Jak vycvičit draka

Přiznám se, že jsem zde kdysi měl dosti nenávistný komentář, ve kterém jsem do Draků nasypal co se do nich vešlo. Od jasné kopírky od Avatara, přes vykradenou hudební složku atd. Jenže člověk míní a život mění. Jak vycvičit draka, obstál ve zkoušce času. Krásné dobrodružství o klukovi, kterému dává přátelství s Drakem možnost vyspět. 80% (10.12.2019)

Stydím se za svůj skeptický přístup k tomuto filmu, ale byla to taková nádhera, až mi srdce plesalo. A to i přes poněkud odlišně pojatý vzhled draků, než jaký mám ráda. A i přes to, že hlavní postava mi po dost dlouhou dobu lezla na nervy. Ale rozhodně jeden z těch lepších animáků, co jsem kdy viděla. Některé scény mohou směle konkurovat pixarovkám apod. Škoda jen toho finále, kdy se tak dlouho čeká na nejmasakrálnějšího draka a ona je to pak taková létající želva. (23.12.2010)

Konečně animák s pořádným příběhem! Spolu s Vall-im ho řadím mezi ty nejlepší, co jsem viděla. Trailer mě nijak neuchvátil, a tak jsem byla opravdu příjemně překvapena. Naprosto vynikající je ztvárnění draka, který se pohybuje naprosto přirozeně. Jde vidět, že s jak s pohyby, tak s animací si tvůrci vyhráli. Musím pochválit také zvukaře, kterým se povedlo vytvořit skvělé dračí sténání, řev či vrnění. Jak už jsem řekla na začátku, příběh je to, co dělá z tohoto filmu kvalitní podívanou. Dobrodružstvím nasáklý scénář se povedl, nechyběl vtip, ani elegantní vyprávění. A na závěr bych dodala, že není nic krásnějšího než proletět se na drakovi nad mořem :) Na ostrov Blp bych se ráda někdy podívala! (19.03.2010)

Po tomhle filmu jsem měl velkou chuť si chytit nějakého draka a vycvičit (nejlépe toho největšího). Co může být lepší vizitka pro film? Už nějaký pátek nejsem dítě, ale stejně na mě působila krásná animace i prostředí podmanivě a draci v sobě mají více nápadů, než kdejaké hračky (odkaz na Toy Story 3, pokud to někomu nedošlo;-)). Tomu pomáhá i skvělá hudba a já se jen řečnicky ptám, kdo vymyslel to finále, které mezi animáky nemá příliš konkurenci... (06.02.2011)

Po skončení jsem si musel zkontrolovat rodný list, abych se ubezpečil o tom, že je mi tolik, kolik mi je, neb jsem se utvrdil v tom, že jsem evidentně lehce zesenilněl, když jsem s dojatou slzou na krajíčku toužil také opatřit si svého vlastního černého draka, který plive navlas stejnou kanonádu jako ‚plazma gun‘ z Dooma III, a má vyrenderované tak smutné oči, že mě to bralo za srdce celou stopáž. Nemá to úplně dokonalou animaci, ani příběhovou linku, ba co víc, ve dvojrozměrném světě to příliš táhne oči tam, kde si diváci v kině s brýlemi blaženě vzdychali, ale sakra… má to momenty, které děti nepoberou, vtipu přehršel, parádní Powellovu hudbu, a apokalyptické finále jak z lepšího RPG-čka. 4 a ½. (14.10.2010)