Fantastický pan Lišák

Jedno z najpôsobivejších prenesení rozprávkovej knižky (Roald Dahl) na plátno. Prozaické, pedantné a pohľadné. Anderson/Baumbach básnia zväčša energickým elánom a poetickým nárečím, ktoré istí dlhotrvajúcu pôsobnosť tejto modernej bájky. Komu to nedopaľuje, môže sa schovať do jamy tak, aby nezavadzal. Z nej sa totiž katapultuje lišiak Fox, ktorého slovo FANTASTIC charakterizuje na plné gule. Prefíkaný, veľavravný, pohotový. Nepremrhá ani deň v líščom roku, vedie sporiadaný život, loví alebo si piluje prejav. Len čo sa banda farmárov (Boggis, Bunce, Bean) uznesie kynožiť, kritický manažment sa zgrupuje v lokálnej diere. Okienko latinského tesnopisu. Krtko (Taplo Europeo), králik (Oryctolagusi Cuniculusi), bobor (Castore Fibere), jazvec (Melesi Melesi), lasica (Mustelo Nivalis), myš (Microtus Pennsylvanicus), ale aj komplet família + dobrák Kylie sú ready aby čelili nepriateľským bágrom, lopatám, motykám a hbitému potkanovi. Vyspelé a pritom stále detsky úprimné a hlavne humorné pohladenie po netelesných partiách diváka nad 18. Animačnou technikou jedinečné a atmosférou úchvatné. Priam lišiacky um. (19.02.2010)

Snímek s prostorovými loutkami a modely prostředí pojatý z části (ve velkých cecích) jako ploškový animák o tom, že být jiný je vlastně fantastické. Vyprávění překypující nápady je pevně provázané s formou a současně zůstává věrné typickým Andersonovským výstřednostem a charakteristické melancholické atmosféře (sekvence s vlkem je nezapomenutelná). Třikrát fuj českému majiteli práv za to, že takto skvělý snímek nepustil do kin a čtvrté fuj českému publiku za to, že distributora k tomuto rozhodnutí nepřímo přimělo. (28.03.2010)

Jsem ortodoxní andersonovec, ale tohle mě dalece minulo. Animace je sice moc pěkná, jenže i těch 87 minut na téma "pan Lišák je nepolepšitelný zloděj a schovává se se zbytkem zvířecího světa v podzemí" je až až. Písničky nejsou tak dobré, jak je u Wese zvykem, humor polulhává (většinou boduje akorát Schwartzmanův mladý lišák) a zhypnotizovaná vačice to všechno nezachrání. Možná mi jen nesedla Dahlova poetika, ale docela se divím, že do nečeho takového šlo tolik hvězd. [Londýn] (17.12.2009)

Vkusné, hravé, vtipné a nápadité. Zkrátka klasická vydařená Andersonovka, která přidává navrch ještě nesmírně poutavý příběh, který chytne za koule. Docela mě fascinuje, že Wes dokáže svůj velice jemný humor vsunout i na místa, kde by ho člověk vůbec nečekal, například do samotných gest zvířátek. Film se mi líbil nad očekávání. Slabší 4 kousky. (24.09.2018)

V minulém roce vznikly dvě výborné adaptace dětských knih, kterých se ujali auteurští tvůrci, jimž posloužily k tomu, aby se ve své tvorbě posunuli výrazně dál, aniž by ztratili cokoliv ze svého specifického rukopisu. Spike Jonze ve WHERE THE WILD THINGS ARE dokázal, že nepotřebuje scénář Charlieho Kaufmana, aby se dostal do kůže hlavního představitele a nahlédl do jeho mysli; Wes Anderson FANTASTIC MR. FOX potvrdil, že ho už nezajímají nedospělí hrdinové ocitající se na prahu dospělosti. Pan Lišák totiž primárně neřeší mládežnickou zamilovanost do nevhodné osoby (JAK JSEM BALIL UČITELKU) či problematické rodinné vztahy mezi otcem a synem či bratry (GRÁZLOVÉ, TAKOVÁ ZVLÁŠTNÍ RODINKA, ŽIVOT POD VODOU, DARJEELING S RUČENÍM OMEZENÝM), ale sám se stává otcem, který se musí vypořádat se zodpovědností. Zvolený způsob animace je tím jediným, co zachovává určitou sentimentální nostalgičnost po starých věcech, které jsou ale nenávratně pryč, a žánr bajky zase slouží k vizualizaci mentálních procesů (ehm) hlavního zvířecího hrdiny, což docení především dospělí. Fanoušci Wese Andersona nemůžou být zklamáni, protože zde nechybí nic z toho, s čím si filmy jím podepsané zvykli spojovat (od postmoderního míchání starých a nových prvků přes nápaditě zvolenou hudbu k řešení vztahů mezi postavami), a zároveň by měli být potěšeni, že staré známé je posunuto na novou úroveň. Snad jen ty děti musí vyčkat do druhé poloviny, která je anarchistickou smrští absurních gagů (plných odkazů k filmové historii!), jež ale mají svůj jasně daný řád a smysl. Stačí přistoupit na pravidla hry a přijmout, že k přesáhnutí smyslových a rozumových možností tentokrát nedojde při střetu s něčím bájným a mystickým, ale s "vlastním" druhem. (12.01.2010)