Precious

Ach, tá oskarová porota. Znova nám do hlavy tlačí tie silné životné príbehy. Tentoraz prišla na raz černošská tlustoprdka ktorá nemá perspektívu, ale má svoje sny. Znie Vám to ako sračka? To si ešte ale musíte pridať pokusy hudobných hviezd o herectvo. Presne tak. Mariah Carey a Lenny Kravitz nás skúsili dostať svojím talentom. A ako veľký bonus dostanete ten krásny výraz hlavnej hrdinky, ktorý jej vystačil na celý film. Skutočný oskarový skvost ako sa patrí. (19.06.2011)

Tohle rozhodně není film na první rande. Svoje první dítě porodila na podlaze, zatímco jí její věčně nasraná matka kopala do hlavy, oznamuje obézní černošská dívka sociální pracovnici. Okolní společnost na ní zapomněla. Její děti přišly na svět poté, co na ní lehl vlastní otec. Žije v tmavé díře pouze s matkou, která chlastá, zneužívá sociální dávky, čumí na bednu a dceru obviňuje z odloudění partnera. A často po ní něco hodí nebo do ní strčí nad schodištěm. Ještě, že je tu nová možnost alternativního vzdělávání s chápavou učitelkou a andělskými křídly. Jenže výsledek si toho na svá bedra bere moc a u ničeho se příliš neohřeje. Máme tu obezitu, děravý sociální systém, chudobu, téma negramotnosti, rasismu, pak i homosexuály, dítě s Downovým syndromem, hrozbu HIV. A trochu té dívčí fantazie (tyhle „veselé“ vsuvky nicméně pro samotný vývoj příběhu nemají výraznější opodstatnění). Nejvíc se sice věnujeme vztahu dcery s tyranskou matkou, ale i tady bych si prosil víc péče. Tíživý sociální podtext je cítit, ale ve skutečnosti by nezaklepaly na dveře hodné víly v podobě učitelky a holek ze třídy a nevytáhly negramotnou těhotnou černošku, která zvládne tak akorát vařit a žrát ve fast foodech, z bryndy. Respektive vytáhly, ale co dál? Prostě když už jsme ve sračkách, přitlačil bych na pilu a šel na kost. A nevytahoval bych obláčky a všeobjímající scény. Sic se nějakého velkého moralizování nedočkáme (díky bohu), ale jednoduše by mě potěšily i ty mezistupně (určitě není tak snadné postavit se na vlastní nohy, když jsem v ne úplně fungujícím americkém sociálním systému „nobody“). Nemocniční sestra Lenny Kravitz a sociální pracovnice Mariah Carey vůbec nevyčnívají, mile překvapují tím, jak hrají nesmírně věrohodně. Obě hlavní představitelky jsou na jedničku, hlubší emoce (ať už jakékoliv) jsem však v jejich osudech (ač byly velmi pohnuté) tak úplně nenašel. 70% (20.02.2015)

I přes některé velice silné dialogové scény, se mi film nedostal úplně pod kůži. Asi mi úplně nesedl “rukopis” režiséra Danielse. Zejména pasáže, kdy Precious odlétá od reality pryč ve svých myšlenkách do světa fantazie, nefungují tak jak bylo zamýšleno. Sice chápu, co tím režisér zamýšlel, ale tyto momenty mi přišly křečovité. S filmem mi často ani neladil soundtrack, který nevtořil s obrazem kompaktní celek. Ale jinak je Precious film podařený, zejména díky scénáři a díky některým hereckým výkonům. Obzvláště sugestivní jsou pasáže mezi Precious a matkou a to díky herckému koncertu Mo´Nique. No a příběh samotný je tak krutý, že se ani nechci představit, že se něco podobného ve skutečnosti může dít. (01.09.2011)

Sonda do života boubelky mou hlavu nakonec v depresi tolik nevymáchala. Zajímavá byla ve filmu zejména náruč milující matky a domácí prostředí, kde dostávala „plnoštíhlá“ Precious sodovku nejtěžšího kalibru. Domov ale ve snímku tolik prostoru nedostal a protože školou nebo nemocnicí se boubelka protloukala odevzdaně, jakoby smířená se svým hrůzným osudem, nedostává divák od filmu až tolik deprese, jak by mohl čekat. I přes její příšerný úděl sem tak velkou citovou angažovanost necítil, zato jsem se občas nudil. Nelehké dospívání měl i Josef v estonské Zkažená mládež. Alternativa: Klass, Mudge Boy. (28.06.2010)

Příliš mnoho utrpení hlavní postavy na úkor nějakého příběhu, kterého bych se chytil a víc mě zajímal. Kdyby se na ní alespoň na konci obrátilo štěstíčko, ale ono teda ani moc ne. Herecky supr. A scéna, když si Precious představuje, že jsou s matkou ve filmu Horalka a matka jí italsky říká: "žer ty tlustá děvko," byla opravdu bizarní. (08.06.2010)