Chlapec v pruhovaném pyžamu

Chlapec v pruhovaném pyžamu je přesně ten druh filmů, který často boduje v oskarovém klání - emocionálně vyšroubované drama, které balancuje na hraně kýče a které má pramálo společného s historií a realitou doby, ve které se odehrává. Je mi líto, ale ve vší úctě k tématu - nebo možná právě proto - musím konstatovat, že jde o schématický snímek s vykonstruovanou zápletkou i schématickými postavami, jehož jediným kladem, tedy kromě slušného provedení a účasti kvalitních charakterních herců (a to zase v dnešní době není tak málo), je připomenutí temných stránek druhé světové války. Jenomže tak povrchně, až to někdy bolí. Místy ten film připomíná nechtěnou parodii, když se syn velitele koncentračního tábora producíruje bezstarostně kolem drátů táborového oplocení a pohodově konverzuje s internovaným chlapcem. Protižidovský program začal prakticky po nástupu Třetí říše a od počátku sledoval za cíl oddělit Židy od zbytku populace a minimalizovat s nimi jakýkoli styk. K tomu sloužilo nejdřív nošení žlutých hvězd, zákazy povolání a vytvoření ghet, jakož i zákaz chození do kin, divadel, nákupu v nežidovských obchodech a spousta dalšího. Soustředění v koncentračních táborech pak mělo tuto izolaci dokončit bez ohledu na tzv. konečné řešení. Ostnaté dráty a střežené pásmo neměly jenom bránit útěku trestanců, ale i zabránit jakýmkoli kontaktům s vnějším světem. Tady si kluci hrají šachy přímo pod strážní věží, kde si strážný nejspíš dával trvale šlofíka. Zjevných nesmyslů je tam spousta a v případě tohohle filmu nejde o stylizaci a la Benigni a jeho slavný Život je krásný, která naivitu příběhu vysvětluje idealizovanými vzpomínkami muže, který vzpomíná po desítkách let na svého otce. Mimochodem, ta naivita chlapce je přehnaná, tak jako děti nevěří na čápy, od 8letého kluka se nedají čekat tak naivní myšlenkové pochody. Tohle by odpovídalo myšlení dítěte věku konzumace medvídka Pú, tedy nějakým pěti letem. Nenaštvalo mě to, Vera Farmiga je půvabná a dětští herci hrají přesvědčivě, ale tenhle druh manipulativního kýče v lásce nemám. Celkový dojem: 40 %. Mimochodem, umím si podobný krutě sarkastický závěr představit, musel by se ale nepoměrně chytřeji scénáristicky ošetřit. Podobnou záměnu líčí Marquez v jedné ze svých kratších novel... (25.02.2012)

Za nevědomost a dětskou naivitu se někdy platí...někdy i tím nejcennějším, co člověk může nabídnout. Chlapec v pruhovaném pyžamu je velmi silný příběh s mnoha působivými okamžiky, kdy člověku zůstává rozum stát nad tím, co jsou lidé lidem schopni činit za úklady. Fanatičnost, nevědomost, naivita a přátelství, to je to, co Hermanův snímek vystihuje nejlépe. Celkové své hodnocení (4,5*) zaokrouhluji na 5*. Co mi nesedělo: Na začátku filmu, když se koná rozlučkový večírek ve vile důstojníka, můžeme v pozadí slyšet jazzovou skladbu, což se mi zdá přinejmenším podivné. V nacistickém Německu byla černošská hudba těžko přijatelná, obzvláště pak v takto vysoce postavených kruzích. Stejně tomu je v případu, kdy v jedné z následujících scén slyšíme anglicky zpívanou písničku..Za války? Za přítomnosti tolika německých - fanatických - důstojníků? No, nevím, trochu mě to zarazilo. (18.11.2010)

║Rozpočet $12,5milióna║Tržby USA $9,046,156║Tržby Celosvetovo $44,083,403▐ Tržby za predaj DVD v USA $12,395,116 //počet predaných kusov 235,475║ Malý komorný snímok z veľmi originálnou nosnou témou, o priateľstve dvoch chlapcov, líšiacich sa v podstate len vo svojom duševnom vyznaní(Nemec a žid) a tým že ich od seba delí ostnatý plot zajateckého tábora ale to im nezabráni aby si v mysli vytvorili svoj svet cez pohľad na danú situáciu vlastným pohľadom. Po výbornom Predčítači tu je ďalšia silná dráma z neprebádaného zákulisia chladnej 2.svetovej vojny. /80%/ (14.12.2008)

Keby nie toho minimalistického, komornejšieho prístupu, ktorý sa sem moc nehodil, tak by jednoznačne išlo o jeden z najlepších filmov na túto tému, myšlienka bola veľmi silná, tak silná, že už iba sama o sebe dokáže v divákovi vzbudiť vlnu emócií... Tu je krásny príklad toho, ako dokáže byť nevedomosť nebezpečná. U detí sa dá chápať (a ten chalan to hral veľmi dobre), no u dospelých je to priam až trestuhodné. Ten koniec stál po pocitovej stránke za to, vyplatilo sa vydržať. Nadpriemer. 75/100 (04.07.2017)

Ano, je to kýč, ano, je v něm hodně klišé, ano, mnoho věcí je zcela nelogických, ano, film je nadmíru sentimentální. Jenže pracuje kvalitně s dětskými neherci, režie se sice nedopouští nápadů, ale je profesionálně nudná. Jako celek by film vlastně za moc nestál. Jenže ta geniální pointa ho posunuje do naprosto jiné roviny. Bez posledních deseti minut by to bylo tak na jednu odřenou hvězdičku. (01.07.2013)