Admirál

Na první pohled Admirál vypadá jako obzvláště zdařilá imitace Hollywoodu - sází řemeslně dobře odvedené a výpravné "velkofilmové" obrazy, hraje k tomu tklivá orchestrální hudba a v centru pozornosti je rádoby ušlechtilá romance. Bohužel se ale ukazuje, že úmorná snaha točit "po hollywoodsku" z filmu nakonec dělá jen standardizovaný sériový výrobek bez jakékoli stopy poetiky národní kinematografie, z níž vzešel. A hollywoodským velkofilmům pro svou rozpadlou dramaturgii a významovou i emoční vyprázdněnost stejně nesahá ani po kotníky. O neuvěřitelně naivní idealizaci bělogvardějců a vůbec celého předrevolučního Ruska (které ve filmu vypadá jako skvěle prosperující země, kde nejspíš žijí jen samí vznešení šlechticové) je už řeč v okolních komentářích; já bych jen dodal, že mne zaujala až úsměvná úpornost, s níž film zdůrazňuje exaltovanou zbožnost protikomunistických sil. Docela by mne zajímalo, čím vlastně byla motivována. Snahou zalíbit se religiózním Američanům? Či snad přesvědčením, že náboženství stojí v opozici ke komunismu? Smutné je, že Admirál zůstává dost možná jediným ruským blockbusterem, který se snaží říct (byť velice hloupě), že sovětská éra byla velkým historickým omylem, který se raději neměl stát. Jiné ambiciózní ruské filmy totiž po Sovětském svazu naopak teskní. A současnému putinovskému režimu se dokonce povedlo to nostalgické vzpomínání na někdejší sovětskou velikost spojit právě se zdůrazňováním oněch náboženských hodnot, které v Admirálovi rudá lůza pošlapává. (16.04.2017)

Obdivuju všechny, kdo se dokáží vyjádřit k nepřesnostem stran zbraní, vlajek, uniforem, použitých plnicích per, vzoru na ubruse a přezek na střevících. Jsou to věci, které jsou mimo moje rozlišovací schopnosti, protože moje vědomosti ohledně toho, jak se Ruskem probíjeli bílí, rudí, legionáři, kozáci a kdo ví kdo další, jsou jedna velká černá díra. Vím, kdo byl Kolčak a vím jak vypadal. To, že ve filmu vypadá tak, jako vypadal ve skutečnosti je ohromující. Konstantin Chabenskij byl opravdu dobrá volba, co dobrá, výborná. I když by název filmu sváděl k tomu, že se bude jednat o životopis nebo ryze válečný film, není tomu tak. Film zobrazuje poměrně krátký úsek ze života titulní postavy, zato až do vizuálně působivého konce, mnohovrstevnost války i osobnosti admirála Kolčaka samotného. Rozpolcení mezi povinností vůči rodině a okouzlení novou láskou (Anna, ztvárněná Jelizavetou Bojarskou je opravdu nádherná, dokonce i v naprosto nevzhledné uniformě zdravotní sestry). Silná osobnost Kolčakovy manželky. Paličatý, statečný Vladimír Oskarovič Kappel, kterého jsem obrečela. A vzpomínka na natáčení Vojny a míru, respektive pocta tomuto jinému "válečnému" ruskému filmu, v níž si Fjodor Sergejevič Bondarčuk zahrál svého otce. Nepotřebuji monumenátlní nekonečné bojové scény, abych chápala, že je to film v době války a že válka je skutečnost, která ovlivňuje i chování postav, stejně jako nepotřebuji nekonečné postelové scény plné detailů, abych chápala, že se milostný vztah protagonistů neodehrál v ryze platonické rovině. Když už bych chtěla tomuhle filmu něco vyčítat, tak to, že ve verzi s titulky Češi říkají něco jiného, než co je psáno v titulcích. Češtinu do češtiny opravdu není potřeba překládat, stačilo by to přepsat. (28.09.2010)

Rusové bohužel i v oblasti válečných filmů začali napodobovat americké vzory. Máme tu různé zpomalené detaily rozbíjejících se sklenic apod., romantickou zápletku a kdesi v pozadí ukrytý příběh admirála Kolčaka, který byl dostatečně zajímavý, ale tady ho zastínily nějaké romantické ptákoviny podle obvyklých šablon. Takže promarněná příležitost. (27.11.2014)

Příjemně vyprávěný příběh o admirálu Kolčakovovi, o jeho boji proti nastupujícímu bolševismu a o jeho lásce k ženě jiného muže. Pokud zůstávala ta rovina válečně politická, tak nemám prakticky co vytknout - bitvy byly vyvedeny solidním způsobem a bez většího patosu (až na jeden případ), což jim dodávalo na věrohodnosti a i přebírání moci komunisty bylo ukázáno celkem na úrovni. Bohužel jakmile se najelo na romantickou vlnu, tak to začalo skřípat. Mezi Chabenským a Bojarskou to absolutně nejiskřilo a byla to taková láska v pozoru, což mi opět dokázalo, že Rusům prostě emoce na filmovém plátně nejdou. A vzhledem k tomu, že se tahle nit táhla prakticky od začátku až do konce, tak mi to celkový dojem trochu kazilo. A ten titanicový konec........ Na druhou stranu pokud Chabenský hrál admirála a ne zrovna milence, tak byl dokonalý a také bych ocenil výpravu, která byla perfektní. No a jako třešničku na dortu tu bylo i pár českých slůvek v podání našich legionářů, kteří tu sice měli minimální, ač významný, prostor a kteří zde nebyli vyvedeni zrovna v růžových barvách, ale čert to vem - Rusáci nám zkrátka nemůžou odpustit, jak jsme je tenkrát obrali a přečůrali. :D 75% (28.07.2009)

U tohoto snímku hodnotím jeho jedinou složku, a to romantickou. Ta se velmi povedla a naprosto přebila z mého pohledu další proudy. I záběry na válečné hrůzy se dají vnímat jakoby z povzdálí. Kolčak působí jako kladný čestný hrdina, kterému je čest nade vše. Bez ohledu na plochost postav, idealizovaní Kolčakovy vlády, platonická láska přetrvává věky. (26.04.2010)