Mighty Boosh

"Rychle Bollo, zkus Vince rozbrečet!" "Ehm... Iggy Pop pracuje v Tescu!" Nepopsatelná záležitost, která sice dokáže střídat geniální momenty a nezapomenutelné fóry s naprostou trapností, kdy už nevíte, jestli si z vás tvůrci dělají prdel nebo tuhle úchylárnu myslí smrtelně vážně... Ale Noel Fielding je Bůh a celé Mighty Boosh je tak šíleně ulítlá věc, že se od ní nelze odtrhnout. Crimp, Zákeřná jazzová buňka, šamanské party... Je tady všechno, co chcete vidět, plus hafo věcí, které jste asi nikdy v životě vidět nechtěli. Tohle rozhodně nesedne každýmu, ale za zkoušku to každopádně stojí. (14.09.2015)

Druhá série zakončila nejlepší epizodou vůbec, cyklus nadprůměrně povedených a často až ďábelsky zábavných dílu, aby na ni následně třetí série navázala shlukem křečovitých a k uzoufání nudných kusů. Autoři se potýkají především s vlastním kultem, a boj v rámci třetí série na celé čáře prohrávají. Doufejme, že jejich tvůrčí vyčerpání není trvalé! (19.02.2008)

9/10 Musím říct, že ze začátku mi nějakou dobu trvalo, než jsem se srovnal s psychadeličností a značnou ulétlostí mnohých scén, ale potom už jsem byl doma. Všechny ať už slabší či našlápnuté díly spojuje vždy originální, žánrově pestrá a hlavně zábavná hudba. Krom muzikálnosti hlavních aktérů se mi ale seriálek dostal pod kůži ještě jiným fenoménem: Tím pro mě jako nepochopeného vyznavače jazzu je samozřejmě postava Howarda Moona. Rozhodně doporučuji každému, kdo skousne trochu té britské ujetosi, spousta skvělých gagů, hlášek a písniček za to stojí. PS: 3.řada, možná má pár slabších míst, ale rozhodne není výrazně horší. (13.06.2008)

Noel Fielding má charisma jako prase, právě díky němu hodlám sledovat dál, ač jsem po prvních třech dílech došla k závěru, že koukám na seriál s úžasným akcentem, dobrýma hláškama a pekleně nevyrovnaným humorem. Dvacet minut na epizodu by možná bylo více. Muzikálová čísla bych poslala do prkýnek úplně (a to si na muzikálech ulítávám). Zatím 50% EDIT 14.1.2013 - Po šesti dílech seriál vzdávám, žádná epizoda si mě nedokáže udržet po celou svou délku, jediné, co opravdu oceňuji je duo v hlavních rolích, ti kluci jsou fakt borci. Na to abych vydržela dalších čtrnáct epizod mi však nestačí ani jejich charisma. (11.01.2013)

V prvních dílech je poznat, že nejsou hoši ještě úplně jistí v kramflecích, avšak s o to větším zápalem se pouští do díla v druhé a třetí sérii. A jsem moc rád, že nerezignovali ani na formu (jak to často bývá zvykem u komediálních seriálů). Když si odmyslíme skvěle namixovaný humor (kombinace konverzační a situační komedie s příměsí značné dávky absurdna), Mighty Boosh nabízí i svérázný vizuální spektákl (často se surrealistickými prvky) a v neposlední řadě i skvělé (a žánrově velmi rozmanité) hudební vsuvky (složené jedním z hlavních protagonistů a autorů - Julianem Barrattem). (19.03.2017)