Reklama

Reklama

Vicky Cristina Barcelona

  • Španělsko Vicky Cristina Barcelona (více)
Trailer 1

VOD (1)

Horkým sluncem provoněné letní dny, zbavené všech starostí a spěchu chtějí v Barceloně společně prožít dvě mladé Američanky. Jsou to poněkud volnomyšlenkářská Cristina a její na první pohled příkrá, zásadová kamarádka Vicky, která má před svatbou. Jejich plány se „lehce zkomplikují“, na cestě potkávají spontánního malíře Juana Antonia, s jeho krásnou a nepříčetně žárlivou bývalou manželkou, Marií Elenou. Je pochopitelné, že srážka tak temperamentních charakterů na malém prostoru nemůže skončit jinak než žhavým dobrodružstvím… Známý americký režisér Woody Allen se rozhodl natočit především oddechový romantický příběh točící se kolem lásky a citů, a nutno říci, že se mu to úspěšně podařilo. V hereckém obsazení se také spolehl na „hereckou chemii“ představitelek Scarlett Johanssonové, Penélope Cruzové, Rebeccy Hallové a jejich mužského protějšku, Javiera Bardema (známého z filmů Goya, Tahle země není pro starý). (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (991)

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Začal bych vtipem: Bardem = Macháček, Vicky = Vilhelmová, Cristina = Geislerová, Woody = Hřebejk. ____ Film Vicky Cristina Barcelona charakterizuje velice pozoruhodné hermeneutické, auteurské, stylistické a vypravěčské pnutí. Vždy mezi dvěmi hladinami. (i) První pnutí souvisí se svízelem, kterak zdánlivě povrchní a jednoznačný, a právě o to nejednoznačnější film vůbec vyložit. Kdykoliv nazíráme na nový počin Allena jako na banální romanci, cítíme zároveň cosi v podloží - čistě z toho důvodu, že v 73 letech tvůrce musí zákonitě bilancovat -, ale kdykoliv se do tohoto podloží vnoříme, moc sofistikovaného zde nevidíme, a navracíme se opět k povrchu, k filmu jako takovému. Obě vzdálenosti mezi povrchem a podložím se ale přibližují s tím, jak mezi nimi v průběhu filmu čím dál častěji pendlujeme a svazujeme je tím k sobě. Ale k tomu, abychom pendlování stezkami obměnili za rovinaté cesty, potřebujeme znát kód, nějaká pravidla, jimiž je film strukturován. Asociace hollywoodských zahraničních novinářů ony pravidla zřejmě zná, když udělila filmu Zlatý Glóbus. (ii) Druhá (auteurská) dialektická polemika vyplývá z podstaty filmu, protože jde – po dvojici Match Point / Cassandra's Dream - o třetí snímek, který definitně ustanovil Woodyho za žánrového režiséra s potlačeným rukopisem. Je to dané tím, že Woody dal na rady okolí a přestal hrát a navíc přestal nutit herce, aby ho napodobovali a přejímali jeho rejstřík. Velice rozkošné je pak pozorovat, jak Woody potlačuje sama sebe v dialozích, do níž za jiných okolností rád vkládá instantní žertíky, bohužel právě ony dovětky v „zarovnaném“ filmu citelně schází. Musím proto konstatovat, že přechod z auteurské do anonymní polohy Woodymu rozhodně neprospěl, neboť ve stejné míře přešly jeho filmy z polohy „allenovské“ do polohy „normální“ a zaměnitelné. (iii) Další pnutí se skýtá ve stylu. Mimo ladění filmu do sytě letního odstínu (témbru, chcete-li) a zajímavé vizuální finesy zhruba uprostřed, kdy se kamera při dialogu volně otáčí v rozpětí šedesáti stupňů mezi obličeji dvou hovořících, zůstává technofobní Woody dočista starosvětský a vágní; nejzazší atavismus moderního věku. Proto lze bez nadsázky tvrdit, že Woody pouze přesunul své oblíbené postavy z Manthattnu do Španělska, kde s nimi sice rozjel tzv. Almodóvar-story, ale Španělsko jako takové zachoval a využil pouze coby product placement v názvu. Přes teleobjektivy vytrhl postavy z okolí a dramatický prostor se mu tak nestal prostorem žijícím, neboť postavy pouze vyplňují popředí obrazu a proti plochému pozadí působí, jako by byly vystřiženy z papíru a parafrázovaly tímto obdobně řešené, sic nepoměrně významnější plátno Zrození Venuše od Botticelliho. (iv) A jak vnímat ten zřetelně nadužívaný voiceover? Jako vypravěčskou nemohoucnost senilního tvůrce, nebo jako parodii na osudová deus-ex-machina srážející k sobě cílové postavy? Inu, přes tu všechnu dvojakost se obávám, že je Vicky Cristina Barcelona – oproti hurónským počinům Mamma Mia! nebo Sex ve městě – jenom takový unavený evropský film, který počítá s finanční ztrátou a jistý druh ztráty i tematizuje. () (méně) (více)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Nejprve jsem se zamilovala do plakátu a po té mi k rozhodnutí zda koupit nebo nekoupit stačila jediná fotka. Skutečně, je to tak, znám svůj vkus :) Ne, že by to bylo podstatné, ale někteří zdejší miláčkové dodnes žijí z nepochopení toho, že člověk může znát sám sebe a to mu upírají. Takže se jděte znovu bodnout, vážení. A já si jdu vybrat další filmový dortík a místo ztráty času s vámi, bez vlastní identity, můžu s klidem pokračovat v krasojízdě :) Volný překlad pro zájemce o skutečný komentář k Vicky Cristina Barcelona zní takto: Už jsem si zvykla, že mnou velice neoblíbená Scarlett Johansson hraje ve filmech, které bych si nechtěla nechat ujít, takže mi její hraní už tolik nenahání husí kůži. Mnohokrát jsem si potvrdila, že Penélope Cruz raději vyhledávám mimo současnost ve filmech z jakékoli doby minulé a Javier Bardem na mě udělal dojem v Goyových přízracích a Lásce za časů cholery. Kombinace těchto tří ovšem vyvolala v mých očích bezchybnou chemii a letní nálada prosycená sexuální energií milostného trojúhelníku slibovala přesně takový příběh, jaký film vypráví. Láká vás to? Poddejte se tomu. ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Žijící klasik si vyjel ohřát kosti pod katalánské slunko a splnil si přitom svůj stařecký mokrý sen. A jelikož není labuť, tak se o Scarlettiny bradavky přes celé plátno (*glurp*), Penelopin zadeček přes celé plátno (mlask!), Rebečina stehýnka či Bardemovo strniště přes celé plátno (ehm, ehm) nadšeně dělí i s publikem... Ba ne, dělí se jen o ty stehna a strniště, škrt jeden neurotická. Ale i tak je to místy tak žhavé, že byť nám začíná sychravý podzim, tak doporučuji na projekci vyrazit v letním úboru. Platí především pro ty, kteří se mohou pyšnit chromozomem Y ve své genetické výbavě. Navíc jak si Bardem uspořádá domácnost, to nemá chybu. Ale nebyl by to Woody posledních let, kdyby tu nebylo aspoň jedno "velké ale". Tady je jím fádní úvod. Je letně ospalý možná až moc. Vše tak musí zachránit vtrhnutí Marie Elen do děje. Osobně mě také mrzelo, že dvě nejlepší postavy (Juanův otec a právě Marie Elena) jsou trestuhodně upozaděny. Celkově to není žádný zázrak, který by se zapsal zlatým písmem do mistrovy filmografie, ale odpočinková letní zábava je to výtečná. ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Co se vztahů týče, nikdy nebudete mít všechno, co si přejete. To ovšem neznamená, že se o to nemáte pokoušet, nebo o tom snažení nemůžete natáčet celý život filmy. Vicky Cristina Barcelona je Allen zpátky ve výtečné formě a jeden z jeho nejvášnivějších filmů. Může za to jednak Španělsko, jednak skvělá čtyřka Bardem, Johansson, Hall a Cruz (obzvlášť Penélope byla k sežrání, ač jsem jinak členem fanklubu sličné Scarlett) a jednak náhled starého muže, který ví, jak to na světě chodí, a má pořád chuť zajímavě vyprávět. Udělals mi velkou radost, Woody. P.S. Dva vzkazy: Brandone, nechlastej před kinem. KarleR: věř, že takové ženy, jakou hraje Penélope Cruz, opravdu existují. :) ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Jen nenaplněná láska může být romantická. Při traileru jsem zvědavě očekával, u prvních recenzí, nečekaně připínajících snímku punc nejvtipnějšího filmu roku, překvapeně mrkal a u filmu ani nedýchal. A recenze proklínal. Tohle komedie není a z mého pohledu se k ní ani zdaleka neblíží. Ne snad, že by vtip chyběl úplně, ale na několika místech jsem se nemohl zbavit pocitu, že sleduji podruhé - tentokrát v mnohem pozitivnější náladě napsaný - Match Point. Tohle Woodyho experimentování by (pokud možno nikdy) nemělo brát konce. Díky Španělsku je všechno důvěrně známé a přitom zářivě nové. Už když ke stolu přikráčí nekompromisní umělec Bardem, dá se tušit náznak přicházející partnerské symboliky, ale až když se fascinující komornost začne rozevírat, došlo mi, jak jedinečného díla se mi dostalo. Neviděl jsem totiž čistou romantiku, Woody už má své ultrašťastné konce nejspíš definitivně za sebou. A zároveň jsem neviděl ani náznak cynizmu, jenom potlačení snílkovství a nevyhnutelné získání jistého nadhledu. I díky tomu si Vicky nejvíce užijí takoví romantici, kteří už se spálili. Ti sladce doufající ať raději ještě pár let počkají po boku Hany a jejích sester. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (21)

  • Javier Bardem (Juan Antonio), který ve filmu ztvárňuje malíře, má vystudované umění a původně chtěl být profesionálním malířem. (ČSFD)

Související novinky

Woody vyměnil krásu za... zkušenosti

Woody vyměnil krásu za... zkušenosti

15.02.2009

Všechno se točí kolem Woodyho Allena. No... možná ne tak docela, ale my už jsme si s ním dnešní nálož novinek nějak poslepovali ;-). Takže především je tu Woodyho nový film, který asi nebude tak… (více)

Zajímavé premiéry v Cannes

Zajímavé premiéry v Cannes

28.04.2008

Chystáte se na filmový festival v Cannes? ;-) Že ne? Nevadí. Tak nebo tak je přehled filmů, které na francouzské riviéře mezi 14. a 25. květnem poprvé uzří světla promítaček, pozoruhodný. Třeba Clint… (více)

Další Jarmuschův vlk samotář

Další Jarmuschův vlk samotář

27.02.2008

Španělsko se kdysi těšilo oblibě tvůrců spaghetti-westernů a historických velkofilmů, dnes se do sluncem zalitých končin pod Pyrenejemi stěhují renomovaní (skoro)nezávislí režiséři. Po Woodym… (více)

Reklama

Reklama