Max Manus

Tak takhle má vypadat správnej válečnej film. Být reálnej, válečnej, a zajímavej. A představil nám zajímavou a odvážnou postavu, o které jsem nikdy neslyšel, a přitom je tak zajímavá a odvážná. Je to film hodnej doporučení. Je zajímavej, válečnej, reálnej a Manus je zajímavej a odvážnej. A tohle je komentář jak od retarda, já vim... (03.04.2011)

V podstate tradičná vojnová dráma z menej tradičného škandinávskeho prostredia. V širokom zábere filmov z druhej svetovej vojny sa ale tak trochu stráca, ničím nevyniká (okrem lokality). Filmu by prospelo viac napínavých scén, sem tam možno i zahranie na divákove city, nech má z toho väčší zážitok a možno by ho to i trochu zasiahlo. Summa summarum priemerný vojnový film. (26.07.2017)

"Když jsi dokázal potopit Donau, sejdeš teď se mnou i tyhle schody". Je po válce a Max s nervy nadranc sedí opilý v místnosti a připíjí si na vítězství se svými mrtvými kamarády. Přežil. Proč, když nemá už pro co a koho žít? Tvrdá norská škola, z dnešního pohledu možná příliš sentimentální až patetická, ale dle mého přesto tvrdá. U nás v Protektorátě to bylo daleko daleko horší. Naši parašutisti to nepřežívali a podpora obyvatelstva byla díky dobré práci Gestapa také menší. Přesto bych si přál, aby i u nás vznikaly filmy o našich hrdinech, tak dobré jako Max Manus. Je dobré mít své hrdiny a ti naši (ti ze západní fronty) si svých 15 minut slávy jako Manus rozhodně neužili. 90% (17.11.2011)

Když jsem tak koukal na třetí sérii Battlestar Galactica, zachtělo se mi popatřit nějaký odbojářský film z druhé světové. I padl jsem nikoli za vlast, ale právě na tento film, anžto jsem si vzpoměl, že před časem jsem slyšel, že Švédové - totiž pardon, Norové (to víte, to už je taková Věc) něco takového točí. Tož, špatné to nebylo, ale válečné kříže, tedy hodnotící hvězdy, to získává spíše za komornější prvky a poukaz na některé morální aspekty odboje (třeba když po útoku na lodě je v přístavu zastřeleno několik dělníků, zatímco odbojáři slaví). Akční scény bohužel působí i přes slušnou technickou stránku trochu naivně, např. ta naháněčka mezi motorkou a kolem, kdy střelec z mg-34 Manuse netrefí, zatímco on stengunem kulometčíka ano střelbou naslepo dozadu (jeden norský list to v recenzi popsal jako "norský Rambo", tak daleko bych ovšem zas nešel). Ostatně celkově na mě okupace působila dost mírně, třeba v porovnání s tím, jak je líčena atmosféra protektorátu v Atentátu. Nutno říct, že se objevilo pár kritických historických hlasů, norský vojenský historik Lars Borgersrud (nutno dodat, že je prý považován za kontroverzního) např. tvrdí, že Manus ve skutečnosti v Zimní válce vůbec nebyl na frontě. Na druhou stranu při prvním útěku z Norska Manus prchal přes Švédsko a SSSR, těžko říct, jestli z toho něco dovozovat. Takže nakonec ano, slušný film na jedno podívání, ale např. zmiňovaný Atentát je o dost výš, i holandská Černá kniha se mi líbila víc, byť je někdy její akční stránka ještě nevěrohodnější. Ještě budu muset dát konkurenční dánský Plamen a Citron a hlavně Armádu stínů. (30.10.2011)

Max Manus, další skládanka do kompletace veškerých životních válečných příběhů. Ještě to štěstí, že to je bezedný zdroj. Tahle válka totiž má, co ukázat. Sever nemohl být v tomhle ohledu atraktivnější. Film je totiž natočen naprosto precizně. Veškeré záběry jsou nádherně svítivé a všecko to má jasnou tvář. Moc pěkně se na to koukalo, jen jsem si občas řikal, proč ten Max Manus nebyl větší magor, pak by to mělo větší šťávu. Nebo on by možná měl, ale tvůrci sami záměrně ty důležité agresivní chvilky radši dali stranou. No jo, národní hrdina. Pff (04.06.2010)