Invictus: Neporažený

Clinte, sakra, tohleto jsi dělat neměl. Invictus na mne působí dojmem, že se pan režisér poté, co Akademie loni přehlédla jeho úžasné, osobité a nekorektní Gran Torino, naštval a rozhodl se natočit přesný opak - líbivý, pateteický, nemastný a neslaný film. Na Oscarech možná uspěje, ale fanoušky tak akorát zklame. Všichni se objímají a usmívají, Mandela buď kyne rukou davům anebo předává svá moudra. Neuvěřitelně předvídatelný, nezajímavý a zapomenutíhodný snímek. Stejně jako jsem loni doufal, že Gran Torino nějakého Oscara získá, tak letos si přeju, aby tenhle kalkul skončil v propadlišti dějin. Tři hvězdy za provedení a podobné věci... ale palec rozhodně dolu. (27.12.2009)

Zvláštní jeví se na pohled symbióza politického dramatu se sportovním filmem a přesto se Eastwoodovi podařilo důstojné spojení obého. Prostor mezi sportem a politikou především líčí osobnost Nelsona Mandely jako politika obrovské mravní síly, jehož hlavním tužbou je stmelení národa rozeštvaného apartheidem a obavami z věcí příštích. Člověka spravedlivého, který nehledá mstu, ale porozumění. Člověka, který věří, že i sportovní vítězství může pomoci zklidnění napjaté vnitropolitické situace. Nu, zde je snad film (nikoliv zřejmě skutečný Mandela) naivní až příliš - nevěřím na přetrvání pout, které vytvořilo něco tak prchavého jako zlatá medaile. Naivní je zřejmě uvědoměle, jak lze tušit např. z občas zabíraných novinových titulků ("Kriminalita v JAR stoupá"), což mé protesty samozřejmě zmenšuje. Druhé ohnisko filmu leží v samotném rugby a i přes autentickou historicitu mi tato složka film kazí. Klasická cesta outsidera na vrchol, byť se skutečně odehrála, je tu vyzdůrazňována pro mě přehnanými prostředky: mýtizací finálového soupeře a přetaženou počáteční kritikou týmu (hlavní kritik plive jed jak kobra). Okoukané mi připadají scény líčení sportovního ducha a jeho posilování. Snad se tu negativně projevuje i moje averze k vrcholovému sportu jako takovému. Svým způsobem je to vlastně malý zázrak, že uděluji sportovnímu filmu silné ***. To se neděje často. (29.03.2010)

Eastwood je výjimečný vypravěč, a i když si skutečnost ohýbá k obrazu svému (snad až trochu zbytečná Mandelova glorifikace - navíc nebyl jediným, kdo se zasloužil o alespoň částečné sjednocení jihoafrického národa, za jeho vlády přetrvávaly sociální problémy, zvyšovala se kriminalita apod.), pořád se jedná o velmi působivý počin, jehož poselství je jasné snad naprosto každému. P.S. Ragbyové zápasy jsou nasnímány a sestříhány v některých momentech možná ještě lépe než ve skutečných sportovních přenosech. (16.07.2011)

První půl hoďka politiky, moc záživná nebyla, navíc to ze sportem ve zbytku filmu nemělo moc společného, ale jinak moc pěkný film:-) Jen napíšu, že perfektně zahrál Morgan Freeman jako jihoafrický prezident, který sportu, resp. radgby přál (kéž by takový byl i u nás..:-)) a díky kterému to ten tým vyhrál. Díky morální podpoře, která je strašně důležitá, jedno jestli od fanoušků, medíí, či přímo prezidenta.. No a samozřejmě nezapomenu na o nic horší herecký výkon Matta Damona, který jako správný hecíř a kapitán dovedl mužstvo na vrchol (spolu již zmiňovaným prezidentem..). Celkově se mi v tom filmu hodně líbil a zahrál skvěle... Chtěl jsem dát 3*, ale za ten konec měním na 4* a myslím si, že si to tento film určitě zaslouží... (07.02.2011)

Mistr Eastwood se svojí osobitou režií zde není vůbec poznat, bohužel ani v náznacích. Je to přesné zachycení skutečných událostí, takže nezbyl žádný prostor pro jeho geniální improvizace a scény, které jsou jemu vlastní. Vybral si očividně téma, které ho zajímalo, má úctu k Mandelovi a jeho práci, proto se rozhodl mu tímto sklonit poklonu. Rozhodně mu to nezazlívám, protože celému světu ukázal příběh, který nikdo neznal. Možná mohl trochu podškrtit stopáž, která sice odpovídá jeho stylu práce, ale proškrtnout pár scén a zkrátit film na 100 minut, by neškodilo. Eastwood je Bůh a já ho obdivuji, tady to bohužel neměl jak dokázat, snad v dalších filmech. 80% 08.07. 2010 (10.07.2010)