Precious

Šlo by to i líp, ale stejně to bylo docela silný kafe. Tvůrci filmu sice mohli přitlačit na pilu (nejspíš by se z toho dala vytěžit větší ''oscarovina''), ale mně se právě líbilo, že si film na nic nehrál a ukázal nám život jedné černošky bez sentimentu, bez srdcervoucích scén - prostě tak, jak to je. Musím říct, že já jsem tomu filmu věřil vše a ''líbil se mi''. Hlavně jsem si u filmu říkal, že ty problémy, co někdy řešíme my, vlastně ani problémy nejsou... Docela působivý snímek! (24.10.2010)

I přes některé velice silné dialogové scény, se mi film nedostal úplně pod kůži. Asi mi úplně nesedl “rukopis” režiséra Danielse. Zejména pasáže, kdy Precious odlétá od reality pryč ve svých myšlenkách do světa fantazie, nefungují tak jak bylo zamýšleno. Sice chápu, co tím režisér zamýšlel, ale tyto momenty mi přišly křečovité. S filmem mi často ani neladil soundtrack, který nevtořil s obrazem kompaktní celek. Ale jinak je Precious film podařený, zejména díky scénáři a díky některým hereckým výkonům. Obzvláště sugestivní jsou pasáže mezi Precious a matkou a to díky herckému koncertu Mo´Nique. No a příběh samotný je tak krutý, že se ani nechci představit, že se něco podobného ve skutečnosti může dít. (01.09.2011)

Precious pochází z nezvladatelného sociálního zázemí a aby unikla realitě všedního dne, oddává se snění.. V podstatě souhlasím s negativními i pozitivními názory. Co mi vadilo, tak byla ta opravdu viditelná snaha získat zlatého plešounka. Jednoduše se tvůrci řídili heslem "čím víc, tím líp", ale na mě to skoro nezapůsobilo. Samozřejmě, že to, co se děje ve filmu je příšerné, ale jen kvůli tomu dobré hodnocení nedám, když mě to nevtáhlo, chvílemi vyloženě nebavilo. Film může být depresivní, pokud jste dost citliví a empatičtí, ale i povznášející, jestliže potřebujete vědět, že se někdo má mnohem hůře ;) Na mě připadají oba pocity. Na jednu stranu je skutečně temné a smutné, jestliže se něco takového děje a na druhou si po takových filmech setsakramentsky začínám vážit toho, co mám. Kromě tempa a snahy o ocenění mi docela vadila vyžitá Mariah Carey s knírkem. Zato musím povznést výkon Pauly Patton, ta jediná mi byla skutečně sympatická a předvedla dobrý výkon. (15.03.2013)

Hlavní sílu nese už knižní příběh sám. Nic černějšího si snad nelze představit, doslova i obrazně. Scénář vznikl podle knihy Push od autorky Sapphire, vlastním jménem Ramony Loftonové, jež svou vlastní osobnost promítla do postavy až pohádkově vstřícné a úhledné lesbické učitelky. Což trochu skřípe; druhou drobnou vadu na kráse tvoří mechanické střídání přímočarých kontrastů ponuré reality s dívčinými sny v hýřivých kulisách showbyznysu. Z pekla do nebe a zpět: rafinovanější postupy scénář nehledá a ani hledat nemusí. Bohatě mu stačí pozvolné odhalování a stupňování všech hrůz, kterými Precious prošla. Naopak režisér Lee Daniels si počíná kromobyčejně zdrženlivě; netlačí na názornost odpudivých detailů s vědomím, že čím věcněji krutou informaci sdělí, tím silnějšího účinku docílí. A hlavně se může spolehnout na hlavní představitelky, Gabourey Sidibe coby Precious a Mo’Nique v roli matky. (01.05.2020)

Předsudky vůči filmům se nevyplatí... Precious nakonec skutečně je silný film, který stojí za to vidět a Oscara jsem mu přál mnohem více než favorizovanému Hurt Lockeru. V podstatě jednoduchý příběh o nefungujícím vztahu dcery a matky obalený mnoha dalšími problémy.Připomnělo mi to Rekviem za sen. To má ale tu výhodu, že drogy jsou mnohem víc "cool" téma a film o rasizmu, obezitě a hledání sebe sama vzbuzuje už před shlédnutím pocity kýčovitosti a moralizování. I já tu chybu udělal, ale po Precious si dám na brzké soudy pozor. Místy sice skutečně trochu moc tlačí na pilu, to nemá smysl popírat, ale stejně jde o dobrý film, který se sice snadno odsoudí jako kýč, ale ono je potřeba točit takové filmy... (14.02.2010)