Čekání na zázrak

Úspěch filmu Magnolia zřejmě inspiroval mnoho filmařů, že se dá točit film nejen o drsných borcích, ale i o zoufalcích. Tento film je plný zoufalců, je to tak špatné, že chybí už jen aby padali sledi a došlo k samovznícení starosty Varšavy. Jediným opravdovým pozitivem jsou taneční kreace Jessicy Biel, která se na roli striptérky poctivě připravovala, jelikož scénář dával tušit, že bude hrát hlavně tělem. Vypadá velice dobře, nějaké ty činky asi nazvedala. No a zbytek je řeka patosu, která mne osobně dost znechutila a měl jsem co dělat, abych film dokoukal. Superpero to popsal úplně přesně, není co dodat. 45% (06.08.2015)

Dobře se mi dívalo na nedobré osudy losangeleských občanů nižší kategorie, kteří musí každodenně nést mimo své hlavní břímě ještě vedlejší produkty života neúspěšných, zlomených, osamělých či odlišujících se lidí, přičemž vyhlídky k splnění jejich tužeb jsou dosti mizivé - přesto žádný z nich nepřestává bojovat, i když to na první dojem nemusí být zjevné. Divák je nenásilně vtažen do tíživých situací, jejichž naléhavost graduje skvělým hudebním podkresem, každou postavu si svým způsobem oblíbí (dokonce i Raye Liottu, který, doufejme, přezrál natolik, že nikoho nenapadne obsazovat ho do rolí osudových svůdníků, to by byla dost osudová chyba) a závěr mu přichystá úlevné vydechnutí, skoro jako odměnu za sdílení strázní čtyř lidí najednou. A myslím, že Scarlettino strip číslo bylo tím nejlepším filmovým, které jsem viděla. (30.01.2012)

Z přehršle mozaikových filmů ve stylu Magnolie je Powder Blue rozhodně jeden z těch povedenějších. Čím se vymaňuje? Příběh ani scénář nejsou nijak geniální, ale emoce jsou opravdové a herci potí krev a slzy, aby vás o tom přesvědčili. Klobouk dolů, protože se jim to povedlo - to mě sice u Whitakera ani Redmaynea nijak nepřekvapuje, ale kdo mě nečekaně fakt totálně rozmetal na prášek je Jessica Biel, která byla naprosto dokonalá. Asi nejvíc mě dojala scénka ve vaně, kdy ho ona upozorňuje, že to s ní není žádná výhra, protože je matka s děckem v kómatu, která se živí tancem u tyče, načež jí on opáčí, že je zadluženej pohřebák s astmatem, kterej se zhoršuje, když je mezi lidmi, a jehož jediným koníčkem jsou loutková představení pro děti. Tohle jsou naše postavy: oběti dnešního izolovanýho způsobu života, který potěší i to, když je obejme úplnej cizinec, protože není nikdo jinej, kdo by je pohladil po zádech a řekl: "Neboj, to bude dobrý." No, možná nebude, ale někdy je fajn to slyšet... (08.12.2010)

Rádobyartový snímek ze života lidí, které život pořádně zkřísnul. Čekají na zázrak, což v tomhle pojetí znamená najít si aspoň trochu normální vztah. Celé je to utahané, nevěrohodné, vycucané z prstu. Nakonec asi stejně všichni zemřou, protože na město spadnou tuny nějaké modré sr…. sníh. Asi. SHRNUTÍ: Jessica Biel podá u tyče slušný výkon, ale za ten horký vosk, co na sebe dobrovolně chlístá, by měla dostat napomenutí od kliniky popálenin. (10.05.2019)

Po včerejším emocionálním nářezu, který se jmenoval Gran Torino jsem si dnes pustil tento film. Sice to nebylo tak silné, jako Gran Torino, ale své kouzlo to mělo. Hodně se mi líbila Jessica a není to jen tím, že se nám konečně odhalila v celé své kráse, (a tahle holka je čím dál krásnější!!!), ale taky proto, že jsem měl pravdu, co se jejího herectví týče. Myslím, že pokud bude dostávat role jen v těch lepších filmech a nebude točit sračky, tak jednou by z ní mohla být herečka první úrovně. A o Forestu Whitakerovi, či Rayi Liottovi mi připadá zbytečné psát, že byli skvělí. Mám pouze jednu výtku: Chtělo by to silnější konec. Ale ani tenhle fakt mi nijak neovlivní mé hodnocení, které je z velké části pro Jessicu. (24.06.2009)