Elitní jednotka

Syrové akční drama, které dokáže zapůsobit a poměrně rychle uteče, takže prostor pro nudu zde nenajdete. Potěší celkové zpracování, soundtrack, ale i příběh a ukázka narůstající brutality ze strany BOPE (dle kontextu pochopitelné, byť nepřiměřené). Buďme rádi, že je v naší malé zemičce pořád tak bezpečno. (15.04.2018)

Žádnou závratnou politickou nekorektnost jsem v Elitní jednotce nenašel. Nedává žádná instantní řešení na tristní situaci, nic nelakuje na růžovo a pokud něco přináší, pak dost otřesný obraz rozkládající se spravedlnosti i jejích ponížených služebníků. Osobně mi celkem konvenovaly invektivy na adresu levicových intelektuálů z dobrých rodin a byl jsem se schopný ztotožnit s hledisky kapitána Nascimenta, jakkoli zobrazované dopady křížové války za spravedlnost vyvolávají otřesné pocity. Co se mi na filmu opravdu líbí a přijde mi zdravě provokativní je fakt, že celou operaci ve slumech iniciuje návštěva papeže. Tahle zvláštní virtuální odtrženost civilizace od zdevastovaného světa slumů a snaha hledat v něm jakousi ušlechtilost bídy a chudoby dobře kontrastuje s hlediskem vylepaných a zformátovaných "černých" mozků z BOPE. Můžeme se hádat, kde je pravda, každopádně faktem zůstává, že Padilha žádnou nenabízí. A jestli stojí na straně brutality mužů zákona, činí to z mého pohledu tak, že a) jsem schopný se s tím ztotožnit b) i kdybych se s tím neztotožnil, je to stále hledisko, které chci znát. A jen tak na okraj, technicky je film brilantní. (14.10.2009)

Tak tomu poviem akčný nárez. Film plný akcie, špiny a bordelu veľkomesta. Drsné podmienky si žiadajú drsné riešenia, prežijú len tí, čo si to uvedomia.... Pri tomto filme človeku docvakne, že nie vždy je priestor na veľkodušnosť a milosrdenstvo, pretože nie každý je toho hoden. 80/100 (08.10.2016)

Rio de Janeiro je rájem jen na první pohled. Má totiž i obří chudobu, velkou míru kriminality a děsivý obchod s drogami a zbraněmi. A tu a tam se nespokojenost lidí nebo střety gangů utrhnou ze řetězu a ulice města připomínají válečnou zónu. Od (dočasného) uklidnění situace je tu BOPE. Speciální jednotka, která pomůže, když běžné ozbrojené síly nedokáží stav zvládnout. Což se děje docela často. Nekorektně čistí slumy a režisér José Padilha docela hlasitě vykřikuje věci, které se obvykle někde v soukromí šeptají. Když začnou hovořit zbraně, je dynamický, brutální a realistický. Výsledek je určitě zajímavý, ale že by mě vyloženě uchvátil a nalákal na druhé shlédnutí po letech, tak to určitě ne. A co takhle emoce? (06.07.2020)

V prvé řádě, tento film se absolutně nedá srovnávat s Městem bohů, až na zobrazenou korupci v policii a drogové gangy, je to naprosto odlišný šálek kakaa. Elitní jednotka je přímá a moc se s tim tzv. nesere, zatímco Město bohů je dlouhé vyprávění životních příběhů, od dětství až do dospělosti. Čekal jsem od Tropa de Elite skutečnou jízdu plnou přestřelek a drsných obličejů, skákání za auta a střílení ze vzduchu. Dostal jsem poměrně zajímavé vyprávění tří životních epizod, které ve výsledku vyflusnout tento film. Zobrazení gangů se zjednodušilo na pár puberťáků s AKčkama, což mě trochu mrzí, protože v Městě bohů ačkoliv také puberťáci, ale vypadali rozhodně strašidelněji a člověk pak neměl chuť cestovat do Ria ani kdyby dostal letenky zdarma. Drsné policejní metody (elitní jednotky), byly to, co ozvláštňuje tento film, protože narozdíl od američanů a jím podobným, si na nic nehrají a zobrazují holou skutečnost, mučení, škrcení, popravování. Drsné prostředí, drsní fízlové. Bavilo, nenadchlo, neurazilo. 70% 27.11.09 (26.11.2009)