Milionář z chatrče

Adept na Oscara a další práce Danny Boylea mě hodně překvapila. Na první zkouknutí hrubého seznámení s příběhem mě totiž udivoval fakt, že se to odehrává kolem indické adaptace Chcete být milionářem, no a po samotném shlédnutí jsem měl oči dokořán s tím, co právě režisér dokázal provést s tak nenápadným přesto originálním námětem a hlavně co se samotnými indickými herci dokázal za zázraky. Milionář z chatrče je totiž příběh kluka, který ke štěstí přišel, od začátku až do konce a opravdu hezky se na to kouká celé dvě hodiny a to se nestává často. Celý film totiž plyne neskutečným tempem a Danny Boyle po Sunshine dokazuje, že je režisér číslo jedna ve Velké Británii, protože tohle by opravdu jen tak někdo nedokázal. Ta práce s tím něco takového v Indii natočit musela být totiž opravdu náročná. Když totiž sleduji v jakém prostředí se film odehrává nestačím se divit, a to je také jeden z důležitých aspektů filmu, prostředí. Dále to jsou herci, muzika, která přesně vystihuje děj, práce s kamerou, prakticky všecko co vás v tuhle chvíli dokáže napadnout. Já v tom nevidim ani jednu chybu. Ani na začátku, ani v průběhu ani na samotném konci filmu. Ten film je dokonalý jak je slunce na nebi žluté. Milionáře z chatrče jsem si na první shlédnutí okamžitě zamiloval a věřím, že nebudu sám. Tentokrát adepti na Oscara budou mít co dělat, jelikož rozhodnout se mezi tímto filmem a Wrestlerem by pro mě bylo více než obtížné. (16.01.2009)

Danny Boyle se zbavil Alexe Garlanda a dotáhnul na Západ levnou pohádku, přesně dle bollywoodského mustru, které estetika špinavých slumů a hledání štěstí v něm, evidentně vynáší u publika jímavé chvilky, potlesky ve stoje a pozlacené sošky. Pardon, ale mě to zavání jako laciný kalkul, který nad vodou drží jenom fantastická pasáž s malými caparty, která je vtipná i smutná, a hlavně opravdová, což se o zbytku říci nedá. Ne že bych neoceňoval snahu, ale tenhle tah do branky pokryteckého světa jsem odzíval – vizuál jak z jednoho mexického výletu Tonyho Scotta a pořádná hudba (Boyleův trademark) vlastně taky nikde. Ale to všeobecné nadšení chápu, jen ho prostě nesdílím. (14.02.2009)

Bollywoodský feeling bez písniček, britská škola bez tamních trademarků a americký patos bez hollywoodských hvězd. Pejsek Boyle na svůj dort nepotřeboval kočičku a narval do něj ty nejlepší ingredience. Chutná to skvěle, ale někde v půlce desáté lžíce si člověk začne uvědomovat, že je to možná až příliš ambiciózní a příliš kašírované a že to pravděpodobně bude muset dojíst až na druhý pokus. Ve Slumdogovi se toho děje TOLIK, což je ještě podtrženo rozsekáním do jednotlivých vzpomínek, že se nikdy nepřestanete soustředit na scénář jako takový. Pořád vám někde vzadu v hlavě bude někdo našeptávat, že "je to všechno dáno". Na režisérovu otázku z úvodu lze tedy odpovědět velmi rychle. Divák nevyhraje dvacet milionů rupií, příjemný pocit mu nicméně zůstane. Boyle sice ždíme publikum úplně jinak než Fincher v Buttonovi, ale úplně stejnou intenzitou. Oba však natočili pohádku pro dospělé, která si často nebere servítky, ale v globálu hraje spíš na slzné kanálky než haldu neuronů. Buď jak buď, Boyle přesto Fincherovi ujíždí, protože jeho film je díky hercům-nehercům bezprostřednější, díky exteriérům živější a díky omezenému rozpočtu vynalézavější. Srovnávám čistě proto, že jestli to Milionář na Oscarech projede ve prospěch renderovaného Brada Pitta, budeme moct Akademii přejmenovat na sbor profesionálních plaček. :) (26.01.2009)

"I já věděl, že to byl Amitabh Bachchan." Já se tedy nechci moc chlubit, ale neznám žádnou otázku, na kterou zní odpověď: Amitabh Bachchan. Takže 1.000 rupií nevyhrávám a pod vousy si mudruju něco o podvodu. Přitom evidentně stačilo znát pár odpovědí a čekat na přesně mířené otázky. Já bych je nedostal, takže to je asi důvod, proč se ten film točil o Jamalovi. Nechci vypadat nějak závistivě, ale mám pocit, že celé to bylo vykalkulováno příliš precizně na to, aby mě to bombajské bláto obalené v cukrové vatě nějak zvlášť zaujalo. Pro mě to zkrátka bylo dobré, ale rozhodně kvůli tomu nebudu vyzývat všechny trpící osmahlé hochy k tomu, aby se vydali do Evropy zajišťovat lékařskou službu, porodnost a pásovou výrobu Mercedesů. (07.02.2017)

Fakt bych necekal, ze film o Chcete byt milionarem bude takova pecka, Danny Boyle se fakt vytah. Prvni pulka filmu je neskutecna jizda, prolinaj se tri roviny, Jamal v horkym kresle, Jamal na policejni stanici a flashbacky do jeho mladi, kde diky celkem drsnejm zazitkum, ktery skutecne pripominaj Mesto bohu, ziskal potrebny "znalosti" aby zvladl odpovedet. To vse s paradni vizualni strankou, dravym strihem, skvelou hudbou a paradnima hercema, vcetne deti. A pak pride druha polovina, kde uz moc nejsou flashbacky do mladi, zacne to bejt stereotypni, ne tak svizny, lehce unavny a natahovany. A navic zaver je fakt hodne prehnanej a ta otazka je naprosto retardovana. Ostatne mi ani ty ostatni otazky neprisli nejak slozity, samozrejme kdybych byl ind. Jinak moc se mi nezdal ten moderator, takovej nesympatickej debil a Jamal jako uz velkej vetsinu casu vypada jak telatko, navic i kdyz tvurci nechali znelku, studio, proste vse jak ma v milionari bejt, i tak ma ta indicka mutace lehce jiny pravidla a jiny castky, coz me trochu matlo. Kdyby mel film 90 minut, tak dam maximalni hodnoceni, ale ta druha pulka uz bohuzel tak zazivna neni, takze jen dobry 4*. (18.01.2009)