Men About Town
Režie:
Zdeněk Podskalský st.Scénář:
Vratislav BlažekKamera:
František ValertHrají:
Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Jan Libíček, Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Jiřina Šejbalová, Oldřich Nový, Ilja Prachař, Vladimír Menšík (více)Obsahy(1)
Českou filmovou komedii Světáci natočil režisér Zdeněk Podskalský podle původního námětu a scénáře Vratislava Blažka. Je to bujný a současně i trochu nostalgický příběh tří venkovských fasádníků, jejichž snem bylo prožít alespoň jednu noc ve víru velkoměsta. Na splnění tohoto snu věnovali nejen velké finanční prostředky, ale ve snaze, aby na nich nikdo nepoznal jejich zcela nesvětácké povolání a prostý venkovský původ, vyvinuli nesmírné úsilí k získání aspoň povrchního nátěru vybraného chování a vzdělanosti. Tento pygmalionovský motiv autoři filmu rozvedli ve zcela nezvyklé šíři a nechali vyústit v mumraj vtipných nápadů, slovní i situační komiky. Trojice světáků (J. Sovák, V. Brodský, J. Libíček), které společenské výchově vyučuje kustod Dvorský (O. Nový), doplněná trojicí lehkých slečen (J. Jirásková, J. Bohdalová, I. Janžurová), z nichž se stará kuplířka (J. Šejbalová) snaží udělat opravdové dámy, dovolila naplno rozvinout bohatou škálu komediálního umění, které ani po letech neztratilo nic ze své účinnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (631)
Sedm legend českého filmu (Bohdalová, Janžurová, Jirásková, Brodský, Menšík, Nový, Sovák) + několik pololegend (omlouvám se panu Libíčkovi, že ho řadím až sem, ale na slávu prvně jmenovaných nedosahuje) v jedné z nejpozoruhodnějších komedií a nejbřitčejších satir, které kdy u nás vznikly. Naprosto vycizelované postavičky, vyleštěný scénář, krásná režie pana Podsklaského a jí adekvátní nezapomenutelné herecké výkony. Pokud bych musel zvolit mou nejoblíbenější českou komedii, volili bych nejspíš mezi Kulovým bleskem a Světáky. 100% ()
nepřekonatelná klasika o partě venkovských fasádníků ("chlapíků protřelých životem"), přijíždějících za prací do Prahy a toužících alespoň na jeden večer vyrazit do víru nočního velkoměsta, popustit uzdu (nejen) své fantazii a touhám a užít si společnosti "dámiček na úrovni z lepší společnosti". Základem budiž brilantní scénář Vratislava Blažka, co slovo (věta) to perla, vrcholem potom budiž "zasvěcený intelektuální rozhovor" (tj.nenucená konverzace) ústřední šestice protagonistů u večeře. Dalším položeným základ. kamenem ke konečnému úspěchu snímku budiž nepřekonatelné trio Libíček-Sovák-Brodský a k tomu jim více než zdatně sekundují (přihrávají) dámy Jirásková- Bohdalová- Janžurová. V neposlední řadě se jedná o vysoce intelektuální a poučný snímek (zážitek). Ostatně posuďte sami, kde (v jakém jiném snímku se divák (člověk) dozví tolik informací najednou, jako např. jak má vypadat nenucený rozhovor, základy etikety (byť býv. pan mluvčí hradu L. Špaček by měl zcela jistě "drobné" výhrady, horké novinky ze světa sci-fi, fyziky, parapsychologie, střípky ze života španělského surrealistického mistra S. Dali, fragmenty ze života madam "Kurý", či zabrousíme mezi impresionisty v čele s Vojtou Hynaisem a jeho podílem na ND, či se dozvíme, kdo byl pan Pinkasa, pardon Pisako... to vše pevně ve svých rukou třímající (a umně kočírující) Zdeněk Podskalský. Závěrem si neodpustím (jednoduše si nemůžu pomoct), ale do mysli se mi vkrádá myšlenka, jak by asi vypadal (dopadl) v dnešní době remake, pokud si ho "do parády" a pod patronát vzala a zaštítila taková Tv Nova (popř. Prima). Místo luxusního podniku Diplomat Grill děj zasadila např.do podniku Infinity na Flóře a herecké obsazení se přímo vybízí: Hanychová-Mašlíková-Lounová versus Šimůnek- Podhůrský-Mádl a alternativa za O. Nového? Že by Jirka Pomeje.... dialogy (repliky) bych klidně ponechal, mám totiž silný pocit, že by šli dotyčným přesně "do úst" a nepřišli jim "zcestné" (především by nešlo v jejich případě o dialogy jako takové.) Zpět k původ. filmu. Nemám co vytknout. Trefnou nadčasovou satiru, která navíc (po)baví si JÁ osobně dám Kdykoliv, kdekoliv a rád....98% ()
Celý příběh je absolutně ubohý. Vtip naprosto žádný. Hudebně strašné. Z pozitivních věcí snad zůstaly pouze herecké výkony, což není překvapení vzhledem k faktu, že hrálo to nejlepší co bylo tehdá k dispozici. Nebudu jako ostatní film vynášet do nebes, protože se to zalíbilo někomu jinému. Hodnotím čistě dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a tak mi naprosto nic nebrání udělit ODPAD. Nudu, v které se nic za zmínku stojícího neděje a nudu, která disponuje nulovým vtipem snad ani jinak hodnotit nelze. Takže asi tak. Třeba někdy zešílím a hodnocení změním. Při plném vědomí to rozhodně nehrozí. ()
