Noc na Karlštejně

Škoda, že je to nepřenosné, ale tohle je geniální film. Miluji scénu, když Brejchová coby královna řekne Högrovi coby arcibiskupovi: "Ale tys lásku nepoznal, ty jsi kněz." a přitom se dívá jinam. A on v tu chvíli hodí pohled a úsměv, který by vydal na román, protože je naprosto jasné, že poznal. A když královna stočí opět zraky na něj, arcibiskup se zas tváří důstojně a kameně. Ta scéna netrvá ani minutu, ale já bych za ni Högrovi přála Oscara! (30.06.2010)

Teprve až po téměř půlstoletí od premiéry jsem se dostal k jedné z našich nejznámějších muzikálových klasik - Noci na Karlštejně. Po zhlédnutí však musím konstatovat, že na mě tento dnes již kultovní počin zapůsobil veskrze průměrným dojmem. Po hudební stránce jde samozřejmě o solidní práci a kdo by neznal ikonickou píseň Lásko má, já stůňu, jejíž motiv se příjemně linul napříč celým filmem. Problém jsem měl spíše se samotným příběhem, jehož humorná, ale i romantická (snad jen až na pár záchvěvů v závěru) linie mě minula velkým obloukem a nechala mě zcela chladným. Zároveň mě celkem rušila chaotická (místy až mizerná, budu-li příkrý) práce se střihem. Jsem sice rád, že jsem se k filmu konečně dostal, nicméně jsem si celkem jistý, že se k němu (s výjimkou výše zmíněné písně) už nikdy nevrátím. (30.12.2022)

Táto historická muzikálová komédia ma sklamala vo všetkých troch žánroch. Počas celého filmu som mal pocit, že bol výsledkom zohnania dostatku peňazí, ktoré prilákali množstvo známych hercov a spevákov. Tých vyobliekali a vystrojili tak, aby ladili s historickým prostredím Karlštejna, Vrchlický dodal jednoduchý príbeh o porušení kráľovského príkazu, Svoboda chytľavú pesničku a Podskalský sa postaral o to, aby rozpočet filmu nebol predmetom obvinenia z defraudácie. (09.10.2020)

Nejlepší inteligentní československý muzikál, díky kterému se tato ne příliš výrazná divadelní hra stala asi nejznámějším dílem Vrchlického. Nepřeberné množství písniček, které doslova zlidověly, je hlavním důvodem nadčasovosti a oblíbenosti tohoto filmu. Vlastimil Brodský pak jasně ukázal, že rozsah jeho hereckých schopností je neskutečně široký. (27.12.2004)

Dobově oblíbený filmový a televizní formát ,,hry se zpěvy" (je to něco na pomezí muzikálu a klasické činohry) byl tentokrát zasazen do (pseudo)historického kontextu, neboť jde vlastně o filmovou adaptaci známého dramatu Jaroslava Vrchlického. Látka ze školních čítanek se tak dočkala svého převedení na filmové plátno v poměrně ponuré době a uvážíme-li, že ač byla natočena v šedavém bezčasí té nejhlubší normalizace, její vyznění a atmosféra je až překvapivě retrospektivní a nechává diváka upomenout na ne tak dávnou dobu zlaté filmové éry 60. let, v kontextu normalizační tvorby 70. let patří k tomu výrazně lepšímu, co spatřilo tehdy světlo stínítka obrazovky i ztemnělého kinosálu. Osobně ale nejsem příznivcem ani Podskalského poetiky, ani muzikálů obecně, tudíž se ani k Noci na Karlštejně nevracím nijak pravidelně, potkám-li se ale šťastnou náhodou s její reprízou na televizní obrazovce, zpravidla nepřepnu, už jenom kvůli herecké elitě v Noci na Karlštejně obsazené... (28.10.2011)