Juno

Vynikající svébytná komedie s fantastickou Ellen Page, prvotřídním nápadem přetaveným do výborného scénáře a s citem natočené Reitmanovou zkušenou rukou, obohacená o skvěle zvolený soudtrack. Ne každý rok se objeví alespoň jedno podobné citlivé drama, které se dokáže alespoň částečně oprostit od zavedených klišé, či je patřičně skrýt, a to víc je Juno cennější kousek, který pobaví a přitom vás zahřeje u srdíčka...90% (19.05.2014)

Že se Juno veze na úspěchu Zbouchnuté? Kdeže. Tahle svěží komedie podává téma nečekaného těhotenství s odzbrojující lehkostí a sympatickou civilností. Lví podíl na přátelské atmosféře snímku patří úžasné Ellen Page, jejíž Juno představuje neodolatelný typ netuctové, vtipné holky se skvělým přístupem k životu. Juno není jen výplod fantazie Diablo Codyové, ale životná postava z masa a kostí, která za zvuků hravého soundtracku prožívá nechtěnou etapu života s nadhledem, cynickým humorem a bez mateřských pudů. Radost pohledět. (09.02.2008)

Myslím, že film přesně popisuje opravdovou patnáctiletou holku, která dělá co musí, když otěhotní. Film se divákovi nijak nevtírá a nesnaží se ho unést americkým filmovým "stereotypem". Nenastane zde ohraná situace, kdy si Juno uvědomí, že dítě chce (..bla,bla,bla). Film je dobrý, proto 3,5*. A Reitman mě trošku zklamal.. (19.10.2010)

Emocionálne nefunkčný pokus, čo sa týka môjho zážitku. Občasné nelogické chovanie sa postáv, a snaha režiséra vytvoriť niečo výnimočné - až priveľmi okate - ma vo výsledku vôbec nezaujalo. Silný námet, ktorý by bol mal pod inými umeleckými rukami určite potenciál stať sa nesmrteľnou klasikou v žánru komediálnej drámy. Ps: Spájanie žánrov komédia-dráma je z môjho uhlu pohľadu najväčšia výzva pre tvorcov vôbec. Je len málo fungujúcich filmových klenotov, ktoré to zvládajú. (27.11.2010)

Inteligentní? Ano. Osobitý? Ano. Zajímavý? Ano. Opravdový? Ano. Pohodový? Ano. Pět kladů, pět hvězdiček? Ale, kdepak. Z Juno mám podobný pocit jako před rokem z Malé Miss Sunshine; malý film, který potěší řadu diváků, ale mě nechává naprosto chladnou, protože se mnou nijak nepohne. Do takového Ztracena v překladu nebo Americké krásy má prostě pořád hodně hodně hodně hodně moc daleko. Po měsíci s z něj stěží vybavíte jediný moment. Tedy pokud budete vůbec vědět, jak se ten film sakra jmenoval... Dodatek 25. července 2010: V rozporu s předchozím stanoviskem přiznávám, že od dob, kdy jsem tento film viděla během léta 2008 ve Španělsku (tehdy u nás ještě známý kvůli své pozdější premiéře nebyl), uplynuly už dva roky a něco málo si s Juno pořád pamatuju. Potřebu vidět ho znovu jsem ale nepocítila. I když možná po letech změním názor. (11.08.2008)