Bratři

Přemejšlím zdali dát tři nebo čtyři hvězdičky. Jednou to změním ze tří na čtyř a při psaní komentáře to zase sundám. Ten film špatný není, ale je to jedna z těch normálních událostí, co si Američani způsobujou i když to moc dobře věděj. A stejně si to způsobujou. Tobey Maguire vypadal jak dement, ušatej dement a vůbec mu to neslušelo. Jenže jakmile se film začal zásadně hrotit, tak mu ten účes perfektně seknul. zato Jake Gyllenhaal byl zarostlej od začátku filmu až do konce, a udělal jsem si o něm obrázek, jako o solidním nezávislym frajerovi. Bratři nakonec ale skončili tak, jak jsem to nečekal. Film je totiž podle dánské knihy a vím, jak seveřani se se životem neserou. Tady to možná odflákli Amíci, ale ten konec šíleně rychle utnuli. zajímavý ten film je, plný solidních hereckých výkonů. Krom toho scény z Blízkého východu byly natočeny hodně dobře, ale co z toho mám, když ve většině času sleduju, jak se bouří srdce někomu jinému někde uplně jinde. Ale to je holt život. (09.02.2010)

Někdy se ptám, proč Američané vlastně takovéhle remaky natáčí, když k výslednému dílu nepřidají žádnou přidanou hodnotu a v podstatě jen zkopírují jiný, obvykle neanglicky mluvený film. Tady je mimo jazykové roviny rozdíl jediný, a to 5 let, které dělí oba filmy od dob jejich vzniku. Bratři, tedy remake stejnojmenného dánského filmu, by se tak mohl proměňovat s vývojem politické situace v Afganistánu. Ten je ale celkem konstantní, takže proč vlastně? Snad jen fakt, že film s hollywoodskými hvězdami Maguireem, Gyllenhaalem a Portmanovou uvidí několikanásobně více diváků po celém světě, než by kdy vidělo dánský originál, a tak se divácké ocenění dostane bezesporu originální a zajímavé látce. Američtí tvůrci také z filmu vypreparovali dánský naturalismus ovlivněný normotvorným manifestem Dogma 95 (především kameru snímající z ruky) a soustředili se jen na výstavbu klasického melodramatu, takže výsledný film je přeci jen trochu jiný. Tomu je podřízeno vše včetně hereckých výkonů a filmové hudby. Americká verze Bratrů tak nabízí především novou skladbu U2, nespornou řemeslnou kvalitu a ústřední herecké trio...a taky trochu toho plagiátorství... (07.11.2011)

║Rozpočet $26miliónov║Tržby USA $28,544,157║Tržby Celosvetovo $43,318,349▐ Tržby za predaj DVD v USA $10,865,020 //počet predaných kusov 657,723║ Až nehorázne zadupaní potenciál, jednak príbehová kostra dosť dobrá a k tomu výber hercov na pohľadanie a v takom zlom chladnom obale bez kontaktu k divákovi, veľké sklamanie. /35%/ (09.02.2012)

Slušnej remake s překvapivě fajn výkonem Maguirea a dalších. Ale nejenom, že to nedosahuje údernosti a autenticity originálu, ale je to prostě jen míň zajímavej totální obšleh, včetně i těch rádoby nevýznamnejch detailů nebo dialogů. Kromě rozšířený části z Afgánistánu jsem tam nenašla jedinej inovativní prvek. Pokud se mezi něj nepočítá uhlazená režie a hollywoodský pojetí. Tam kde byli původní Bratři tak reálný v reakcích postav (např. šok a zmatení, slzy až potom), tak se v remaku brečí a objímá jak na běžícím pásu. Úplně mi chyběl vztah mezi oběma zajatci, díky čemuž (na rozdíl od originálu) jsem ani tak moc nesoucítila. Vlastně mi nesedli ani herci, Maguire sice opravdu hraje dobře, ale jaksi se nedokázal vymanit ze škatulky "hošíka", a tomu je pak drsoně vojáka těžko věřit. Gyllenhaal je dobrej, ale převedl svůj průměr. A Natalie je prostě Natalie. U originálu ale byla síla právě v tom osobním stylu a civilním rodinným dramatu. No kdo má rád klasický, dobře odehraný drama, ať se v klidu podívá, zklamán nebude. Kdo radši něco krapet drsnějšího, ale přesvědčivějšího a hlubšího, ať mrkne na originál. (18.11.2011)

Tím největším nedostatkem tohoto filmu pro mě bylo, že z něj doslova ukapávalo to americké filmové "sladidlo." Předkládaný portrét americké rodinky mi přišel hodně konzervativní a strojený. Spousta morálně ukázněných scén s nevyrovnanými rodinnými vztahy, především otce se synem (na parkovišti, vzájemné pohledy na sebe při pronesení nevhodných či neočekávaných slov druhého při společném jídle) či výchovných scén typu "Promiň, nezachoval jsem se správně", "holky běžte nahoru, maminka si teď promluví se strejdou Tommym," "Isabelle, přestaň, proč tohle říkáš?" Kromě ústřední "švédské trojky" Tobeyho, Jakea a Natálky na mě velmi zapůsobila přirozenost a jistá vyspělost v hereckých projevech dvou malých sestřiček. Z nichž mě okouzlila hlavně Bailee Madison. Ta její tvář, pohled a opravdické slzy se z nich kutálející mi přišly zcela upřímné a skutečné. V jedné scéně jsem měla dojem, že kdyby byla její slzavá tvář v záběru ještě o něco déle, spustila bych asi taky:) Sice jsem myslela, že vztah mezi Natálií a Jakem bude více prohlouben, aby tak následující události byly ještě dramatičtější, ale po návratu Tobeyho jsem byla ráda, že tomu tak nebylo. Pohled na jeho zničenou tvář a ztrhaný charakter byl dostatečně autentický, abych usoudila, stejně jako kdysi on, jakožto Peter Parker, pronesl: "Hey Spiderman, no more..." Pro mě je to jeho, pravděpodobně asi nejvážnější a nejvyspělejší role a zvládl ji výborně. Jeho výbuchy u stolu či v kuchyni, jsou silně znepokojivé a podmanivé. Kdyby se upustilo od toho lepivého amerikanismu, zapůsobili by na mě Bratři více upřímněji a uvolněněji. (14.08.2011)