Víno roku

Tenhle film to měl se mnou strašně snadný. Já totiž miluju farmařinu. A nemusí se jednat jen o vinice, ale mě by nadchly i záběry na ovocné sady nebo chmelnice, prostě cokoliv přírodního za hezkého počasí. I proto miluju jižní Moravu, která má trošku ráz i samotné Kalifornie. Víno roku je především oddechový film, který se snaží na nás přenést trochu té pozitivní nálady a atmosféry prosluněných vinic. A to se mu myslím povedlo. 75% (15.11.2011)

Reklamní snímeček na kalifornská vína ve stylu české komedie Bobule. Legenda o prolomení francouzského monopolu na nejlepší vína americkými vinaři bez tradic, titulů a vzdělání. Film plyne pomalu a nenáročně stejně jako život v prosluněných vinicích, nenutí nás se příliš zamýšlet nad složitostmi života, důležité je jen a jen víno samotné. A tak stejně jako v Bobulích mladí dostávají rozum, nacházejí v magii přírody smysl svého života a o nic víc už vlastně nejde, kromě vítězství nad Francouzi, samozřejmě. Alan Rickman si svou roli studeného britského snoba vysloveně užívá, především on posouvá film nad běžný průměr. Ostatní vcelku slušně přihrávají, a je tu film do letního kina jako stvořený. Ale i v lednu jsem se vcelku pobavil. 70% (27.01.2011)

Ne tak prvoplánovitě kýčovité, jako Dobrý ročník, ale na druhou stranu podstatně méně zajímavější, než Bokovka. Velkým nedostatkem je předvídatelnost scénáře a co si budeme povídat, Rickman nudného soba taky nezahrál nejpřesvědčivěji, spíš to vypadalo na parodii. Jinak je to milý film, který nenudí a neurazí. (19.06.2009)

Hodně se tu porovnává Bottle shock třeba s Bokovkou a já moc nechápu, proč. Každý film je jiný, teda kromě toho, že . pojednává o víně. Jsem pivař(ka), takže o vínu moc nevím, má představa je ta, že dobrým vínem se člověk musí propít, resp. kolikrát mi to víno chutná (třeba že je sladké), ale ten bolehlav ráno! A pak se dostanu k vínu, které mne tedy ze začátku vůbec neomráčí, ale s každým douškem si mne získává víc a víc - a úplně stejně jsem to měla s Vínem roku. Nejdřív nuda, ale jak sluníčko na ty americké vinice čím dál víc pálilo, tím víc se mi to dostávalo pod kůži. A vtípek (tedy pro mě vtípek) o tom, jak by to mohlo být/je i s jinými víny, třeba jihoamerickými, australskými, nebo novozélandskými, ten mi přišel povedený. Takže ne, vůbec to nebylo špatné. (26.12.2010)

Víno mám rád, ostatně su z Moravy, ale film, zvlášť takhle dlouhý, by měl mít také nějaký jednolitý příběh a alespoň trochu životné postavy. Tady se postavy chovají jako blázni, asi aby to byla komedie, a samotný příběh se rozpadá na nějaké tři podpříběhy, každý předvídatelný a nezajímavý, včetně konce. Hezké záběry vinic, ale ten film je bez duše, povrchní, asi jako když pražáci točí Bobule. (26.11.2019)