Čtyři minuty

Zvláštní film o učitelce kravíru a její žačce odehrávající se ve vězeňském zařízení. Hannah Herzsprung jako odsouzená Jenny předvádí jedinečný výkon. Na německý film je to nadprůměrné, ovšem chyběl mi nějaký smysl toho všeho. Jazyk filmu si nebere servítky. Závěrečné 4 minuty jsou opravdu strhující, ale to je pro mě málo. (19.08.2008)

Stařičká učitelka hry na klavír dochází téměř celý život do ženské věznice, aby v místních odsouzených probudila lásku ke hře na tento úžasný nástroj. Při jedné bohoslužbě si všimne mladé Jenny, která opakuje prstoklad skladby, kterou právě hraje na varhany. Tu se začíná souboj pýchy, nervů a sebezapření mezi těmito dvěma při snaze vykřesat v Jenny znovu jak lásku ke hře, tak k životu samotnému. V Německu se občas urodí skutečně silné a zajímavé drama, které skutečně stojí alespoň za povšimnutí a toto k nim skutečně patří. Když opominu vcelku nelogické vedení věznice a prakticky volný pohyb trestaných, odsouzených za vraždu, pak se na to koukalo velmi dobře. Takováto dramata určitě nesnese každý, ale mám za to, že svého diváka si tento film najde. U mne velmi pěkných 75% (08.10.2013)

No mě ti Němci snad zabijou - jak to, že točí tak senzační filmy? Skvěle vystavěný příběh, odvíjející se v pomalém tempu, místy protknutém nečekaným emocionálním výbuchem (ať už vzteku, smutku, nebo zoufalství, případně všeho najendou) mnou celkem dost otřásl, stejně jako neskutečný klavírní koncert v závěru filmu, který mě opět přesvědčil o tom, že geniální duch nezná mezí. Bravissimo! (01.01.2010)

,,MOHU Z VÁS UDĚLAT LEPŠÍ KLAVÍRISTKU. NE LEPŠÍHO ČLOVĚKA“..... /// Traude je v lapáku už dlouho. Její první ředitel byl jakejsi Sturmbannführer SS… STŘIH… (vy tomu dneska říkáte flashback..)… a baba zrovna stěhuje piáno… Jo, tak začíná příběh dvou žen, z nichž jedna hledá smysl svýho bytí a druhá má na víc, než jen proměnit svět v hromadu sutin. Jedno vám povim, taková Jenny, když to u toho klavíru rozbalí… kurva tohle musíte vidět! ,,DEJTE JÍ PÁR MINUT.“ ,,CO TO ZNAMENÁ PÁR MINUT?“ … ,,ČTYŘI.“ Ty vole, to je závěr. Intenzivní drama s nádherným fínále. Věřte mi (možný spoiler…). Já hudbě rozumím. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem intelektuál, kterýmu když řeknou: ,,MĚJ SE HEZKY MILÝ STOLEČKU“, tak vodpovím: ,, MANON V MANON“. 2.) Jsem vězeňskej dozorce, vedu fotbalovej kroužek (pro vězně) a prej k nám(!) přestupuje Tomáš Řepka. (…a to je kdo?) 3.) Trochu brnkám na klavír. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (07.01.2013)

Tak německá kinematografie začíná mít u mě zelenou. Další skvělý zážitek u kterého jsem ani okem nemrkla, jak jsem sledovala rozporuplnou osobnost Jenny s jejím nevypočitatelným chováním. Hannah Herszprung byla úžasná a námět originální. Málokterý film mě dokáže plně vtáhnout do svého příběhu a tady se to podařilo v plné míře. Čtyři minuty určitě stojí za to vidět a to nemluvím jen o těch posledních. (18.10.2012)