Světáci

Nepřekonatelná konverzačka pana Podskalského s triem Herců alias fasádníků inteligentů a triem Hereček coby provozovatelek nejstaršího řemesla. Scéna z baru oplývá tím nejdokonalejším filmovým hexalogem (ono je to vlastně šest monologů). Film dotváří účast Oldřicha Nového a Jiřiny Šejbalové spolu s narážkami na perzekuce 50.let ("byli i zavřený"). "Nám neni nic cizího lidský." - "Hele, Božka, že je támhleto muzeum." - "To si myslíš, že by Marie Sklodowská Kurí mohla dosáhnout takovejch výsledků, kdyby se každou chvíli zapovídala kvuli ňáký takovýhle krávovině?" - "Proč já první?" - "Protože seš ve straně." - "Neřikej mi štrůdl, řikej mi závin." (28.12.2005)

Určitě jedna z nejlepších českých komedií, co kdy byla natočena. Šestice legendárních herců trousící moudra o architektuře a umění, k tomu skvělý situační humor, bezchybný scénář a Vladimír Menšík v dokonalé vedlejší roli- z toho se nemůže vyklubat nic jiného, než královská a neutuchající zábava. 100% (19.08.2012)

Vrchol tvorby Zdeňka Podskalského a zároveň jedna z nejlepších českých komedií vůbec. Brilantní satira na plebejské poměry u nás, která se opírá o mimořádné herecké obsazení, odvážný scénář, který by o rok později už neprošel, kvalitní hudbu a zkušenou, talentovanou režii. Vznikl jedinečný film plný absurdních situací, sarkastických hlášek a v tom nejlepším smyslu slova lidového humoru. Přes lechtivé téma dialogy nikde nesklouzávají k laciné vulgaritě. Světáci jsou poctivě a elegantně natočenou komedií pro nejširší vrstvy diváků. Vedle tehdejší herecké špičky z komediální branže snímek poskytl poslední velkou filmovou roli i stařičkému veteránovi české veselohry Oldřichu Novému, který měl tehdy v médiích značně omezený prostor. Celkový dojem 95 %. (31.12.2007)

Kultovní film. Podskalského majstrštyk vcelku symbolicky uzavírá uvolněné jepičí období Pražského jara, jehož nejsilnější ozvěnou je právě tento rozverný pygmalionovský experiment. Pásmo nestárnoucích gagů a replik, připisovaných na vrub socialistického vladaření, sice ve všech ohledech odpovídá svému komediálnímu poslání, ale onen kýžený smích je ve skutečnosti jízlivým pousmáním nad sebou samým. Příběh graduje v okamžiku závěrečné společné večeře, během které se šestice hlavních hrdinů historicky a nezvratně znemožní tak, že jejich kouzelné průpovídky budou milovat ještě generace těch, kteří se narodí dávno potom. Brodský, Sovák, Libíček, Jirásková, Bohdalová, Janžurová, Šejbalová, Menšík, herecká sestava, která se sešla ve správnou chvíli na správném místě a vydala ze sebe to nejlepší a nejšťavnatější. A samozřejmě báječný Oldřich Nový, který prostřednictvím emeritního profesora tance a společenské výchovy doslova vrazil pokřivené socialistické morálce kudlu do zad. Všichni se nevydařili, ale přesto jsem vychoval ze stovek mladých rozpustů gentlemany a z tisíců neposedných čiperek dámy, které mohly klidně vejít kamkoliv. Bohužel tedy jaksi rok 48 učinil přítrž tomu mému snažení. Byla to radost, ale kupodivu tanec se příliš tenkrát nežádal. Ale nejvíc mě mrzelo, že několik svých vynikajících žáků - absolventů jsem viděl v pozdější době pojídat celý oběd lžící. (09.11.2008)

Aneb intelektuálem snadno a rychle. Komedie přirozená jako voda z vysokohorského pramene a natolik zábavná, že humor se dá těžit z celuloidového pásu i po čtyřiceti letech od jeho vzniku. Scénář, co postavám ani divákům jednoduše nedá vydechnout, zdobí dokonalé obsazení celé sexty hereckých es. Podskalský natolik dokázal přesně vyvážit slovní i situační komiku, že tuhle epopej tří zedníků lemovanou pražskými neony si nikdy nedokáži odpustit. (01.01.2008)