27 šatů

Hezká romantická komedie na odreagování. Koukat se na Katherine Heigl je vždycky příjemné a tady se člověk ještě ke všemu kouká na hromadu svateb, což je další velmi příjemná věc :o) Jediný takový nedostatek je, že zápletka je značně neoriginální, protože to, že muž využívá ženu a v tom se do ní zamiluje a nakonec se o využívání dotyčná doví je stará věc použitá už v mnoha filmech podobného typu. (06.06.2009)

Jako pěkný romantický film to byl. Víte co, nevěřím, že by dva lidi dokázali rozezpívat celou hospodu. A od začátku bylo jasné, jak to dopadne, jenom čekáte, jaký kdo bude mít šaty. A to není spoiler! Je to jasný už z názvu filmu. Ale proboha, pokud potkáte nějakého překladatele - vysvětlete mu, že slovo "nevěstzilla" neexistuje!!!!! Říká se "BRIDEZILLA" a říká se to i u nás!!!!!! (14.01.2011)

Katherine Heigl je sympatická mladá dáma, ale s romantickou komedií, kterou táhne na svých bedrech sama, jsem se nějak nedokázala sžít. První polovinou jsem se protrpěla, zatímco Jane pobíhala po svatbách a vzdychala nad svým dokonalým(?) šéfem, ale po seznámením se sympatickým(!) Kevinem mi začaly cukat koutky. Dokonce jsem se začala i bavit, postupujíce přesně podle šablonky dokonalé romantické komedie, kterou sbírka šatů rozhodně je, vysoustružená, učesaná, líbivá jednorázovka. A navíc s originálně pojatými závěrečnými titulky. (19.06.2008)

Ja už keď vidím Heigl, tak mi kyseliny pažeráku začnú automaticky bublať. Ale zas je pravda, že jej výraz tváre sa dokonale hodí k stupídnym scenárom a malým nárokom na herecké umenie. Je však šťastím, že tu k nej dali ženské role, ktoré pôsobia ešte stupídnejšie. Niektorí tvrdia, že Heigl nemusí byť dokonalá herečka, ale že má charizmu. Nuž keď na kladné hodnotenie stačí charizma zvonu do hajzla, potom proti gustu žiaden dišputát. (25.11.2020)

Za 27 Dresses nestojí Judd Apatow, ale partička holek –- režisér je ženská, scénář vzešel od ženský, hlavní hrdinka je taktéž ženská. Proto není film další Zbouchnutou ani Superbad, což se ostatně dalo čekat, ale on selhává dokonce i jako regulérní romantika tknutá komedií. Proč? Protože 27 Dresses vlastně filmem vůbec není. Není v něm ani kousek vypravěčství, je to celé vystavěné přes vyakcelerovaný úvod, zvolnění ve 2/5 děje, vystřízlivění ve 3/5, spousta opakujících se deja vu ve 4/5 a náběh do happy endu v 5/5, přičemž po celý čas provází postavy emocionální pády a vzestupy dle toho, zda jsou hlavní (ty nejprve padají a poté vzestupují), nebo vedlejší (ty nejprve vzestupují a poté padají). Taktéž dialogy fungují na bázi hovořících – pokud hovoří chlap s chlapem, je z toho konflikt, pokud ženská s ženskou, je z toho drbárna a ještě konflikt, a pokud chlap a ženská, je z toho zakuklená láska a opět konflikt. Jistě, k romantickým komediím musí člověk přistupovat s vědomím, že i v té nejhorší je něco z té nejlepší a obráceně, jenže na tomhle filmu je originální opravdu jen ten jeho název. Radost mi udělala pouze Kačka Heigl - nehorázně sexy oduševnělá blondýna, taková Pamela Anderson s posunutým IQ o 30 up, dokonce i skvěle hraje, když člověk uváží, do jakých peripetií ji film vrhá. (04.04.2008)