Juno

So this was supposed to be like totally cool, like indie kind of cool, right? Tahleta indie vlna nás v Česku celkem úspěšně míjí, ale teď už chápu, proč řada lidí na západě kroutí očima nad podobně frikulínovskými filmečky, kde se protagonisté seznamují skrz The Smiths nebo White Stripes, nosí tašku přes rameno s odznáčky, mají polepené školní skříňky a chtějí bydlet v loftech. A konkrétně tohle je fakt až nechutně milé. (17.01.2010)

Tak tohle mě vážně dostalo. Vtipné a dojemné zároveň a celou dobu skvěle přirozené. Postavy jsou skvěle napsané a zahrané a dialogy vůbec nešustí papírem. Je to prostě jeden z těch filmů, kterej se může takhle nějak stát i ve skutečnosti. Ellen Page je úžasná, zvládá to s naprostým přehledem, má bezva hlášky a je imho největší talent posledních let. Ostatní obsazení je také vynikající. Tenhle film mi prostě udělal strašnou radost a nejspíš si ho ještě několikrát pustím, stejně jako jeho soundtrack. Velmi příjemný zážitek na začátek roku. (22.01.2008)

"This is even better than Susperia." Juno se nevyhne srovnání se Zbouchnutou a Napoleon Dynamitem. Což je vůči všem třem snímkům trochu nefér. Jedním si je sice podobná tématem a druhým zdánlivě "geek" atmosférou, ale jinak prakticky nic společného nemají. Oproti Napoleonovi jsou tady všichni normální, byť tu a tam poněkud výstřední, a řeší běžné problémy. Oproti Zbouchnuté se zase hraje na vážnější notu. Což ani v nejmenším neznamená, že by Reitman junior nezvládal navzdory vážnému tématu i skvostně a trefně pobavit. Navíc to umí bez tisíc a jedné variace na popkulturní hlášky. Znovu narozdíl od Judda Apatowa. Juno je velmi sympatický a příjemný snímek, který pro mě paradoxně brzdí zde nejvíce vyzdvihovaný klad. Ellen Page. Netvrdím, že nehraje výborně, ale někdy tlačí na pilu až přespříliš. A čistě osobně mě také bylo líto odsunutí Paulieho na vedlejší dějovou kolej. Ta postava je tak sympatická, že bych celý film nejraději viděl udělaný z jeho Tic-Tacového pohledu. (22.01.2008)

Před Lítám v tom vzniklo pouhé V tom, ale pokud je vám šestnáct, lítáte v tom vlastně stejně.. Postava Juno si ke mně dlouho hledala cestu, stejně jako celý Reitmanův zpočátku na efekt vykonstruovaný film o obrácení klasického postupu "zamilování - množení" naruby, ale svou civilností a sarkastickou křehkostí to oba nakonec i přes ten nereálně nasládlý pozitivismus dokázali. Tak jsem přemýšlel, přijít za mnou v šestnácti dcera se stejným outěžkem, odejdu do sklepa upilovat hlaveň brokovnici a na zahradě připravím potenciálnímu zeťákovi jámu k věčnému odpočinku na dědečkovu pozemku.. Ale ne, jen dělám ramena - asi bych se zachoval stejně báječně jako otec Juno v podání J.K. Simmonse. (17.06.2011)

Tento film umí ocenit kvalitní vína, jejich vůni, chuť, ale i dozvuk. Díky tomu se schází s vybranou honorací, jmenovitě s filmovými Akademiky, a ve stavu intoxikace jim namlouvá, že je lepší než Americký gangster, kterého obral o oskarovou nominačku. Nic proti Juno, je to milá, s láskou zplozená nihilistická romance, ale copak lze říkat popelářům sanitární inženýři? Kde je ta přidaná hodnota, která odlišuje Juno od zbytku světa, od zbytku podobných filmů? Na závěr bych chtěl vyvrátit mýtus, že Juno připomíná Zbouchnutou… není to pravda… připomíná Přízračný svět (Thora Birch = Ellen Page). (26.01.2008)