Ženu ani květinou neuhodíš

Půvabně zlomyslná komedie. O trampotách hudebníka Ludvíka Podzimka (dobrý Vlastimil Brodský). který plně podtrhuje přísloví: tichá voda břehy mele. Na první pohled ostýchavý člověk se rád otáčel za každou sukní a navazoval s nimi známost. Při pohledu na půvab ženy ho přepadala slabost, jejímž prostřednictvím se mu do náruče vrhali další a další ženy. A i když mladá konferenciérka Bohumila Jamborová (dobrá Jana Brejchová) umně a lstivě zaťala svůj drábek a snažila se ho dotáhnout ke svému plánovanému cíli, stejně nedokázala zabránit Ludvíkovi v dalších krásách ironického života. Dalšími ženami kolem Ludvíka jsou známá Helena Drozdová (Jiřina Bohdalová), která pro Ludvíkovu manželku byla neprávem tou poslední kapkou v jejím nešťastném manželství. Dále velmi upřímně hovořící dáma Dáša (Květa Fialová), bývalá Ludvíkova spolužačka Blažena (Karolina Slunéčková), se kterou se nedokázal nikdy rozejít, a Ludvíkova manželka Zdena (Slávka Budínová), pro kterou bylo soužití s Ludvíkem nad její síly. Z dalších postav stojí za zmínku spoluhudebník Břetislav (Jan Libíček), zhrzený dirigent Arnošt Moravec (Josef Zíma), rekvizitář Čapek (Vladimír Hlavatý) a zmatený strážmistr SNB (Vladimír Menšík). Příjemné, vtipně ironické, jemně bláznivé. (08.03.2011)

Monogamista tenhle film nepochopí. Nebo nevychutná. Jako hlubokou sondu do fenoménu děvkařství tohle konzumovat sice nelze (tvůrci prý nechtěli ani v nejmenším poučit, nýbrž výhradně bavit), ale k "nastavení zrcadla" celkem fajn. Velmi osvěžující ukázka vypravěčství z doby, kdy přes totalitu některé -ismy (hádejte, který mám nyní na mysli) neměly na to, co a jak se slušelo vypravovat, prakticky žádný vliv. Některé scény a postřehy skvělé - úvodní nakvartýrovávání se Brodského k milence, podkreslená jen frivolní ironickou hudbou a všechny, kde si Brejchová vychutnává svůj charakter (těžko říci, jak autobiograficky) iracionální pí*i. Opakující se hláška v Brodského postavě zainteresovaných žen, vyčítajících zmoženému nešťastníkovi sobectví, je hodně, no, autentická, ale je to možná jen můj dojem založený na velmi úzkém úhrnu velmi osobních zkušeností, ch-ch. (22.08.2011)

Podskalský byl asi bezvadnej chlap, ale co točil jde dost mimo mě.. Pikantní je, že ani on z toho nebyl nadšený... Květa Fialová naprosto mimo svoji šablonu-já ji dlouho nemohl poznat ! A Líbíčka je vždy radost sledovat, je to hraní s takovou lehkostí a noblesou,chybí tu... Maličkou roli policisty ztvárnil textař Eduard Pergner-otec Terezy. (29.08.2011)

Vlastimil Brodský v roli "donchuána proti své vůli" je doslova k popukání, a ve scénáři je jinak řada velmi vtipných hlášek, takže jsem to na dlouhou dobu viděl na plný počet hvězdiček. Leč ten závěr, kdy i v tom vztahu Ludvíka Podzimka s mladičkou Janou Brejchovou se opakují typově pořád ty samé situace jako s jeho předchozími ženami/milenkami, mi už připadal maličko jako nastavovaná kaše.  A najednou ty jednotlivé výlevy z jejich společného vztahu byly až moc zkratkovité. Stejně tak mi v závěru už trochu lezla na nervy jinak ze začátku výborně svěží a chytlavá vokálová hudba Evžena Illína. Ono když se něco furt opakuje, tak se i to nejlepší "jídlo" přejí...Co jinak ale jako milovník vážné hudby oceňuji, byly všechny ty scény ze zkoušek i koncertů komorního orchestru. (14.11.2023)

Nedělní odpoledne a já mám chuť na nějakej ten starší tuzemskej kousek, kterejch po veřejnoprávních televizích běhá pořád dostatek. Výsledek ale takovej, že tady se feministky moc nenabaží. Ženský jsou tady totiž mazaný jak lišky a k tomu ještě slušné běhny. Stejně tak ale i Vlasta Brodskej, kterej do toho všeho padá tak nějak náhodou. Podle mě až moc náhodou a člověk se ani moc nezasměje. Když už jsme u těch filmovejch Ludvů, mám o dost radši toho Homolkovic. (21.12.2014)