Nanga Parbat

Pro začátek tu byly dva záporné faktory: 1) nemám rád němčinu 2) tvůrci nám hned v úvodu filmu prozradí, jak to vlastně dopadne... Ale fakt, že mě film přinutil na obě negativa zapomenout, zaslouží poklonu. Když připočítám velice povedenou hudbu, nádhernou přírodu a vlastně i inspiraci skutečným příběhem, je to s odřenýma ušima nadprůměrných 70%. (18.02.2011)

Rakúsky Everest. Aj keď možno nie tak pekne vizuálne natočený, ale rovnako strhujúci, mrazivý a náročný. Očarí úvod, potom je to také kostrbatejšie, ale ako náhle sa dostanú do Himalájí, už sa to nezastaví. Páčilo sa mi sledovať, ako prežívajú, ako riešia krízové situácie a celkovo, aký je život v horách a táboroch. Celé dokreslené tým, že je to podľa skutočnej udalosti. Veľmi fajn. 4 z 5 (26.08.2018)

Jelikož jde o horolezecký film, tak si něco napsat musím :-) Pro mě osobně docela zklamání. Knihu ( a od Messnera ne jen tuto ) jsem četl. Do filmu se podle mého názoru tolik dramatičnosti přenést nepodařilo. Oproti Nordwand nebo Pádu do ticha je tento dějově něco horší. Také si myslím, že u obou výše uvedených se více povedlo zobrazit dobové vybavení - výzbroj a výstroj. Celkově jeden z dalších povedenějších filmů z horolezeckého prostředí, ale něco tomu prostě chybělo - 65% (20.09.2011)

Už len z popisu je jasné, že ide o psychicky narušených jedincov: Navzdory špatné předpovědi počasí se Reinhold (Florian Stetter) rozhodl lézt sám na vrchol. Čo máme na tom obdivovať, že tam vyliezol navzdory zlému počasiu alebo že kvôli jeho sebeckému rozhodnutiu mu zomrel brat? Ale dnes v období palachiády je normálne glorifikovať psychopatov. (20.01.2019)

Nečakajte veľkolepé himalájske dobrodružstvo. Nanga Parbat má bližšie k filmom Wernera Herzoga, než k nemeckému konkurentovi Nordwand, ktorý strhne a rozplače masy divákov. Vilsmajer nejde cestou epického rozprávania, príbeh podáva skratkovito. Ani k postavám sa bohvieako nepriblíži. Výstup na horu, na ktorý som sa tešil najviac, je odbytý za dvadsať minút a ani pri ňom nemáte pocit, že ste s postavami na osemtisícovke. Film pôsobí dosť štúdiovo, chýba mu interakcia hercov (resp. kaskadérov) so skutočným Nanga Parbatom. Niet dôvodu nemyslieť si, že to celé bolo nakrútené v Alpách. V tomto bola americká K2 výpravnejšia, „himalájskejšia“. Na druhú stranu sa tu vezieme na skutočnom príbehu (ktorého filmovania sa účastnil sám Messner), takže sa nemusíte báť prehnaného hrdinstva, patetizmu či slzopudných scén. Snímka spomaľuje, naberá dych a osudovosť až v poslednej tretine, ktorá líčí zostup z hory. Vtedy sa schyľuje k o nej tragédii, ktorá poznamenala život kráľa horalov. Až tu dostáva hlbší rozmer, osobitosť a silnú atmosféru, v čom jej výrazne pomáha Santaolallova hudba. (04.04.2011)