Hodina klavíru

Nepříliš vyrovnaný pokus natočit starý Hubačův scénář, připravený pro Vladimíra Menšíka a Vlastimila Brodského. Problém je nejen v nesrovnatelně slabším herectví Polívky a Lišky, ale také v nedochůdné režii Zdeňka Zelenky (vím, malichernost, ale třikrát po sobě natočit stejný Polívkův příchod ke dveřím... ech). Liška je herecky zcela nedostatečný a Polívka se snaží scény, které by Menšík hrál s tichým zvnitřněním, překonat šaržírováním a nejapnými pokusy o zlehčení látky. Budař je v tomto případě zcela zmarněný, šaržíruje jakéhosi groteskního blba, i Cibulková tentokrát není schopna zahrát skvěle připravený part. (16.10.2007)

Pavel Liška by si, coby zřízenec z patologie, zasloužil svůj vlastní film. Společně s Bolkem Polívkou vévodí celému filmu, který by dost možná s výběrem jiných herců, byl pouze průměrným. Docela milou postavou je Jan Budař, který díky svému knírku a brýlím, působil tak trochu úsměvně. Ke scénáři a dialogům nemám výtek, je v nich, i přes dramatický příběh, obsaženo vkusné množství humorných hlášek. "Prosím Vás, orgány si neodnášejte na památku domů, pan docent to nemá rád." (31.08.2009)

Z dua Zelenka a Hubač vždycky vyleze koukatelnej film. Vysoký plus tohodle filmu je to, že nenudí, ačkoli se tu neděje nějaký příliš velký drama (což je ale samozřejmě veliká chyba, proto jen ty 3 hvězdy). Musím vyzdvihnout hlavně kameru a charakter Bolka Polívky, ale ostatní postavy se chovaly docela nelogicky vzhledem k situacím, který prožívaly. Po většinu času je film celkem smutnej, i když se najde docela hodně vtipnejch momentů. Tohle není film o nešťastný lásce, ale hlavně o přátelství. (08.07.2021)

Povedená variace na Ikarův pád/Tažné ptáky (vůbec točíme povedené filmy o melancholických pijácích vyléčených či nevyléčitelných - Dobří holubi se vracejí, Rok ďábla), která nedisponuje tak propracovaným scénářem a některé vedlejší postavy jsou nahozeny hodně nahrubo, i tak je to film, který mě dojal k slzám, hlavně díky perfektním hercům. Bolek Polívka hraje přesvědčivě jako už dlouho ne, Vilmu Cibulkovou jsem tak dobře hrát ještě neviděl a Pavel Liška předvedl podle mě svůj životní výkon. Zdeněk Zelenka dává jako obvykle hercům maximální prostor, nic navíc sice nepřidává, ale to mi u televizního filmu vůbec nevadí. A velmi povedený je konec, který je sice celkem předvídatelný, ale svojí kombinací smutku a naděje nádherný. Hodina klavíru patří k tomu vůbec nejlepšímu, co bylo v posledních deseti letech v televizi natočeno. (30.08.2009)

Alkáči jsou takový vděčný filmový téma. Sice film nepřináší nic novýho pod sluncem a je na něm dost znát taková ta televizní lacinost, ale koukat se na to dalo. Polívka se do role vyléčenýho alkáče celkem hodil, Liška asi ve stopadesátý roli idiota mi lez tradičně na nervy. Naštěstí nedostal zase tak moc prostoru. Jinak je blbost, aby někdo byl v odmašťovně půl roku. Protialkoholní léčba trvá 3 měsíce. (09.02.2014)