Mighty Boosh

V prvních dílech je poznat, že nejsou hoši ještě úplně jistí v kramflecích, avšak s o to větším zápalem se pouští do díla v druhé a třetí sérii. A jsem moc rád, že nerezignovali ani na formu (jak to často bývá zvykem u komediálních seriálů). Když si odmyslíme skvěle namixovaný humor (kombinace konverzační a situační komedie s příměsí značné dávky absurdna), Mighty Boosh nabízí i svérázný vizuální spektákl (často se surrealistickými prvky) a v neposlední řadě i skvělé (a žánrově velmi rozmanité) hudební vsuvky (složené jedním z hlavních protagonistů a autorů - Julianem Barrattem). (19.03.2017)

Tak nějak si myslím, že vše k tomuto kousku už tady bylo řečeno. Pro mě osobně je to čistá pětihvězdičkovka, protože přesně v tomhle břitkém britskoabsurdnotrapném způsobu humoru si lebedím, jako notorik v lihovaru. Některé z komentujících podezírám z toho, že kompletní série neviděli (někteří to i přiznávají), nebo že jim jedno zhlédnutí nestačilo ke správnému pochopení. Ale každý máme jiné gusto, nic proti. Ovšem ty, kteří jsou schopni zamíchat do hodnocení srovnání s Monty Pythony, naprosto nechápu. Syžet mocné buše se naprosto liší od konceptu Pythonovských hříček a jediné tři věci, které by je teoreticky mohly spojovat, jsou země původu, absurdita a trapnost, a potom způsob hodnocení diváky ode zdi ke zdi, od nadšenců po naprosté odpůrce, s malou množinou těch, kteří se nudili. Ty ovšem zase podezírám z toho, že by je nudil i atomový výbuch. (08.05.2014)

Velmi nevyrovnané, přesto návykové. Nikdy nevíte z jakého kouta zábavy na vás zaútočí. Nikdy nevíte jakej song v půlce dílu prořízne sérii poklidných dialogů (u mě vedou Eels a Future Sailors). Nikdy nevíte v jaký úchylný roli se objeví Matt Berry. A konečně... nikdy nevíte jakej na sobě bude mít Vince vohoz. A to jsou ty důvody, proč si nemůžu odpustit ani jeden díl... (15.04.2010)

Pre mňa sklamanie. Noela Fieldinga som si obľúbila v I.T.Crowd a kvôli podobnému obsadeniu som čakala, že aj Mighty Boosh bude ladený podobne, prípadne aj ako Black Books či epizódy Simona Pegga a Nicka Frosta. Nestalo sa tak. Seriál je nemastný-neslaný a mnohé scénky sú skôr nudné a trápne, než zábavné. A to je naozaj škoda, pretože seriál s tak dobrým hereckým obsadením (Fieldingovi kolegovia z I.T.Crowd ale aj iní) by mohol byť zrealizovaný aj oveľa lepšie a hlavne humornejšie. (08.08.2012)

9/10 Musím říct, že ze začátku mi nějakou dobu trvalo, než jsem se srovnal s psychadeličností a značnou ulétlostí mnohých scén, ale potom už jsem byl doma. Všechny ať už slabší či našlápnuté díly spojuje vždy originální, žánrově pestrá a hlavně zábavná hudba. Krom muzikálnosti hlavních aktérů se mi ale seriálek dostal pod kůži ještě jiným fenoménem: Tím pro mě jako nepochopeného vyznavače jazzu je samozřejmě postava Howarda Moona. Rozhodně doporučuji každému, kdo skousne trochu té britské ujetosi, spousta skvělých gagů, hlášek a písniček za to stojí. PS: 3.řada, možná má pár slabších míst, ale rozhodne není výrazně horší. (13.06.2008)