Planina v ohni

Doteraz dvorny scenarista Inarrituovych Amores Perros, 21 gramov a Babel sa vydal na svoju prvu rezijnu put, pricom znova siahol po drame s prvkami nahody. Zial oproti svojim predchadzajucim scenaristickym pocinom nepridal nic nove. Prave naopak, dost tu toho chyba, ci je nadbytocne. Uz v Babel bolo citit coraz silnejucu vykonstruovanost nahodneho vyvoja udalosti a zasahov osudu ako i hru na efekt "umenia". Burning Plain ide v tomto smere este dalej. Paradoxne sme ako divaci tak svedkami, ze film splietajuci osudy roznych ludi sa odvija v presne vybehanych cestickach dramatickych kriviek, tak dobre znamych z predchadzajucej tvorby. Vysledok posobi umelo, silene a zubami-nechtami sa snaziac vyzerat ako vazne "umenie". Navyse, Arriagovi chyba Innarituov zmysel pre cit v kompozicii zaberov so silnymi,casto intimnymi okamihami, ktore s uzitim hudby vytvaraju presvedcivu atmosferu smutnej skaly emocii - od beznadeje, smutku, az k zufalstvu a sebatryzneniu. Herecke obsadenie nie je zle, ovsem pod Arriagovym vedenim ich kreacia vyznieva skrz-naskrz ako standartny vykon, a nie vytvaranie takmer svojich zivotnych uloch. Od Amores Perros tak mexicky import silnych dram derivoval v uhladeny hollywoodsky gyc - pekne pozlatko s minimalnym obsahom. Skoda. 4-5/10. [Venezia, 2008] (29.08.2008)

Spálené životy, film, který sice vlastním, ale jestli se na něj podívám znovu, bůh ví. Přišla jsem si u toho jak nějaký detektiv. Různé časové roviny mě v počátku poněkud zmátly, ale pak jsem v podstatě za malý časový úsek odhadla další vývoj, včetně konce. Poměrně drsný zážitek, ovšem kvůli Charlize a Kim nelituji, že jsem film viděla. Tyto filmy mě znovu utvrzují v tom, že lidi by měli mezi sebou hlavně mluvit a ne si věci domýšlet, a pak dělat zoufalé činy. Ale kdyby lidé nebyli hloupí a komunikovali mezi sebou a znali pak všechny důvody pro činy druhých, asi by pak filmy o rozumných lidech byly nudné a fádní. Tady naopak těch nerozumných lidí pár bylo a film byl díky nim docela masakr. (02.12.2011)

Nakonec promarněná šance. Žádná z postav si diváka vyloženě nezíská, což se dříve u filmů scenáristy Guillerma Arriagy rozhodně nestávalo. Opět se nám prolínají osudy několika postav, jenže tentokrát to není taková suverénní jízda. Mnohdy se jede na neutrál, chybí náboj a jakékoliv překvapení, zvrat, které by byly omluvou pro tak pomalu plynoucí film. Potěší několik málo momentů, herci odvádějí jen standard, zatímco talentovaná Jennifer Lawrence přináší velmi slušné emoce a potvrzuje oscarovou nominaci za Winter's Bone. Pointu odtajníme poměrně brzy a to, co jsem vytýkal na začátku, tedy absenci zvratu, pokračuje dál, jen s onou odhalenou pointou, což asi není to pravé ořechové. Navíc usmíření Sylvie, která se utápí v sexu bez lásky, s vlastní dcerou je poměrně zkratkovité, odosobněné, prázdné. A to přitom mělo být asi tím klíčovým, co mělo diváka dostat do kolen. Podobným (rozstříhaným) příběhům by mělo na čas asi odzvonit, protože s nimi v posledních letech přispěchal kdekdo. Jen mírný nadprůměr, který díru do světa neudělá. Chtělo to v mnoha ohledech víc péče a úsilí. (20.03.2011)

Hogo Fogo říkal fuj kolalokově limonádě a já říkám fuj téhle hře na psychologické drama. Nemám nejmenší chuť věnovat takovému konstruktu delší komentář, protože do puntíku přesně to už přede mnou vystihl uživatel Adrian, kterého si dovolím citovat: uhlazený hollywoodský kýč - pěkné pozlátko s minimálním obsahem. Celkový dojem: 40 %. (15.02.2013)

Film sa mi javil z úvodu taký nemasný-neslaný a nezaujmavý bez konceptu. Postupne si ma získal, keď to začalo dávať zmysel a bol som zvedavý, ako to dopadne. Škoda, že niektoré veci boli predvídatelné a nevytvorili napínavejšiu atmosféru. Trošku tam mohli zapracovať thrillerovejšie prvky a bola by to pecka, aspoň pre mňa. (27.03.2015)