Vicky Cristina Barcelona

Nevím, jestli chtěl Woody Allen oslavit Španělsko, nespoutané umělce a svobodomyslný přístup k životu, anebo ukázat, jak Američané (Američanky) nemají sebemenší šanci přiblížit se cizí kultuře a vnímají ji pořád turisticky. Bohužel film sám působí jako turistická pohlednice. Takže: dobří herci, pár zábavných scén, trocha erotického napětí a hodně snobismu, který, jak se zdá, není moc terčem kritiky. Woody vás zve na dovolenou a svou zdravou skepsi zapomněl doma. (22.02.2009)

Woody Allen má fantastické umění vyprávět a dokovaď mu budou síly stačit, bude asi jediný, který to divákovi bude cpát na plátno a tímpádem ho plně uspokojovat filmy, které sám napíše a později také natočí. Vicky Cristina Barcelona na jednu stranu není nijak neobvyklý film, co se příběhu týče, ale má tak dokonalé umění dialogu, že se od toho nedá odtrhnout a musí se to dokoukat na jeden zátah, to je prostě povinnost. Přitom film se odehrává v prosluněné Barceloně a Oviedu, a to pro mě v těchto zimních dnech je něco jako pohlazení po duši, protože už mám té zimy pokrk. Takže představte si nový film Woodyho Allena sami. Jestli ho máte rádi, budete se bavit. Má svůj osobitý styl, kterému vévodí humor a umění vyprávět, tady humor trošku nechal stranou, každopádně vyprávění upustil uzdu a huba mu mele ostošest. (18.01.2009)

Hmm, nechal sem se pěkně nachytat, prej že to má bejt komedie, hmm, buď má Woody Allen skrytej humor a musí se to někde zapnout jak skrytý titulky, nicméně hledal sem marně a nebo to je prostě jen další Allenova vztahová dramatická ukecaná vyprávěčka o ničem. Musí se ale Allenovi nechat, že vztahy umí nastínit fakt dobře, ale mě to prostě nic neřikalo, bylo to takový nijaký, bez jiskry a bez pořádnýho nápadu a já to jen sledoval aniž by mě to nudilo a nebo bavilo (15.01.2009)

Woody je parchant. Obyčejný spořádaný život jako by podle něj nemohl obstát proti prosluněným prázdninovým eskapadám, kde se plní fantazie a kde je vše tak dráždivé, nespoutané a sexy. Starý lišák vzal erasmácká klišé, líbivé španělské kulisy a vzpomněl si, že každá druhá dívčina, jakmile vyjede za hranice, se najednou urve ze řetězu a snadno podlehne kouzlu prvního svůdníka, který se na ni tak nově, tak výjimečně a tak exoticky usměje (a který s ní nemusí řešit vynášení odpadků a za ty dva dny se neokouká). Nutno podotknout, že Bardem škatulku naplňuje dokonale a že lze snadno uvěřit třem srdcím točícím se okolo jeho úsměvu. Woody k vyjádření ženských duševních proměn kupodivu nevyužívá dialogy (!), ale výhradně gesta a řeč těla - a vejde se do nich všechno od Vickyina tápání až po Cristininu přeměněnu z rádoby bohémské umělkyně v průměrnou šukézní barbínu, která nikdy nebude mít mentalitu beuzdné rockové hvězdy. Fór a zároveň slabina filmu tkví v tom, že Allen občas naznačí, že na tohle bohémství sám nevěří a že Juan Antonio v jeho očích není žádným gerojem... Woody si dovolil jen další stylistické cvičení, které s divákem manipuluje podobně bezohledně jako Match Point. Navíc, věřit tak bezútěšný pohled na obyčejný život chlapíkovi, co natočil Annie Hall, Hana a její sestry a Manhattan, to prostě... Woody, ty parchante! (25.12.2008)

Milostný několika úhelník slavného režiséra. Krásné ženy, charismatický Španěl a psychologický rozbor ženských tužeb a zákonitostí (ženy nevědí, co chtějí a když vědí, dělají opak). Člověka po shlédnutí napadne, že autor buď vtipně škatulkuje ženy do "šílená ženská, která bude navždy běhat okolo chlapa", "praštěná holka, co jde s každým do postele, ale po pár měsících zjistí, že to takhle nechce" a nakonec "miluji tebe, vezmu si Tebe a budu nešťastná", ale věří v ženy jako takové, nebo to takhle opravdu vidí. To ví asi jen Woody... Být na místě Javiera Bardena v náručí Scarlett a Penélope by bylo určitě příjemné, ale ten Oscar pro španělskou krásku mi trochu uniká (i když je z trojice žen nejzajímavější postavou...). Velký plus snímku je však příjemné tempo a svěží nádech, i když humor není zase tolik zábavný, jak bych si přál. Příjemný film, stejně jako zapomenutelný... PS: po delší době úprava na 4*, protože to téma i vyznění ve mě překvapivě vyrostlo. (25.06.2009)