Když srovnám, kolik jsem očekával a kolik jsem dostal, jsou pro mne Světáci spolu se Svatbou jako řemen nejpříjemnějším překvapením z filmů 60. let (tím neříkám, že nejlepší). Ta konfrontace socialistické morálky (částečně karikované, částečně myšlené vážně) s nostalgií po prvorepublikové noblese se mimořádně povedla nejen prvotřídní komikou a přehršlí "krutých hlášek". Rok vzniku (1969) udává jednoznačně i mně, mladšímu a nejistému, pokud jde o přesnou atmosféru doby, že muselo tehdy jít o nikterak nevinný historicko-politický výpad (původně jsem myslel, že je film poněkud starší a vnímal jsem ho tedy víc "prosocialisticky", čemuž napomáhala i vdova po bankéři jako zlodějská kuplířka). Mimochodem: při závěrečné scéně v bytě se tancuje na Přenosilovou, která v té době byla už v emigraci. Zmíněná konfrontace každopádně zůstává co do hodnocení obou protikladů zcela otevřená, což oceňuji jako nezvykle hluboké vyznění této jinak lehké lidové komedie. Velmi zdařilé nasazení Oldřicha Nového do role dějinami semletého "učitele noblesy" pak hodnotím jako jeden z nejsympatičtějších a "historicky nejuvědomělejších" počinů v historii československé kimenatografie (celý film lze také vnímat jako nostalgickou poctu této legendě a troufám si tvrdit, že bez něj by Světáci byli sotva tříčvrteční). A jeho smutné připomenutí "Vítězného Února" působí bombasticky ještě dnes. (Pamětníci mohou také srovnat jeho vyjádření, že o tanec tehdy jaksi nebyl zájem, s titulem budovatelského šlágru "Zítra se bude tančit všude".) Trio dělníků - světáků Brodský - Sovák - Libíček bylo k sežrání. Dobrým nápadem bylo postupné uvádění stále "krotších" a noblesnějších verzí flamendrovské písně o noční Praze, ačkoli interpretu té "hoch" verze, Karlu Hálovi, by slušela solidnější píseň. Jeho přítomnost i přes to byla jedním z nejpříjemnějších momentů. Trochu kritiky: Zatímco scénky, dialogy a hlášky stavějící na oné konfrontaci staré noblesy se současnou uvědomělou dělnickostí mě odbourávaly, tak dialogy vyplňující či posouvající děj byly poněkud slabé. Rovněž dámské trio je zde v celku slabší než trio mužské - jednak působilo poněkud nesourodým dojmem, jednak si s využitím jeho chytře-komického potenciálu tvůrci bohužel nedali takovou práci. (Tím nemám na mysli herecký výkon tria Bohdalová, Janžurová, Jirásková.) Muzikálový prvek v celém filmu působil dost neorganicky, místy spíš rušivě (ačkoli jednotlivé písně nebyly špatné). Pěkné to bylo při příchodu do restaurace v "den D". Závěrečné minivypointování (rozhovor zasádrovaných s předákem) neurazilo, ale taky nebylo nic moc. Nicméně geniálnost nosného námětu a jeho zpracování natolik převažuje všechny jen průměrné momenty, že bych i přes tyto nedostatky neváhal s nejvyšším hodnocením. Za jednu dost zásadní věc ale hvězdičku ubrat musím. Jak už tady uvedl Matty, většinu filmu čekáme na jednu určitou scénu, ta se pak odehraje zcela dle očekávání a dost. Autoři žel zcela rezignovali na možnost nosné téma nějak dramaticky rozvinout, případně diváka překvapit nečekanými konsekvencemi. Přitom "konverzace na úrovni" v den D je sice k popukání, ale ve srovnání s tím, co porůznu vidíme a slyšíme v předešlém průběhu filmu, to až taková síla není. Potomní rozhodnutí lehkých dam tyto kořeny neokrást je pointou sice sympatickou, ale dosti plytce vystavěnou. Avšak i přes to Světáci patří k tomu zcela nejlepšímu z české filmové komedie. A pánové nezapomeňte, že není prohřeškem proti bontónu, zapáiti cigaretu dámě i zcela neznámé. () (méně) (více)
Nepřekonatelná konverzačka pana Podskalského s triem Herců alias fasádníků inteligentů a triem Hereček coby provozovatelek nejstaršího řemesla. Scéna z baru oplývá tím nejdokonalejším filmovým hexalogem (ono je to vlastně šest monologů). Film dotváří účast Oldřicha Nového a Jiřiny Šejbalové spolu s narážkami na perzekuce 50.let ("byli i zavřený"). "Nám neni nic cizího lidský." - "Hele, Božka, že je támhleto muzeum." - "To si myslíš, že by Marie Sklodowská Kurí mohla dosáhnout takovejch výsledků, kdyby se každou chvíli zapovídala kvuli ňáký takovýhle krávovině?" - "Proč já první?" - "Protože seš ve straně." - "Neřikej mi štrůdl, řikej mi závin." ()
Galerie (16)
Zajímavosti (35)
- Scénku, ve které si páni fasádníci vzali do luxusního podniku slivovici a pod stolem ji rozlili, napsal scenárista Vratislav Blažek na základě vlastního zážitku. (raininface)
- Scenárista filmu Vratislav Blažek výsledný snímek nikdy neviděl. Po srpnu 1968 emigroval do Německa. (mchnk)
- Film byl zpracován i do divadelní podoby, o což se postaral herec Jiří Vobecký. (Dixieboy)
Související novinky
Zemřela herečka Jana Andresíková
Včera odpoledne opustila svět českého filmu herečka a dabérka Jana Andresíková. Bylo jí 79 let. Zprávu o úmrtí sdělil médiím její manažer René Kekely spolu s informací, že herečka, zotavující se po… (více)
Reklama