku. Já ovšem raději moře bo rak. 4 * za přírodu, za děj 3*. Takže za mě 80% (14.06.2022)

To, že Nanga Parbat nebude snadná hora na výšlap, mi bylo jasné ještě v momentě, kdy jsem čekal a čuměl na reklamy. To by jinak o ní nenatáčeli tenhle příběh dvou bratrů. Když už jsem ale na film koukal, nevěřil jsem vlastním očím, jak těžké a náročné to muselo být. Tvůrci předvedli hodně slušný výkon, stejně tak jako herci. Záběry na Himaláje taky byly naprosto famózní a nebýt té zbytečné syrovosti na úkor emocím, dal bych i pět hvězd. Takhle je to jak z dílny Wernera Herzoga. Brutálně sugestivní, vypočítavé a kruté. (17.02.2015)