Séraphine

před svým těžkým údělem poblázněné osoby intuitivně utíkala do svého vnitřního světa ke svým obrázkům a do volné přírody kde zřejmě nacházela klid a inspiraci.Kdyby se její osud nesetkal s osudem homosexuálního Uhdeho, který se stal jejím mecenášem ,asi by se nikdy její příběh a její obrazy nestaly známými. Jen citlivý člověk pozná kdy je obraz malovaný srdcem a ne jako moderna, kdy je evidentní že malíř křičí do světa prostřednictví svých děl.Třeba :"Podívejte se jak "krásně " vybočuji " Séraphine byla prostě jiná,svá,jedinečná.Svým dílem přispěla i skvělá kamera.Tam se nemůže nic vytknout. (07.11.2015)

Filmy o nepochopených, nedoceněných mučednících umění, co pláčou za dlouhých nocí akvarely a z nouze okusují násadky štětců a po jejich bídné smrti se celý svět chytne za nos, hlavu i srdce mám ráda. Film o Séraphine mi ale vadil tak, že jsem se násilím držela, abych to nevzdala po první hodině. Měla jsem. Přemýšlela jsem, co mi tak moc vadilo. Nemám problém s umělkyní, prostou i prostoduchou, ani s tím, že ke mně její naivní umění nepromluvilo, dokázala bych přejít, že ostatní postavy jsou podivně sterilní a místo poslední čtvrthodiny by bohatě stačil titulek. Asi považuji za nespravedlivé, že talent byl nadělen někomu, kdo si s ním nevěděl rady a nejenže kvůli němu trpěl – nadání se nedá zašít do strožoku, dere se na svět – ale dospěl až k děsivému konci. Být Séraphine „jen“ služebnou s kartáčem a kostelními zpěvy, asi by se o jejím životě netočily filmy, ale možná by byla v rámci svých mentálních schopností šťastnější. Anebo to zavinil ten Němec, který jí dal naději výměnou za všechno ostatní. Těžko soudit. (06.03.2017)

Niekde na STV 2 som zachytil, že tento francúzky film, ktorý sa onedlho chystajú odvysielať, získal doma niekoľko ocenení a tak sa moja zvedavosť zväčšila. Príbeh o naivnej, divnej, čudnej maliarke sľuboval okrem zaujímavého príbehu i herecký koncert, čo sa viac menej splnilo. Filmu veľmi pomohla vedľajšia postava nemeckého maliara a kritika, ktorý Seraphine vlastne objavil a podporoval. Bez neho by nebol film ani zďaleka taký pozerateľný, pretože cestu k Seraphine si divák hľadá len veľmi ťažko, ak ju vôbec nájde. Možno je to vina režiséra, možno to bude jej komplikovanou povahou, ale na mňa pôsobila dosť chladne. Okrem lásky k prírode som na nej nenašiel nič, čo by mi bolo blízke alebo sympatické. Stačilo ju len trochu viac "poľudštiť"a výsledok by bol určite lepší. A jej obrazy? Ok, ale, ...Kvety, kvety, kvety. Namaľovala aj niečo iné? Slabé štyri hviezdy. 70%. (24.03.2015)

Přiznávám, že se ve světě malířství nijak zvlášť neorientuji a kdyby jste přede mě postavili dva obrazy, pochybuji, že bych dokázala rozpoznat, který z nich je umělecké dílo a který už ne, pokud by na něm tedy nebyly pozlacené kočičky, ale příběh prosté ženy tíhnoucí k přírodě a silné víře mě zaujal, stejně jako její krásné obrazy. Snímek asi nedocení odpůrci poklidného tempa vyprávění a optimismu tam taky není na rozdávání, ale pokud si jako já nepotrpíte na nějaká velká melodramata a máte zároveň rádi filmy o malířích, tak rozhodně doporučuji. (15.03.2014)

Filmy o malířích jsou ošidnou záležitostí a těch opravdu dobrých jsem viděl jen hrstku. Tenhle naštěstí patří mezi ně. Ač jsem o dotyčné malířce před filmem ani nezaslechl, ty dvě hodiny utekly jako voda. Výborně tu funguje prakticky všechno, scénářem počínaje, přes výpravu, kameru a kostýmy až po suverénní režii a přesvědčivý herecký výkon Yolande Moreau. A narozdíl od hollywoodských filmů to všechno působí velmi autenticky, třeba Němci mezi sebou mluví německy, což by žádného Američana nejspíš ani nenapadlo. (21.11.2009)