Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Sličná strašidla v podobě nejrůznějších Percht a Bílých paní mají u nás předlouhou tradici. Vždyť hodná Bílá paní mohla nasytit chudé lidi a ztrestat naduté pány či dráby. V polovině šedesátých let se k těmto legendám vrátil spisovatel Karel Michal ve sbírce Bubáci pro všední den. Bílá paní – Perchta z Borštejna – v jeho pojetí pokračovala ve svém bohulibém poslání i v době socialismu. Perchta musela suplovat arogantní netečnost těch, kdož měli pečovat o blaho lidu a zatím pečovali jen o své vyhřáté pelíšky. Její trestuhodná aktivita vzbudila pozornost orgánů všech stupňů a byla velmi, velmi nežádoucí. Stejně nežádoucím se posléze stal i film, natočený podle této povídky režisérem Zdeňkem Podskalským v roce 1965. Aby snímek neprovokoval k nepříjemným otázkám, odpočíval přes dvacet let v trezoru. V satirické – tak trochu duchařské – komedii se setkáte s Jiřinou Bohdalovou, Milošem Kopeckým, Vlastimilem Brodským, Irenou Kačírkovou a Rudolfem Hrušínským. (Česká televize)

(více)

Recenze (312)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Je skoro až neuvěřitelné, že něco takového mohlo vzniknout v době komunismu, ale je vidět, že 60. léta byla přece jen trochu volnější. Anebo film někdo zapomněl cenzurovat. Neskutečně vtipné, což ale bohužel plyne z toho, že doba taková byla. Přesto je z toho ale výborná satyra, které se dneska zasmějeme. A doufám, že si uvědomíme, že tenhle Kocourkov už nechceme. Závěrečná scéna s mostem je naprosto geniální, k té prostě není co dodat. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Zřejmě jeden z absolutních vrcholů Podskalského tvorby. Jemný humor černobílé komedie víc než obstojí vedle obdobně koncipovaného staršího Jasného filmu AŽ PŘUJDE KOCOUR. Satira se vzbouřivší se posmrtnou šlechtičnou slouží účinně jako lučavka pohledu na soudobou společnost posledních předlednových let. Není podstatnější části maloměstského života, aby nemohla být dotčena nesmlouvavým pohledem nemilosrdné věcnosti. Hledáme-li příčiny povrchnosti naší doby, v tomto starším československém filmu nalézáme hned celou přehršel možných a vždy přesných odpovědí. Příležitost pro dnes již vymřelou hereckou generaci velikánů (Brodský, Menšík, Hrušínský II., Bohdalová, Kačírková, Kopecký) byla v tomto případě využita beze zbytku. Opakovaně uzavírám větou, že je pro mne nepochopitelné, proč tak kvalitní dílo již dávno nebylo převedeno na DVD nosiče. Jeho zhlédnutí potěší, jeho poznání obohatí. Trvale. ()

Reklama

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

Nezvykle stavěná komedie postavená na legendě o paní Perchtě oplývá silným politickým podtextem. Jestli jste se ted lekli, že to bude nějaká komunistická propaganda, není tomu tak. je to přesně naopak, vtipná, ostrá satira plná sarkasmu a ironie, reagující na neomylnost předsedy atd. baví od úvodu až do konce, stejně jako postava Brodského jako idealisty, který chce být vždy na správné straně. Konec hořkosladký a hlavně zase zábavný. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Soudruhu já to vidím po našem. Abstraktní něco je, když to neni. No, a je bílá paní? Není. No tak no..! '' Skvělé zrcadlo své doby. Holt doba těsně před okupací přála otevřenějšímu myšlení a kritice socialistického řízení země, měst, obcí, které se dostávalo i na filmové plátno. Marně vzpomínám ve které naší komedii jsem viděl tak tepat do režimu jako zde. Přitom naprosto inteligentní formou. Většina dialogů je naprosto dokonalá a nezbývá než zopakovat zde psané. Zajímavé je ale i to jak se funkcionáři jenom kecáním vždy z problémů dokázali dostat. Jak pravdivé. Vrcholem absurdit byla scénka s vedoucím party dělníků, který fakturoval vybudování vodovodu, který nestavěl i jeho bourání, ač byl staré Blažkové ponechán. O scéně se vstupem do vody ani nemluvě... Hrušínský, Kopecký, Bek i Brodský byli úžasní, já jsem ale umíral i z Vosky, zejména ve chvíli kdy si pěkně po psychiatricku v posteli na zámku vysvětluje přítomnost Bohdalky u sebe v pokoji ! :-)) . U mne je to na 4 hasáky. * * * * ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Počáteční komunální satira přerůstá v blasfemickou dekonstrukci "lidovědemokratického" zřízení reálného socialismu a vrcholí vymknuta v šílené scéně přechodu mostu. Naruby obráceno je tento film - přes pevnou ukotvenost ve své době nadčasovou - příručkou na téma Jak si udržet moc. "Přechodem mostu" je toto téma završeno a současně překročeno, ačkoli manipulovatelnost lidu se ukazuje už průběžně. Filmu by slušelo tímto obrazem končit. Ale ani to ještě tvůrcům nestačilo: končí tedy teprve tím, že Bílá paní za noci vychází do ulic hlavního města Prahy. Dobré ráno, soudruzi. Jo a v komonické hospodě visí Práce a Berliner Zeitung. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (7)

  • V závěru filmu, kdy činitelé z ministerstva (Čestmír Řanda st. a Josef Bek) odkládají obraz s Bílou paní v pražské depozitáři mezi portréty bývalých nepohodlných státníků, třeba Franze Josefa nebo prezidenta Háchy, je ve filmovém obrazu opticky rozostřeno několik obrazů a bysta s Josifem Stalinem. (Ganglion)
  • Katelán (Vlastimil Brodský) si bere v 16. minutě filmu při noční procházce zámkem halapartnu s plnou čepelí, o chvíli později drží ale v ruce halapartnu s čepelí proděravělou vzorem. (rakovnik)
  • Kostel, kam se jde stará Blažková (Darja Hajská) pochlubit farářovi, že jí Bílá paní přičarovala vodovod, a kde ji farář přesvědčí, že to nebyla Bílá paní, ale že vodovod má díky Městskému národnímu výboru, je kostel sv. Jakuba v Kasejovicích. Dále se filmovalo také v Blatné. Psychiatrická léčebna se nachází v Praze Bohnicích. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama