Kopačky

Judd Appatow přihlížel pouze z pozice producenta a díky bohu za to. Asi bych začínal mít pocit, že se z něj stává falešný prorok. Né, že by Kopačky nebyl ujeté tak nějak po Appatowsku, nechybí spousta sexuálních narážek ani nakopnutí popkultury do citlivých míst, ale přeci jenom jim schází ono civilní kouzlo pana mistra. Asi tak nějak by dopadl 40 let panic kdyby zůstalo u první poloviny. Takhle je to jenom průměrná komedie, která jen stěží lavíruje mezi nechutností a skutečným humorem To ale nic nemění na tom, jak moc velký je Russell Brand borec. (01.12.2009)

Důkaz toho, že zábavné komedie, které se neopakují, které potěší i na poněkolikáté shlédnutí stále existují. Marně se snažím zapřemýšlet, která komedie mě dokázala takhle potěšit jako právě Kopačky, a možná že to bude 50x a stále poprvé. Z obdobného prostředí, což je v mém případě rozhodně ku prospěchu, s příjemnými herci a heračkami, s příjemným příběhem, který se právě neopakuje, který zpříjemní atmosféru s naprosto úžasným stylem humoru, který se jen tak neztratí. Autoři, kteří zplácali tento příběh už mají pár kousků za sebou. Je to 40 let panic, Superbad a Zbouchnutá a abych se přiznal, Zbouchnutá mě také příjemně překvapila, načež zbylé dva rozhodně trapněji vyjít nemohly. Jsem rád, že Kopačky se povedly. Povedly se natolik, že se na ně s radostí opět když budu mít chuť podívám. Je to totiž komedie, která si zaslouží být viděna a být oblíbena. Komedie trošičku vybočující z normálního romantického světa, což dokazuje už název, komedie, která má v sobě tolik absurdit, že je to vlastně život sám, komedie, která prostě dokáže potěšit v jakékoliv náladě. A takových je hodně málo. Pět hvězdiček dávám záměrně. Očekával jsem od ní docela dost, ale zase jsem to sledoval dost nenápadně, nakonec se ale moje očekávání splnilo, a já se nestačil divit. Kopačky jsou pro mě rozhodně komedií roku, jestli ne ještě dál. Z komedií dokážu být na první shlédnutí unešený, ale opravdu dobrou komedii poznám v tu chvíli, když na ní koukám znova a znova se bavim. V poslední době to byla málokterá. Tahle mi za to rozhodně stojí. --- Ty teď nepotřebuješ strkat svýho P do V. - Ne, potřebuju svýho P vypustit na něčí P. (28.07.2008)

Tú bábkovú rockovú operu o Draculovi chcem vidieť celú! Okamžite! ;-) Výborné. Fakt výborné. Segel je taký sympaťák, že veríte tým kočkám, že tomuto kolohnátovi naozaj podľahli. Mila je prekvapivo milá a chémia medzi Jasonom a ňou funguje až neuveriteľne dobre. K tomu húfy zábavných a pritom nie otravných vedľajších figúrok (beriem na milosť Jonaha Hilla) a dobrý timing, ktorý scénu, skĺzavajúcu do slaďákového klišé, nádherne rozsekne obnaženým penisom. Zdá sa, že Apatow ma ešte má čím prekvapiť. (09.02.2009)

Prozatím nejslabší Apatowův mainstream, což ve světle spousty romanticko-komediálních polotovarů "made in Hollywood" znamená výborný film. První ubulená polovina je sice docela na pěst, obzvlášť nemá-li člověk se Segelem slitování a vidí jen chlapa v teplácích či bez nich. Druhá půlka ovšem filmu napravuje reputaci měrou vrchovatou. Jakoby Segel čekal, až sál opustí ti, co radši střízlivější a méně "otevřenou" zábavu, aby mohl nastartovat výrobní linku na hlášky, geniální scény a bránici trhající songy. Die, die... I can`t. UPDATE: Za poslední dva měsíce jsem to viděl snad dvacetkrát a stále nemám těch životních pravd dost. Zvedám na pět fíků. (13.05.2008)

Doposud nejnudnější Apatowština, přesto v mnoha směrech výrazně vybočující (počátek serióznějšího trendu, dovršeného Apatowovými Funny People) a především, povětšinou značně civilní. Nejlepší na Kopačkách totiž je, že jakkoliv se zdají situace a náhody na první pohled nadsazené, jedná se ve skutečnosti o bolestivě reálné momenty. Kdo zažil, ví... Mila Kunis je sladká, Brand je šílenec, trio mých nejoblíbenějších herců u Judda Apatowa se u mě definitivně zformovalo na Jasona Segela, Setha Rogena a Paula Rudda... (22.09.2010)