Až tak moc tě nežere

Sledovalo se to příjemně, nic v zásadě zážitek z projekce nerušilo (snad krom neurotické Goodwin), ale výše se snad ani jít nedá, protože na víc film prostě nemá. Ano, byly to příjemně strávené dvě hodinky, ale ve finále to bylo jen takové fádní "muži a ženy si ne vždy rozumějí", což mnoho není... 60% (30.10.2014)

Myslím, že pan Graham Bell by se velmi podivoval nad tím, jakého "nepostradatelného" užitku jednoho dne jeho vynález jménem telefon dosáhne. Přemýšlím nad tím, že pokud by dámy z toho filmu neměly po ruce tento přístroj, nejspíše by dostávaly v zástupech hysterické záchvaty:) A taktéž uvažuji nad tím, co by ze samotného příběhu zbylo, pokud bych si odmyslela všechny scény, v nichž figurují velmi "podnětné" hovory na téma jako "telefon", "e-mail", "SMS", "nevolal mi, mám mu zavolat, zavolá mi?" Nejspíše by toho moc nezbylo, protože těmto pasážím je věnována podstatná část filmu. To, co v tomto příběhu ženské postavy nejvíce tolik "žralo", byly ony samotné telefony. Film je nehorázně žensky užvaněný, komediálně americký a jednoduchý. Prezentuje problémovost vztahů v úsměvném balení. Nejde zde o žádný hluboký příběh s propracovanými charaktery, které prožívají těžko vyjádřitelné a silné pocity, nýbrž právě naopak. Zde jde o sexuální přitažlivost, "obyčejné" srovnávání muži versus ženy a celkově je film věnován jakoby těm obyčejným a průměrným vztahům. Tento styl mi není příliš blízký, ale přece jen jde o americkou romantickou komedii, ne o syrové drama, takže čekat od toho nějakou hloubku je nesmysl, že:) Každopádně i přes to, jak "jednoduše" na mě vše zapůsobilo, tak ukecanost mi nebyla vůbec protivná, charaktery mi byly sympatické a celkově má film velkou jiskru. (19.11.2011)

Ve svém životě jsem vychytrale zaznamenal, že muži rádi vrážejí klíny do hlav důvěřivých žen a ženy často bezchybně dešifrují signály, které nikdo nevysílá. Životními moudry a s nadhledem odpozorovanými situacemi disponuje tento snímek v míře vrchovaté, ale nějak mi hlava nepobrala množství chlapů dávajících kontakty na svou maličkost ženám, které už nechtějí nikdy vidět. Buď jsem staromódně zabržděný nebo jsem ve své podstatě špatný lovec, ale to je jedno, protože až tak moc mě to moje nepochopení nežere. (17.06.2012)

Až tak moc tě nežere. Žrala jsem celých 124 minut, smála jsem se, dojímala, byla škodolibá, zkrátka mě to vzalo. Málokdy se podaří film, kdy naleznu sympatie úplně ke všem postavám, tady to bylo snadné. Nejvíce mě ale samozřejmě dostala průzkumnice vztahů Gigi, která to nikdy nevzdala a ke svému štěstí přišla a na druhém místě pak vévodí prosvouprácivšeudělám Connor v podání sympaťáka Kevina Connollyho. Tento snímek má vše, co má mít a pokud něco nadbývá či chybí, není to poznat. Divím se celkem nízkému hodnocení, pánové asi Scarlett Johansson zas tak úplně nežerou, nebo se lekli, že je film odhalil z té druhé stránky. Pro mě 5* a šestá je za úchvatný soundtrack. (19.02.2011)

Tak trochu upovídaný návod na to, jak rozumět opačnému pohlaví. A tak trochu přesně to, co jsem potřebovala. Řekla bych, že dost žen se v nějakém příběhu najde. Obzvlášt sympatická je hlavní linka s Ginnifer Goodwin v roli rozkošně tápající Gigi. Myslím, že do její postavy se dalo snadno vcítit, protože která ženská nezažila to netrpělivé vysedávání u telefonu? Mě si film získal již od začátku myšlenkou, že se od dětství učíme tomu, že když se k nám chlapi chovají hrozně, tak nás chtějí. To je zatracená pravda. A pravděpodobně odpověd na otázku, proč se většinou ženské trápí kvůli chlapům, kteří o nás ve skutečnosti nestojí. Řekla bych, že my ženy jsme prostě až příliš komplikované (respektive všechno si komplikujeme samy), chlapi zase v mnohém příliš jednodušší - tím pádem je pro nás těžké rozumět jejich signálům a pak vzniká spousta nedorozumění a zlomených srdcí. Malá úvaha pro zdejší uživatelky :) - film mi dal zkrátka pár podnětů k přemýšlení a přehodnocení různých zkušeností a za to mu trochu nadhodnotím pěti hvězdičkami. Celkově je to velice příjemná záležitost, která neurazí. Mimochodem, tvůrcům se podařilo namíchat kombinaci hvězd, které nesnáším nebo nemusím. Ale přestože se jejich jména (Affleck, Aniston, Cooper, Johansson) tak důležitě výjimají na plakátech, zase tolik prostoru nedostali, což mě opravdu potěšilo. (05.08.2014)