Tři životy

Scénárista se sice mnoho nenadřel a obsazení by špetka charismatu také jen a pouze prospěla. Na druhou stranu je zde sympatická snaha o "temnější" pohádku, ve které Jiří Strach chytře maskuje levnost za pomoci krásných exteriérů našich lesů, luk a strání. Vědom si chudého rozpočtu dokonce se neuchýlil ani k u nás tolik oblíbeným hnusným rádoby efektům. Co se musí jednoznačně pochválit je hudební stránka, škoda že její pompéznost nenachází oporu i ve vizuálu. Pohádka, která se nikdy nestane klasikou, ovšem která po ubohostech, které nám byli servírovány v letech minulých, je alespoň průměrná a na Štědrý den docela příjemně snesitelná. Obvzláště když u ní rozbalujete nadílku. (24.12.2007)

Pohádky Stracha z poslední doby, to je taková polévka ze sáčku. Jsou celkem chutné, ale přesto na jedno brdo, takové až sterilní, nicméně hlad zaženou a sem tam se najde i nějaký ten knedlíček. O nějaký extra gurmánský zážitek se ale nejedná. S touhle pohádkou je to stejné. Potěšil mně Dvořák v roli důstojníka i přítomnost Molnárové, kterou jsem doposud neznal a která mi ještě před kouzlem velmi připomínala profilem obličeje i copem moji oblíbenou zpěvačku Agnes Obel... Strach si umí vybrat místa pro natáčení a tak co záběr to až kýč. Tu koukáme přes rákosí rybníka, tu na cimbuří zříceniny tu na nastrojené sklepení věznice... Sice tento TV film smrdí korunou, ale zas tak hrozné to nebylo. Už jsme tu měli horší kusy pro naše nejmenší. Takže průměr. Dávám tři životy. * * * (30.12.2014)

Pohádky jsou ve své podstatě většinou morbidní příběhy plné násilí a krutosti, ale nahotu, chlast a sex bych tam teda nečekal. Jak je u Stracha obvyklé, hemží se to tu hereckými rutinéry i skvělými mladými herci, ale tady je příběh jaksi moc navážno - kdyby to bylo pojato méně jako pohádka (jakože prvoplánově), tak se bych to bral vážněji, takhle je to slabé... (03.01.2014)

Ač byla pohádka vyrobena v roce 2007, já ji viděl až nyní, o šest let později, a musím říci, že nelituji toho času, který jsem s touto pohádkou strávil. Dokonce si troufám říci, že tato pohádka režiséra Jiřího Stracha se mi líbila nejvíce z těch třech pohádek co jsem od něj viděl (těmi dalšími dvěma pohádkami jsou Anděl Páně a Šťastný smolař). Tahle pohádka totiž nabídla dobré herecké výkony, nádherné exteriéry, zajímavý a napínavý příběh, úžasně zlého záporáka a vůbec byla tak nějak temnější než jiné pohádky, a to se mi kupodivu líbilo. Jediné, co mi vadilo byl příšerný vlasový sestřih Vojty Dyka, ten účes ho dělal starším, než je, i když chápu, že třeba k té historické době patří, ale nelíbilo se mi to. Ve výsledku je pro mě tato pohádka hodně příjemným překvapením a rozhodně patří k tomu leppšímu, co u nás v rámci žánru v posledních letech vzniklo. Uděluji čtyři hvězdy. (05.01.2014)

Pro mě docela zapomenutelná pohádka. Chápu, že žánr vyžaduje jasně rozlišené dobro a zlo, ale to je vážně nutné, aby záporáci byli schematicky zlí ve všech ohledech? Zajímala by mě hlubší motivace postavy Jiřího Dvořáka, nota bene když takhle zkažený jedinec by se asi sotva spokojil s důstojnickým flekem a proměňováním hodných děvčat v egoistky. (1 261.) (02.01.2019)