Precious

Silné a poměrně dost drsné drama na téma: zneužívání, životní špína, bezvýchodnost. Mě se to dotklo, zapůsobilo ('vynucenost a nepřirozenost' bude asi dost subjektivní... EMO? :D), nuda ani omylem. Letmo jsem podíval na komenty a zdá se mi, jako by to kdekdo vůbec nepobral. Mně ten film přišel upřímný, uvěřitelný (opak leda že jste naivní nebo uvěřit nechcete) a zajímavý, a to nejsem typ diváka, který by se nechával strhnout a zapomínal svůj objektivní pohled. Oscary po zásluze, i po technické stránce věci. PRECIOUS - hnus a krása, nahoru a dolů. (01.06.2010)

Předsudky vůči filmům se nevyplatí... Precious nakonec skutečně je silný film, který stojí za to vidět a Oscara jsem mu přál mnohem více než favorizovanému Hurt Lockeru. V podstatě jednoduchý příběh o nefungujícím vztahu dcery a matky obalený mnoha dalšími problémy.Připomnělo mi to Rekviem za sen. To má ale tu výhodu, že drogy jsou mnohem víc "cool" téma a film o rasizmu, obezitě a hledání sebe sama vzbuzuje už před shlédnutím pocity kýčovitosti a moralizování. I já tu chybu udělal, ale po Precious si dám na brzké soudy pozor. Místy sice skutečně trochu moc tlačí na pilu, to nemá smysl popírat, ale stejně jde o dobrý film, který se sice snadno odsoudí jako kýč, ale ono je potřeba točit takové filmy... (14.02.2010)

Sonda do života boubelky mou hlavu nakonec v depresi tolik nevymáchala. Zajímavá byla ve filmu zejména náruč milující matky a domácí prostředí, kde dostávala „plnoštíhlá“ Precious sodovku nejtěžšího kalibru. Domov ale ve snímku tolik prostoru nedostal a protože školou nebo nemocnicí se boubelka protloukala odevzdaně, jakoby smířená se svým hrůzným osudem, nedostává divák od filmu až tolik deprese, jak by mohl čekat. I přes její příšerný úděl sem tak velkou citovou angažovanost necítil, zato jsem se občas nudil. Nelehké dospívání měl i Josef v estonské Zkažená mládež. Alternativa: Klass, Mudge Boy. (28.06.2010)

Silný, až neuvěřitelně depresivní příběh ze země svobody a neomezených možností, zasazen do let osmdesátých, předveden úchvatnými výkony Mo'Nique a Gabourey Sidibe, podpořen hvězdami hudebního světa Lenny Kravitzem a Mariah Carey. Natočen Lee Danielsem, který se nebojí ukázat násilí v nechutné (ne zobrazením, ale vyvoláním pocitu odporu) formě - hod televizí, hod dítětem, znásilnění vlastním otcem a zneužití matkou.. Mohl bych pokračovat, za vše mluví vynucená přestávka na cigaretu. Film se mi (i když jsem se držel asi do tří pětin) nepodařilo přejet na jeden pokus. Vícekrát ne, děkuji. Více na etparadise. (24.02.2010)

Zvládnout tíhu filmu je jedna věc. Pochopit film, věc druhá. Myšlenka třetí, finální a rozlučková zní: Jak naskočit zpátky do rozjetého vlaku? Do běžnýho provozu, když jste viděli Precious? Lee Daniels natočil ohromný film, ve smyslu: nechám diváka patlat se v lidských sračkách a pak ho vykopnu na světlo. Není to vyloženě duševní bomba, to asi ne, já říkám, že ten film mě rozkopnul proto, že jsem nebyl připravený. Antihrdinka a její ošklivý káčátko byli jako děti, který se perou o místo na pískovišti. Krutý, ukřičený a uplakaný. A tyhle rozhozený duše byli zahrány tak, že mrazilo. Ženský, klobouk dolu..." (06.02.2010)