Vicky Cristina Barcelona

NOC PLNÁ FILMŮ. Výborné. Nejde o to, kdo ztvárňuje ony ústřední postavy a jaký přitom podává herecký výkon, ale co ony postavy představují. Po Cronenbergovi, Romerovi, Verhoevenovi a Spielbergovi svou tvorbu a jednotlivé tvůrčí přístupy a inspirace bilancuje i Woody Allen, přičemž opětovně nejzajímavější jsou střety jednotlivých hledisek a vyjednání mezi nimi._____ Zatímco Cristina je iracionální neurotička a zneuznaná umělkyně utíkající do Evropy, kde je lépe přijímána (viz Allenova ambiciózní "umělecká" tvorba odkazující ke klasikům jako Bergman či Fellini, která se dočkala uznání v Evropě), Vicky je racionální newyorčanka s dopředu nalajnovaným životem (viz Allenovy manhattanské a ceněné, komediálněji laďené vztahové počiny s Diane Keatonovou). Americký pohled představující dva odlišné druhy filmů obrýleného intelektuála je konfrontován s evropským temperamentem, přinášející do odlehčené podívané prvky tragiky (filmy natočené mimo Manhattan, v nichž je Woody nesmlouvavý ke svým postavám)._____ A komu myslíte, že může patřit onen hlas vyprávějící příběh? Něco mi říká (vzhledem ke konci filmu), že další Woodyho film už nebude evropský, nýbrž americký. (25.10.2008)

Nevím, jestli chtěl Woody Allen oslavit Španělsko, nespoutané umělce a svobodomyslný přístup k životu, anebo ukázat, jak Američané (Američanky) nemají sebemenší šanci přiblížit se cizí kultuře a vnímají ji pořád turisticky. Bohužel film sám působí jako turistická pohlednice. Takže: dobří herci, pár zábavných scén, trocha erotického napětí a hodně snobismu, který, jak se zdá, není moc terčem kritiky. Woody vás zve na dovolenou a svou zdravou skepsi zapomněl doma. (22.02.2009)

Woody Allen opět změnil město a tentokrát se vydal do slunné Barcelony, kde je plno vína,sexu,temperamentních slečen a charismatický Javier Bardem. A většinu času to funguje, atmosféra je báječná a oproti takovému Match Pointu je to úplnej protiklad. Dialogy jsou dobře napsaný, celý je to perfektně zahraný a když už to trochu začne nudit, tak přijde temperamentní Penelope Cruz a začne to zase hodně bavit. Woody nezklamal a tenhle letní výlet do Španělska si klidně i zopakuju. (11.01.2009)

Ufff ... tak to byl zážitek! Ve španělském rytmu se pod taktovkou Woodyho Allena setkává charismatický Javier Bardem s neskutečně krásnou Scarlett Johansson a její skorokopií Rebeccou Hall a živelnou Penelope Cruz. Nejsem bukvice, ale na to Bardemovi něco je. Taky bych chtěl jako on jen tak halabala přijít do restaurace, říct Scarlett pojď si se mnou zašukat a ona by bez mrknutí oka vyšpulila ty svoje kozy. ... Woody prostě chytá v poslední pětiletce druhou mízu a je to jen dobře! (23.12.2010)

Jen nenaplněná láska může být romantická. Při traileru jsem zvědavě očekával, u prvních recenzí, nečekaně připínajících snímku punc nejvtipnějšího filmu roku, překvapeně mrkal a u filmu ani nedýchal. A recenze proklínal. Tohle komedie není a z mého pohledu se k ní ani zdaleka neblíží. Ne snad, že by vtip chyběl úplně, ale na několika místech jsem se nemohl zbavit pocitu, že sleduji podruhé - tentokrát v mnohem pozitivnější náladě napsaný - Match Point. Tohle Woodyho experimentování by (pokud možno nikdy) nemělo brát konce. Díky Španělsku je všechno důvěrně známé a přitom zářivě nové. Už když ke stolu přikráčí nekompromisní umělec Bardem, dá se tušit náznak přicházející partnerské symboliky, ale až když se fascinující komornost začne rozevírat, došlo mi, jak jedinečného díla se mi dostalo. Neviděl jsem totiž čistou romantiku, Woody už má své ultrašťastné konce nejspíš definitivně za sebou. A zároveň jsem neviděl ani náznak cynizmu, jenom potlačení snílkovství a nevyhnutelné získání jistého nadhledu. I díky tomu si Vicky nejvíce užijí takoví romantici, kteří už se spálili. Ti sladce doufající ať raději ještě pár let počkají po boku Hany a jejích sester. (31.12.2008)